„Elektromobil se mi vrátil za 2 roky.“ Martin zveřejnil svůj způsob levného ježdění

Před dvěma lety jste udělal zásadní změnu a pořídil si elektromobil. Co tomuto kroku předcházelo a jaká byla vaše výchozí situace?

Před nákupem elektromobilu jsem jezdil zhruba deset let v klasické benzinové Octavii. Když jsem se rozhodl pro změnu, můj původní plán byl komplexnější, chtěl jsem si k elektromobilu pořídit i domácí fotovoltaickou elektrárnu. Z toho ale nakonec sešlo. Nabídky, které jsem obdržel od několika instalačních firem, byly výrazně dražší, než jaké bylo moje očekávání. Rozhodl jsem se proto, že investici do solárních panelů zatím odložím a budu situaci řešit jinak.

Jak jste tedy řešil nabíjení, když jste neměl vlastní zdroj energie ze slunce?

Prvních několik měsíců jsem fungoval na klasickém dvoutarifním systému. Nechal jsem si zřídit nízký a vysoký tarif, na což máte jako majitel elektromobilu nárok. Asi po půl roce provozu jsem se ale rozhodl zkusit přejít na spotový tarif. Z mých informací totiž vyplývalo, že právě pro majitele elektromobilů by měl spotový trh vycházet ekonomicky lépe.

Spotové ceny se neustále mění v závislosti na situaci na trhu. Jak v praxi zajišťujete, abyste nabíjel v těch výhodných časech a neprodělával?

Tady mi pomohlo, že se profesně pohybuji v IT. Pořídil jsem si malý mikropočítač postavený na platformě Raspberry Pi a nahrál do něj aplikaci, kterou jsem sehnal zdarma. Její úkol je jednoduchý, neustále vyhledává časy, kdy je cena elektřiny na trhu nejlepší. Auto mám doma zapojené v zásuvce prakticky neustále, pokud s ním zrovna někam nejedu. Aplikace pak sama řídí dobíjení podle aktuálních cenových výkyvů.

To asi ale musíte nabíjet v noci nebo plánovat dlouho dopředu?

Ano, vzhledem k tomu, že najezdím docela dost kilometrů, často jsem musel nabíjení vynuceně směřovat do nočních hodin. Ne vždy to bylo za tu úplně minimální cenu na trhu, ale pořád to byla cena velmi dobrá. Vyžaduje to také trochu plánování. Vždycky jsem musel mít předem připravený plán, kam pojedu další den, případně další dva dny, abych měl jistotu, že auto bude dostatečně nabité. Díky automatizaci ale celkem jde. Navíc, nejčastěji jezdíme k rodičům na dům, což je naše nejčastější cílová stanice. Tam jsme zavedli totožný systém se spotovým tarifem, také bez fotovoltaiky, takže se mi tam auto chová úplně stejně jako doma.

Zmínil jste, že hodně jezdíte. Můžete nás podrobně seznámit s výpočty, jak na tom byla vaše stará Octavia?

Když jsem se na to podíval zpětně, tak mě to docela překvapilo. Bral jsem v potaz aktuální ceny, protože historický vývoj paliv si už přesně nepamatuji, ale pro srovnání to stačí. Aktuálně stojí litr benzínu zhruba 37 Kč. Moje spotřeba s Octavií byla dlouhodobě kolem 7 litrů na 100 kilometrů. To znamená palivové náklady 260 Kč na 100 km, tedy 2,60 Kč za jeden kilometr.

Palivo ale není jediný náklad na provoz vozidla se spalovacím motorem. Zohlednil jste i servis?

Přesně tak, palivem to nekončí. Udělal jsem si přehled za posledních 10 let, co všechno jsem do Octavie musel investovat a podělil jsem si ty náklady na najeté kilometry, abych věděl kilometrovou cenu. Zhruba 0,20 Kč na kilometr vycházela výměna motorového oleje a filtrů. Svíčky se sice zdají levné a vycházely jen na 0,03 až 0,04 Kč na kilometr, ale ono se to nasčítá. Rozvody dělaly kolem 0,10 Kč na kilometr, podobně jako spojka, která vyšla na něco přes desetník. Dále jsem řešil problémy se spalinami a katalyzátorem, to bylo zhruba 0,05 Kč na kilometr. A nakonec kompletní servis motoru kvůli závadám vyšel na 0,35 Kč na kilometr. Když se to všechno posčítá, vyšlo mi to na rovnou 1 Kč na kilometr jen za tyto servisní úkony spojené se řešením motoru. Celkově tedy Octavia jezdila za 3,60 Kč na kilometr. U elektromobilu běžné věci, jako třeba podvozek, gumy a tak, nepočítám, ty se opotřebovávají u obou aut podobně, takže se to ve srovnání vzájemně vyruší.

Jak si proti těmto 3,60 Kč stojí váš elektromobil nabíjený ze spotu?

Na spotu jsou ceny různé v závislosti na konkrétním dnu a ročním období. Někdy jsou ceny vyšší, někdy velmi nízké a občas i záporné, to se stává, když je v síti přebytek energie, svítí slunce, fouká vítr a ostatní neodebírají. Není to ale moc často. Když si vezmu průměr těch nejlepších cen, za které jsem reálně nabíjel, vychází mi silová elektřina zhruba na 1 Kč za kilowatthodinu. K tomu je nutné přičíst poplatky za distribuci, což u mě vychází asi na 1,50 Kč. Celkově mě tedy kilowatthodina stojí 2,50 Kč. Ať mě nechytáte za slovo, je potřeba říct, že tento systém není plošně aplikovatelný pro každého. Domácnost bez bateriového úložiště by takto levnou energii mohla využívat jen v tu jednu nebo dvě hodiny denně, kdy je cena dole. Já z toho těžím proto, že moje auto slouží jako ta baterie, do které energii ukládám jen v momentě, kdy je elektřina levná. Ušetřil bych ještě víc, kdyby moje auto umělo funkci V2G (Vehicle-to-Grid), tedy vracet energii z baterie zpět do sítě pro potřeby domácnosti, ale to můj současný vůz neumí.

Jakou máte spotřebu a jaký je tedy váš výsledný náklad na jeden kilometr?

Moje průměrná spotřeba je 15 kWh na 100 kilometrů. Snažím se jezdit rozumně a plynule. Kdybych jezdil po dálnici 150 km/h, spotřeba by byla pochopitelně mnohem vyšší. Ale s klidným přístupem se tenhle průměr dá dosáhnout bez problému. Takže při ceně 2,50 Kč za kWh a spotřebě 15 kWh mě 100 km vyjde na 37,50 Kč. To znamená 0,375 Kč na jeden kilometr.

To dělá rozdíl oproti spalovacímu autu 3,22 Kč na kilometr. Znamená to v praxi, že se vám auto už na úsporách zaplatilo?

Vyšlo mi to tak. Kupoval jsem od kamaráda pět let starý "évéčko", který mě stálo 400 000 Kč včetně DPH. Za rok najezdím zhruba 62 000 kilometrů, takže za ty dva roky jsem urazil přes 120 000 km. Když si tento nájezd vynásobíte uspořenou částkou 3,22 Kč na kilometr, vyjde vám v podstatě cena celého auta. Z provozních úspor oproti Octavii se mi tak pořizovací cena vrátila.

Není to tak trochu výpočet postavený na idealistické představě?

Určitě, ten výpočet má určité mouchy a je lehce idealistický. Ne vždycky se mi totiž podařilo nabíjet jen za ty úplně nejlepší ceny. Někdy jsem musel nabíjet v horších tarifech a občas jsem na cestách musel využít i komerční rychlonabíječky, kde je elektřina dražší. Já z vyúčtování od distributora nedokážu úplně oddělit platby za nabíjení auta od běžné spotřeby domu. Fakticky bychom ten můj odhad mohli trochu zhoršit a říct, že se mi auto vrátí třeba za dva a půl nebo za tři roky. Ale i kdyby to trvalo tři roky a já měl auto z pohledu pořizovací ceny "zadarmo", přijde mi to jako velmi slušný výsledek v kontrastu s tím, jak na elektromobily lidi, kteří je neznají, často nadávají a označují je za nesmysl.

Srovnával jste tuto investici i s variantou, že byste tehdy koupil jiné ojeté auto se spalovacím motorem?

Ano, celá ta logika stojí na tom, s čím situaci srovnáváte. Pokud bych si kupoval nové auto za 2 miliony, tak by se ten rozdíl vracel mnohem déle, ať už by šlo o spalovací vůz nebo elektromobil. Můj případ byl jiný, byl jsem v bodě nula a potřeboval jsem vyřešit situaci, protože oktávka už zlobila. Kdybych si tehdy koupil další podobně starou Octavii, stála by mě třeba 200 tisíc. Tyto peníze by se mi nevrátily nijak a provoz by mě stál další peníze. Ojetý elektromobil stál sice 400 tisíc, ale díky výrazně levnějšímu provozu se mi ten cenový rozdíl a vlastně celá ta pořizovací částka nejpozději do tří let smaže.

P.S. Zajímá Vás, jak splní novostavby v roce 2025 nové požadavky na úspory energií? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.