Elektřina z větrníků je o 38,6 % levnější než z jádra. Nové zjištění zcela mění pravidla hry

Předražené jádro, které Češi milují

Jako výchozí bod nám poslouží plánovaný nový blok elektrárny Dukovany s instalovaným výkonem 1 gigawatt. V červnu roku 2025 byla podepsána smlouva s korejskou společností s tím, že stavba vyjde na 203,5 miliardy korun za 1 blok. Tento počáteční předpoklad je ale nutné konfrontovat s realitou. Zkušenosti z celé Evropy zřetelně varují před podceněním stavebních nákladů. Ať už se podíváme na francouzské Flamanville, finské Olkiluoto nebo britský projekt Hinkley Point C, všude došlo k prodražení až 100 %. I náš starší Temelín stál ve finále citelně více, než se původně plánovalo. Pro seriózní ekonomický model je proto nutné započítat riziko stavebního zdražení. Evropská komise nedávno ukázala širší finanční odhady, které celkovou investici posouvají výše. Realistický odhad nákladů na postavení 1 jaderného bloku, navíc bez započítání dluhového financování, se pohybuje kolem 405 miliard korun.

Stavbou elektrárny to ale nekončí, jak si mnozí myslí

Nový jaderný blok má projektovanou životnost 60 let, během kterých musí fungovat s odhadovanou 90% dostupností. Každý rok vyrobí přibližně 7,69 terawatthodin elektřiny. Provoz takového zařízení je po dekády mimořádně finančně náročný. Na 1 blok je potřeba odhadem 700 kmenových zaměstnanců, k tomu musíme připočítat nákladnou běžnou údržbu, speciální revize, certifikované náhradní díly a služby externích dodavatelů. Další nezbytnou položkou je palivo. Jaderné palivo znamená nákladnou těžbu uranu, jeho složitou konverzi, obohacení, samotnou výrobu palivových souborů i bezpečnou dopravu. Za 60 let provozu tyto provozní náklady dosáhnou 372 miliard korun. Na konci životnosti se elektrárna navíc musí rozebrat, dekontaminovat a zlikvidovat, což představuje dalších zhruba 30 miliard korun. Skladování vyhořelého paliva, se kterým si dodnes nevíme rady, nechme pro tentokrát stranou. Když sečteme realistickou investici do stavby, palivo, platy i likvidaci, dostaneme se na celkový účet 807 miliard korun. Během 60 let tento zdroj vyrobí 461,7 miliardy kilowatthodin. Prostým vydělením těchto 2 čísel vychází čistá výrobní cena na 1,75 koruny za 1 kilowatthodinu.

Větrníky se nevyplatí. Psali to v řetězovém e-mailu

Nyní tento údaj podrobme srovnání s větrnými elektrárnami. Jak by situace vypadala, kdybychom místo jaderného bloku nakoupili větrné elektrárny o stejném instalovaném výkonu 1 gigawatt? U větru musíme zohlednit odlišnou povahu výroby. Vítr nefouká nepřetržitě, a proto počítáme s reálným dlouhodobým koeficientem využití, který se v moderních českých lokalitách pohybuje na úrovni 25 %. Výstavba 1 gigawattu ve větru dnes stojí zhruba 50 miliard korun. Větrné turbíny neslouží 60 let, jejich projektovaná životnost dosahuje zhruba 25 let. Provoz 1 gigawattu větrníků po tuto dobu vyjde přibližně na 35 miliard korun. Tato částka zahrnuje mzdy techniků, výměny velkých komponentů, pronájmy pozemků a pravidelný servis. Významnou ekonomickou předností je, že palivo, tedy samotný vítr, nic nestojí. Když k těmto nákladům připočteme 50 miliard za výstavbu a 2 miliardy na závěrečnou demontáž, celkové výdaje činí 87 miliard korun. Za 25 let tyto turbíny vyrobí téměř 55 miliard kilowatthodin energie. Výpočtem tak dojdeme k částce 1,59 koruny za 1 větrnou kilowatthodinu. Už v tomto čistě nákladovém bodě vychází vítr levněji než jádro.

Ale co když zrovna nebude foukat?

Pojďme se na srovnání podívat i z hlediska dlouhodobého horizontu. Představme si, že chceme větrnými parky pokrýt celých 60 let jaderného provozu a dodávat ročně stejný objem energie. K výrobě stejného ročního množství elektřiny, jako má 1 blok Dukovan, bychom museli postavit zhruba 3,5 gigawattu větrných elektráren. Vzhledem k jejich kratší životnosti bychom tyto elektrárny museli během 60 let 2krát kompletně vyměnit. Přestože bychom tedy investovali do nových turbín v cyklech opakovaně, celkové prosté výdaje za 60 let by u větrného systému dosáhly 734 miliard korun, což je stále méně než 807 miliard korun u jaderného bloku.

Peníze, o kterých se moc nemluví aneb peníze, které nemáme

Klíčový zlom a skutečný rozdíl v cenách ale odhalíme ve chvíli, kdy započítáme časovou hodnotu peněz, takzvanou ekonomickou cenu kapitálu. Zde se plně ukazuje nevýhoda zdlouhavých jaderných projektů. Investovat 100 miliard korun dlouhé roky předtím, než elektrárna vůbec začne dodávat elektřinu, znamená citelnou finanční zátěž. Tyto peníze si stát nebo investor musí půjčit, platí z nich úroky a nese rizika dlouhé výstavby. Větrné elektrárny se staví řádově rychleji, investice se tedy začíná vracet dříve. Pokud na obě varianty uplatníme reálnou 4% cenu kapitálu, což zahrnuje přirážku za dlouhou výstavbu u jádra a kratší u větru, ekonomický model se výrazně posune. Cena za kilowatthodinu z jádra v tu chvíli vzroste na 3,50 koruny. Cena větrné kilowatthodiny včetně nákladů na financování stoupne pouze na 2,15 koruny. Tomu ale většina lidí nerozumí a jádro je všeobecně oblíbené a tak se o tom jednoduše moc nemluví. Matematika by lidi mohla zbytečně obtěžovat.

Sázka na matematickou negramotnost obyvatel

Tento rozdíl prokazuje, že elektřina z větru je asi o 1/3 levnější než elektřina z plánovaného jaderného zdroje. Tento fakt zastánci tradiční energetiky často zastiňují poukazováním na nutnost vykrývat výkyvy počasí, což u obnovitelných zdrojů vyžaduje zapojení 100% záložních kapacit nebo úložišť. To je pravdivý argument, avšak ani ten nedokáže překonat existující rozdíl v pořizovacích a kapitálových nákladech. Z dat je zřejmé, že pokračující prosazování jaderné cesty jako jediné možné a levné alternativy vychází spíše ze zájmů jaderné lobby než z objektivní finanční reality dneška. Co platilo před 40 lety už bohužel neplatí dnes. Stará energetická pravidla prošla proměnou a z hlediska ceny samotné výroby představuje vítr výrazně levnější a racionálnější cestu. Nehledě na nespočet dalších externích benefitů, které jsme v dnešní analýze pro zjednodušení pominuli.

P.S. Potřebujete do svého domu instalovat fotovoltaickou elektrárnu nebo jaký systém je právě pro váš dům vhodný? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.