Elektřina za socialismu stála pár haléřů. Dnes je přesto výrazně levnější
Lidé mají tendenci si z minulosti pamatovat především to dobré, a to špatné naopak upozadit nebo přímo vytěsnit. To je také jedním z důvodů, proč se nostalgické vzpomínání na socialismus objevuje stále častěji. Jak to ovšem bylo s elektřinou za socialismu, když se na ni podíváme bez příkras, růžových brýlí nebo naopak bez zbytečné předpojatosti?

Od uhlí k atomu
V období socialismu prošla československá energetika zásadním vývojem. Zpočátku byly hlavním zdrojem elektrické energie uhelné elektrárny, které pokrývaly většinu spotřeby. Významným milníkem se stal rok 1960, kdy byla dokončena elektrifikace všech obcí, a elektřina se tak stala technicky dostupnou pro každou domácnost. Stát zároveň investoval do rozvoje vodních elektráren, především v rámci vltavské kaskády, která sloužila nejen k výrobě elektřiny, ale také k regulaci průtoku a ochraně před povodněmi.
Ve 70. a 80. letech se pozornost přesunula k jaderné energetice. První jaderné elektrárny byly vybudovány v Jaslovských Bohunicích (dnes Slovensko) a později také v Dukovanech. Jejich cílem bylo zvýšit energetickou soběstačnost státu a snížit závislost na uhlí.
Kam jsme se za sto let posunuli?
Spotřeba elektřiny v Československu stále rostla. Hlavním důvodem byla industrializace a rovněž se zvyšoval počet domácností, které vlastnily elektrické spotřebiče. Pro zajímavost se můžeme podívat, jak v tuzemsku vzrostla spotřeba elektřiny za sto let. Zatímco v roce 1918 byla roční spotřeba na českém území odhadem 1 terawatthodina, v roce 2018 dosahovala téměř 74 terawatthodin.
Opravdoví žrouti
Co se týká elektrických spotřebičů, ty byly na svou dobu relativně drahé, a navíc měly velmi nízkou energetickou účinnost. Vyráběly se výhradně wolframové žárovky, které byly vysoce neefektivní, první úsporné kompaktní zářivky se začaly objevovat až po revoluci. Také ledničky, pračky nebo televizory měly oproti těm dnešním několikanásobně vyšší spotřebu.
Elektřina skoro zadarmo
Mnoho lidí dnes vzpomíná na to, jak byla elektřina za socialismu levná a dostupná. Na první pohled může skutečně cena 0,48 Kč/kWh v roce 1989 budit dojem, že byla elektřina víceméně zadarmo. Oproti tomu v roce 2024 byla průměrná cena silové elektřiny vyšší, a to zhruba 4,5 Kč za kWh. Nesmíme však zapomínat, jak vysoké byly tehdejší platy obyvatel. Průměrná hrubá mzda v roce 1989 byla 3 170 Kč. Vedle toho v roce 2024 činila průměrná hrubá mzda 46 165 Kč, tedy mnohonásobně víc.
Čísla mluví jasně
Pokud chceme srovnávat, kolik elektřiny si lidé mohli dovolit z platu, nestačí uvádět jen hrubé mzdy – důležitější je to, co jim zbylo po odvodech. Proto jsme pracovali s čistou mzdou, tedy reálným příjmem, který lidem přistál na účet a ze kterého mohli platit elektřinu. V roce 1989 si člověk mohl ze své čisté mzdy (cca 2 900 Kč) koupit zhruba 6 041 kWh elektřiny, zatímco v roce 2024 to bylo přibližně 8 100 kWh. To znamená, že dostupnost elektřiny vzrostla o více než 34%. Jinými slovy, i když je elektřina dnes nominálně dražší, vzhledem k příjmům je pro běžného zaměstnance dostupnější než za socialismu. Přestože máme tedy pocit, že elektřina neustále zdražuje, ve skutečnosti to tak není.
Bylo skutečně líp?
Pocit, že je elektřina neustále dražší, je způsoben primárně růstem nominální ceny. Jenže důležitější, než samotná cena je fakt, kolik komodity si za výplatu člověk mohl koupit. A tady vychází současnost lépe. Navíc je díky moderním a nízkoenergetickým spotřebičům možné snížit svou spotřebu, což v minulosti nebylo tak snadné. Kromě toho si dnes můžeme vybrat dodavatele elektřiny, tarif a podobně, což dříve neexistovalo.
Deregulace cen v 90. letech
Jedno z nejvýraznějších zdražení cen elektřiny nastalo po revoluci. Do roku 1990 byly ceny elektřiny v Československu centrálně určované státem a silně dotované. V tom, co lidé za elektřinu platili, se neodrážely reálné náklady na její výrobu a distribuci. Po sametové revoluci nastal postupný přechod k tržnímu systému. Ceny se zvyšovaly postupně, aby nedošlo k šoku.
Máme se podle vás lépe dnes nebo před rokem 1989?
Máme se lépe dnes.
Měli jsme se lépe před rokem 1989.
P.S. Zajímá Vás, jak splní novostavby v roce 2025 nové požadavky na úspory energií? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 23. – 25. května 2025. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Ing. Lenka Palová
Redaktorka Dřevostavitele
Vydáno dne:
30.04.2025
Photocredit: Václav H. (se souhlasem)
Zdroj: ČEZ

KVÍZ: Budování za socialismu. Poznáte ikonické stavby z dob československého totáče?
Vzpomínáte si na budovy, které vyrostly v socialistickém Československu? Dokážete ty nejznámější z nich pojmenovat? Ověřte si své znalosti a paměť v našem kvízu.

KVÍZ: Ceny za socialismu. Vzpomenete si, kolik stálo máslo, tatramatka nebo pivo?
Mléko v sáčku nebo tatramatku si pravděpodobně vybaví každý, kdo minulý režim pamatuje. Dokážete však ještě vylovit v paměti, kolik tyto věci stály? U některých možná ani nezaváháte, jiné vás však nejspíše překvapí.

Socialistická výstavba. Na co se už zapomnělo a které prvky překonají i dnešní dobu
Za socialismu většina věcí nefungovala. To však nemusí nutně znamenat, že všechno, co tento režim přinesl, bylo špatné. V socialistické výstavbě se dokonce objevily prvky, které překonávají i dnešní dobu.

Bylo za socialismu levněji? Zjistili jsme, jak to bylo s cenami za minulého režimu ve skutečnosti
Porovnali jsme ceny z dob socialismu s těmi dnešními a zjistili, jak je to s tvrzením, že za socialismu bylo levněji, ve skutečnosti.

Umakart byl za socialismu běžnou součástí domácnosti. Jedná se přitom o nebezpečný materiál
Vzpomenete si ještě na kolorit socialistických koupelen z umakartu? Osvěžte si paměť v naší galerii.

Je máslo za 70 Kč drahé? Srovnali jsme jeho cenu za socialismu a dnes
Při pohledu na ceny másla v obchodech se Čechům nechce věřit vlastním očím. V mnoha případech totiž přesahují 70 Kč. Je však tato cena skutečně tak přemrštěná?

KVÍZ: Vánoce za socialismu měly své nezapomenutelné kouzlo. Co všechno si z nich pamatujete?
Jak se změnil nejkrásnější svátek od dob socialismu? Otestujte se, co všechno si z retro Vánoc pamatujete.

Voda v Česku je dnes 160x dražší než za socialismu. Přesto je stále příliš levná
Takové zdražení vypadá hrůzostrašně. Ve skutečnosti však není tak děsivé, jak by se mohlo na první pohled zdát. A dokonce může být užitečné.

KVÍZ: Podpultovky, dlouhé fronty a Tuzex. Jak vypadalo nakupování za socialismu?
Ať už jste období socialismu v Československu zažili nebo ne, ověřte si své znalosti v našem kvízu. Tak co, budete mít plný počet bodů?

Šumperáky si neustále drží svou popularitu. Na rozdíl od ceny, která od dob socialismu vzrostla stonásobně
Šumperák najdeme v českých ulicích i dnes. Zatímco za socialismu se však jednalo o dostupné bydlení, dnes představují tyto domy luxus pro vyšší vrstvu.

NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky: