Energošmejdi znovu cílí na seniory. Padlo nečekané rozhodnutí jejich nové metody zveřejnit

Hra na autoritu

Jednou z nejčastějších metod je hra na autoritu. Podomní prodejci už dávno nechodí s otevřeným tvrzením, že něco prodávají. Přicházejí jako „kontrola“, „revize“, „informace ke změnám“, někdy se odvolávají na stát, jindy na distributora nebo dokonce na stávajícího dodavatele. Jazyk je záměrně vágní, ale tón jistý. Senior má pocit, že nejde o nabídku, ale o povinnost. O něco, co se prostě musí vyřídit. V tu chvíli se láme situace. Nejde o obchod, ale o podřízení se domnělé autoritě. Navazující krok je možná ještě zákeřnější. Energošmejdi často netlačí na cenu, neargumentují výhodností, neslibují zázraky. Jejich cílem není přesvědčit, ale získat podpis. Dokumenty popisují jako formalitu, administrativní krok, potvrzení údajů. Ve skutečnosti se ale jedná o plnohodnotné smlouvy, někdy s dlouhým závazkem, jindy s plnou mocí, která zprostředkovateli umožňuje jednat jménem zákazníka. Mnoho lidí si až po týdnech nebo měsících uvědomí, že změnili dodavatele, aniž by to chtěli nebo chápali.

Hodinky nebo holínky, oboje je přece natahovací

Klíčovou roli v těchto praktikách hraje zmatek, který kolem energetiky panuje. Energošmejdi vědomě míchají pojmy dodavatel, distributor, stát, regulátor. Pracují s termíny, které běžný člověk nezná, a vytvářejí dojem naléhavosti. Tvrdí, že změny jsou povinné, že se musí jednat okamžitě, že později už to nepůjde. Časový tlak je zásadní. Jakmile člověk nemá prostor zavolat rodině nebo si informace ověřit, šance na manipulaci dramaticky roste. Zpráva ERÚ výslovně upozorňuje na to, že terčem těchto praktik jsou především senioři. Ne proto, že by byli méně inteligentní, ale proto, že vyrůstali v prostředí, kde podpis a razítko znamenaly závazek a kde autority nebyly zpochybňovány. Navíc často žijí sami, nejsou zvyklí řešit věci online a mají přirozenou tendenci problém neeskalovat. Když později zjistí, že se stalo něco špatně, přichází pocit selhání a často se nikomu nesvěří.

Uzavřít smlouvu a zmizet v mlze

Obzvlášť problematické je, že energošmejdi zřídkakdy nesou přímé následky. V momentě, kdy je smlouva uzavřena, mizí ze scény. Veškeré důsledky dopadají na dodavatele, se kterým byla smlouva sjednána, a především na samotného zákazníka. Ten se ocitá v situaci, kdy neví, s kým má vlastně smlouvu, bojí se sankcí za její porušení a často raději pokračuje v placení záloh, než aby riskoval další komplikace. Právě tady vzniká dlouhodobý stres, který může mít vážné dopady na psychické i fyzické zdraví. Podle odborníků jsou tyto případy sice statisticky v menšině, ale jejich závažnost je mimořádná. Nejde o drobné spory, ale o zásahy do základního pocitu bezpečí. O situace, kdy lidé ztrácejí kontrolu nad svými financemi, aniž by udělali zjevnou chybu. Právě proto považují odborníci za klíčové tyto metody otevřeně popsat a dát veřejnosti nástroje, jak je včas rozpoznat. Nejnebezpečnější na energošmejdech totiž není výše škody, ale nenápadnost. Vše se tváří formálně správně. Problém se projeví až s odstupem, kdy už je řešení složité a psychicky náročné. A právě na to tito zprostředkovatelé spoléhají. Na čas, na zmatek, na lidskou neochotu přiznat, že se něco pokazilo.

P.S. Zajímá Vás, jak splní novostavby v roce 2025 nové požadavky na úspory energií? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.