Fáma o důchodovém fondu aneb jak komunisti přiznali, že ho rozkradli

Účet prosím

Účet za čtyřicet let komunistického režimu představuje pozoruhodnou majetkovou loupež. Hodnota všeho, co komunisté občanům a institucím ukradli, dosahuje v cenách roku 2026 zhruba 3,4 až 4,1 bilionu korun, přičemž středový odhad činí 3,7 bilionu korun. Tyto nabyté prostředky dlouhodobě sloužily k udržování iluze ekonomické stability. Režim díky nim dokázal držet uměle dotované ceny bydlení a základních potřeb. Toto zdánlivé sociální bezpečí tak šlo plně na úkor nashromážděného majetku, který stát plošně zabavil. Jakmile tento polštář ukradených rezerv splaskl a peníze došly, neefektivní centrálně plánovaná ekonomika zkrachovala a nevyhnutelně přišla revoluce. Pojďme si nyní podrobně rozebrat, co vše komunisté ukradli a to včetně doložených dobových zdrojů.

Zabavený majetek obyčejných lidí

Nejviditelnější položkou tohoto účtu je majetek fyzických osob dotčený restitucemi, zahrnující domy, továrny či pozemky. Jeho hodnota v dnešních cenách odpovídá 0,90 až 0,97 bilionu korun. K hromadnému zabavování sloužil například zákon číslo 114/1948 Sbírky o znárodnění podniků. Národní archiv potvrdil, že se nenašly žádné doklady o vyplácení slibovaných náhrad domácím vlastníkům. Vládní materiál z roku 1995 navíc dokládá, že proces znárodnění dospěl tak daleko, že v roce 1989 ovládal stát plných 98 procent veškerého majetku v zemi.

Státní bankrot přišel dřív, než se čekalo

Těžkou ekonomickou ránu pro obyvatelstvo představovala tzv. "měnová reforma" z roku 1953, která nebyla ničím jiným než marketingovým názvem pro státní bankrot. Podle odborné studie ekonoma Viliama Páleníka připravila samotná výměna peněz a anulování vkladů československé domácnosti o 30,6 miliardy nových korun. To u reprezentativní domácnosti znamenalo ztrátu celých pěti let úspor. Převedeno na dnešní ekonomickou hodnotu se jedná o škodu ve výši 1,00 až 1,05 bilionu korun.

Skutečně si někteří důchodci myslí, že bylo líp?

Komunisté nezákonně pohlcovali také rezervy na stáří. V dubnu 1948 disponoval sociální pojišťovací systém rezervami v hodnotě kolem 36 miliard tehdejších korun, v čistém vyjádření pak 28 miliard. Ekonomická samostatnost tohoto systému byla cíleně zlikvidována, majetek Ústřední národní pojišťovny propadl státu a od roku 1952 byly tyto finance pohlceny státním rozpočtem. Dnes tato majetková ztráta představuje 0,26 až 0,33 bilionu korun.

Likvidace malých zemědělců

Zemědělství tvrdě zasáhla kolektivizace, která podle dobového zdroje pohltila do roku 1960 téměř 90 procent sektoru. Ústav pro studium totalitních režimů zdokumentoval násilnou Akci K, při níž byly rodiny sedláků nuceně vystěhovány a jejich majetek včleněn do družstev a státních statků. Ušlý užitek ze zemědělské půdy se aktuálně odhaduje na 0,25 až 0,47 bilionu korun, zatímco modelový ušlý výnos z domů a podniků činí dalších 0,30 až 0,60 bilionu korun.

Poplivat církve a zabavit jim majetek

Samostatnou a velmi významnou kapitolou je církevní majetek. Ministerstvo kultury vyčíslilo jeho původní hodnotu na 134 miliard korun v cenách roku 2012, což po přepočtu spotřebitelskou inflací dělá v roce 2026 asi 217 miliard korun. Studie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické spočítala čisté nerealizované výnosy církví za období let 1948 až 2007 na 229,2 miliardy korun. To v dnešních cenách činí přibližně 425 miliard. Církevní část účtu tak po prostém sečtení sama dosahuje zhruba 642 miliard dnešních korun.

Výsledný součet 3,7 bilionu korun je přitom podle historických pramenů stále neúplný. Chybí v něm majetkové nároky po 556 tisících lidech, kteří tvořili celkový migrační úbytek a jejichž ztráty nešlo spolehlivě vyčíslit. Zcela opomenuty jsou v tomto výpočtu také majetkové konfiskace z politických procesů podle zákona 231/1948 Sbírky a nevyčíslená ekonomická hodnota nucené práce více než 16 tisíc osob v pracovních táborech podle zákona 247/1948 Sbírky. Nejsou zde započítány ani prostředky z transformace družstev, tehdy odhadované na 200 až 250 miliard korun v cenách devadesátých let. Skutečný rozměr ekonomické destrukce je tedy ještě hlubší. Celý systém přežíval primárně díky této plošné majetkové konfiskaci, a když stát vyčerpal vše, co mohl občanům sebrat, jeho konec se stal nevyhnutelným. Nyní to samé vidíme například na Kubě, či jiných socialistických experimentech, kde se ještě nestihli poučit.

Pokud tedy účet dopočítáme do úplného konce, oficiálně odhadovaná škoda se pohybuje někde kolem 9 bilionů dnešních korun. Pokud bychom tyto peníze rozdělili všem, včetně kojenců, je to 824 500 Kč na každého občana. Pokud bychom je rozdali jen ekonomicky aktivním občanům, je to 1,6 milionu na každého. A pokud bychom tento balík rozdali dnešním důchodcům, dostal by každý 3,8 milionu korun. Takže, jak pravil feldkurát Katz, „to se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou“. S tím rozdílem, že se tehdy nejednalo o půjčky, ale o čistou krádež.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.