Elektřinu vyrábí ze dřeva generátorem vlastní výroby. Cena 1 kWh vychází na 3,6 Kč a navíc vytápí prostor

Není to vlastně nic složitého

Základní myšlenka zařízení je přitom překvapivě jednoduchá. Když se dřevo spaluje běžným způsobem, většina energie doslova zmizí v kouři. Hořlavé plyny, které při zahřívání dřeva vznikají, se okamžitě spálí a uletí komínem. Dřevoplynárna, odborně plynový generátor na biomasu, tento proces obrací. Dřevo se zahřívá v prostředí s velmi omezeným přístupem kyslíku, takže nedochází k plnému hoření, ale k řízenému rozkladu, tzv. pyrolýze. Výsledkem není jen popel a uhlík, ale především směs hořlavých plynů, známá jako syntézní plyn. Ten se skládá zejména z vodíku a oxidu uhelnatého a je schopen pohánět běžný spalovací motor.

🔴 Mimořádná zpráva:

K výsledku se dostal zkoušením

Tvůrce vysvětluje, že celý systém navrhoval metodou pokusu a omylu. Představená verze je už druhou generací zařízení, u níž se podařilo odstranit většinu dětských nemocí. Konstrukce je z velké části vyrobena z běžně dostupného materiálu, včetně tlakových nádob a ocelových trubek, a klíčovou roli hraje samotný reaktor, tedy místo, kde dochází k přeměně dřeva na plyn. Palivo, nejčastěji dřevní pelety, se shora sype do zásobníku a vlastní vahou klesá směrem k roštu. Právě zde dochází k nejintenzivnějším reakcím. Dřevo se zahřívá, uvolňuje plyny a zanechává po sobě téměř čistý uhlík. Vzniklý plyn je však v této fázi silně znečištěný. Obsahuje jemný popel, dehet i vodní páru. Pokud by byl veden přímo do motoru, rychle by jej zničil.

Proto následuje důležitá část zařízení a to systém filtrace a chlazení. Nejprve plyn prochází cyklonovým filtrem, kde se díky rotaci oddělují těžší částice a kondenzují kapalné nečistoty. Poté plyn stoupá do jednoduchého, ale účinného chladiče, který funguje na principu radiátoru. Ochlazením se z plynu vysráží další voda a dehet a výsledkem je relativně čisté palivo, které už lze bezpečně spalovat.

Běží bez problémů na samochod

K rozběhnutí celého systému je zapotřebí ventilátor, který zpočátku vytváří potřebný tah. Jakmile se generátor zahřeje a motor začne běžet, tah už si systém vytváří sám, bez další externí energie. To je jeden z klíčových momentů, který ukazuje praktičnost celé myšlenky. Elektřina vyrobená generátorem pak může být použita přímo, nebo ukládána do baterií. A právě zde se otevírá zásadní rozměr celého projektu. Pokud je elektřina ukládána do akumulátorů, může zařízení fungovat jako základ ostrovního energetického systému. Jinými slovy, umožňuje provoz domácnosti na místě, kde nevede žádná elektrická síť.

Jaký to má výkon a vyplatí se to vůbec?

Zásadní otázka, která se nabízí, je samozřejmě výkon a ekonomika. Zařízení je schopno dlouhodobě dodávat přibližně 2,5 kilowattu elektrického výkonu. Při desetihodinovém provozu to znamená výrobu necelých 25 kilowatthodin elektřiny. Abychom pochopili, kolik paliva je k tomu potřeba, lze výsledky podložit i jednoduchým výpočtem. Suché palivové dřevo má výhřevnost přibližně 3,5 až 4 kilowatthodiny na kilogram. Celková účinnost přeměny energie dřeva na elektřinu se u malých dřevoplynových jednotek pohybuje kolem 15 procent. To znamená, že z jednoho kilogramu dřeva lze získat zhruba 0,5 až 0,6 kilowatthodiny elektrické energie.

Zařízení za deset hodin vyrobí 25 kilowatthodin elektřiny a spotřebuje přibližně 45 kilogramů dřeva. Při dosažitelné ceně palivového dřeva okolo 900 korun za prostorový metr, což odpovídá přibližně 450 kilogramům dřeva, vychází cena spotřebovaného paliva na zhruba 90 korun. Jednoduchým dělením se dostáváme k výsledné ceně vyrobené elektřiny, která činí přibližně 3,6 koruny za jednu kilowatthodinu. To je hodnota srovnatelná nebo nižší než běžná cena elektřiny ze sítě, přičemž zásadní rozdíl spočívá v tom, že výroba je zcela nezávislá na centrální infrastruktuře.

Systém nevyrábí pouze elektřinu

Je tu ale ještě jeden důležitý aspekt, který se u těchto generátorů obvykle opomíjí. Dřevoplynový generátor totiž nevyrábí jen elektřinu. Během provozu vzniká značné množství tepla, které by jinak zůstalo nevyužité. Toto teplo lze zachytit a použít k vytápění prostoru, ohřevu vody nebo například k temperování chaty v zimním období. V praxi tak zařízení funguje jako kombinace kotle a elektrocentrály. Z jednoho paliva vzniká teplo i elektrický proud zároveň, což dramaticky zvyšuje celkovou energetickou efektivitu celého systému.

Právě v této kombinaci spočívá nejsilnější stránka projektu. Nejde jen o levnější elektřinu, ale o soběstačnost. O schopnost vyrobit energii z lokálního zdroje, bez závislosti na dodávkách paliv, distribučních sítích nebo výkyvech cen. Tvůrce otevřeně přiznává, že ho na technologii fascinuje právě tento rozměr. Dřevo je obnovitelný zdroj, který je v našich podmínkách dostupný prakticky všude. A možnost přeměnit jej přímo na elektřinu dává lidem do rukou nástroj, který byl ještě donedávna výsadou průmyslových provozů.

Vyrobeno svépomocí z jednoduchých součástek

Celé zařízení přitom nevzniklo v továrně, ale v dílně. Krok za krokem, metodou zkoušení, úprav a vylepšování. Od reaktoru, přes rošt, zásobník paliva, filtry, chladič až po ventilátor a napojení na generátor. Na tomto místě je potřeba upozornit, i na souvislosti, které se s takovým zařízením pojí. Práce s hořlavými plyny a vysokými teplotami není bez rizika a vyžaduje důkladné pochopení principů i bezpečnostních pravidel. Stavba domácího dřevoplynového generátoru tak není jen technickou kuriozitou, ale také praktickou ukázkou, že energetická soběstačnost nemusí být abstraktní pojem

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby domácí výroby elektřiny? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.