HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

„Dům s klasickým obytným podkrovím dnes už nedává žádný smysl,“ vysvětluje stavební specialista

Obytná podkroví jsou poměrně zažitou českou klasikou. Postupem času vznikala tak, že v již existujících domech si lidé zvětšovali životní prostor právě proměnou podkroví na další obytnou plochu. Tento přístup natolik zlidověl, že v dnešní době si mnoho lidí staví i nový rodinný dům tak, že automaticky počítá s obytným podkrovím jako ideálním řešením. Lidé se domnívají, že takovým přístupem ušetří peníze a získají více prostoru. Jak je to ve skutečnosti jsme se zeptali stavebního experta s více než 10 lety zkušeností a nespočtem realizací, Romana Lochmanna.



i Foto: Roman Lochmann

Když už se rodina z racionálních důvodů rozhodne pro stavbu patrového domu, velmi často automaticky volí variantu s obytným podkrovím. Mají pocit, že dům se šikmou střechou je taková venkovská klasika. Vy ovšem toto tradiční řešení nedoporučujete. Proč přesně považujete podkroví se šikminami za chybu?

Slovo chyba je možná příliš silné, nicméně z čistě pragmatického a prostorového hlediska jde o nesmírně neefektivní řešení. Lidé se při volbě klasického obytného podkroví zcela zbytečně a dobrovolně okrádají o obrovské množství drahocenného životního prostoru. Abychom pochopili podstatu tohoto problému, musíme se podívat na samotnou geometrii té stavby. Představte si, že máte vyzděné obvodové stěny prvního podlaží. Pokud na tyto stěny rovnou osadíte klasický vázaný krov, tak na samém okraji toho vzniklého podkrovního prostoru má obvodová stěna v podstatě nulovou výšku. Střecha tam zkrátka začíná rovnou od podlahy. I když zvolíte strmý sklon střechy, například 45 stupňů, dostanete se na slušnou podchodnou výšku jeden metr a osmdesát centimetrů až ve vzdálenosti metr osmdesát od kraje té místnosti. A v reálu je to ještě horší, protože tam musíte započítat i výšku samotné konstrukce podlahy. Z obrovského půdorysu vám tak zbude jen velmi úzký pruh uprostřed.

To zní skutečně dost neprakticky. Neexistuje nějaký kompromis, jak ten prostor pod šikminou zvětšit, aniž bychom museli stavět rovnou celé další patro?

Kompromisy samozřejmě existují a v praxi se velmi často realizují. Většinou lidem v takové fázi doporučuji, aby si obvodové zdivo v patře takzvaně přizvedli. Odborně se tomu říká zvýšení pozednicové stěny. V praxi to znamená, že se zdi nevytáhnou jen do úrovně stropu přízemí, ale pokračují ještě zhruba metr dvacet až metr padesát do výšky, a teprve na ně se posadí krov. Tím se ten nevyužitelný trojúhelník u podlahy podstatně zmenší a vy k té obvodové stěně můžete postavit alespoň postel nebo psací stůl. Stále ale platí, že jakmile přijdete k samotnému okraji místnosti, máte nad sebou šikmý strop a prostor je výškově silně omezený. Zařizování takových pokojů nábytkem bývá noční můrou a mnozí se v tom cítí velmi stísněně.

Co je tedy podle vás tím ideálním architektonickým řešením, pokud se bavíme o dvoupodlažním domě?

Vždycky lidem radím jednu zásadní věc. Pokud to jen trochu jde, nechte si udělat plnohodnotné druhé podlaží. Znamená to vzít obvodové stěny a vytáhnout je až do standardní výšky, zhruba dva metry a osmdesát centimetrů, po celém obvodu domu. Teprve na tyto vysoké rovné stěny pak položíme střechu. A tady přichází ten absolutně klíčový moment. Protože už nepotřebujete obývat prostor přímo pod střechou, nemusíte dělat drahý a složitý vázaný krov. Můžete s klidem použít klasické lisované nebo sbíjené vazníky. Ty jsou staticky spolehlivé, umožňují minimalizovat sklon střechy, a hlavně jsou nesrovnatelně levnější. Tímto krokem získáte v druhém nadzemním podlaží rovných sto procent užitné plochy bez jakýchkoliv omezujících šikmin.

Většina laických stavebníků by ale asi okamžitě namítla, že vyzdít úplně celé další patro musí být přece finančně náročné. Není to tak?

To je právě ten největší paradox a další hluboce zakořeněný omyl. Ve finálním výsledku to o tolik dražší vůbec není. Základy a stropy nad přízemím jsou naprosto stejné a samotná střecha je paradoxně levnější díky použití zmíněných vazníků. Jediné, co se reálně zvýší, jsou objemy na těch obvodových, případně vnitřních stěnách. Udělá se o něco větší plocha zdi, přidá se trocha omítky a fasádního zateplení. Když si tyto položky spočítáte v kontextu celkového rozpočtu na dům, jde o relativně zanedbatelné náklady. Získáte za ně ale obrovskou hodnotu. Pokoje budou vzdušné, snadno zaříditelné běžným nábytkem a nikde se nebudete muset krčit. Ten nárůst ceny je v přepočtu skutečně minimální, ale nárůst komfortu je obrovský.

Díky moc za rozhovor.

Rádo se stalo.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku ZDARMA lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
26.03.2026

Photocredit: Roman Lochmann
Zdroj: Rozhovor se stavebním specialistou

3