HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Na fasády bylo potřeba tisíce metrů čtverečních dřeva. „Zvolili jsme materiál, který nevyžaduje údržbu.“

reklama

Dřevo na fasádě vypadá krásně, jenže představa neustálého natírání dokáže odradit nejednoho majitele domu. Zvlášť když jde o opravdu velké plochy, jejichž údržba by zabrala spoustu času a práce. Na Šumavě se přesto rozhodli obložit dřevem hned jedenáct budov a pravidelnými nátěry si hlavu nelámou. Vsadili totiž na materiál, který vydrží dlouhé roky bez náročné péče. O tom, jakou úpravu dřeva zvolil, proč se pro ni rozhodl a jaké s ní má zkušenosti, jsme hovořili přímo s majitelem areálu.


Na fasády použili tisíce metrů čtverečních dřeva. Zvolili materiál, který nevyžaduje údržbu
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Vlastimil Gereg (se souhlasem)
Chcete náš obsah v Google přednostně?
reklama

Jak vznikla myšlenka vybudovat resort?

Začala se rodit přibližně před sedmi lety. Původně jsme uvažovali o určité spolupráci s obcí, ale nakonec jsme se jako rodina rozhodli jít vlastní cestou. Asi před čtyřmi lety jsem začal připravovat konkrétní podobu celého areálu, kreslit jednotlivé objekty a přemýšlet nad tím, jak bude všechno fungovat. Samotná výstavba potom trvala přibližně rok a půl. Resort jsme dokončili a otevřeli v červenci 2026.

Proč jste si vybrali právě tuto lokalitu?

Pocházíme z jižních Čech a Lipensko je nám velmi blízké. Máme tam také chalupu a pozemky, na kterých dnes resort stojí, naše rodina získala přibližně před dvaceti lety. Celý areál se nachází v Nové Peci, v místě, kde Vltava přitéká do Lipna. Je to druhá strana Lipenska, která dlouho nebyla tolik turisticky využívaná. Většina návštěvníků se soustředila do oblasti Lipna nad Vltavou, která je dnes už poměrně přeplněná. Myslím si ale, že lidé čím dál častěji vyhledávají klidnější místa a přírodu. Nacházíme se na hranici Národního parku Šumava, v chráněné oblasti, takže pro mě bylo velmi důležité, aby jednotlivé budovy do okolní krajiny zapadly.

V jakém stavu byl pozemek před zahájením stavby?

Původně to byla louka. Historicky tam fungoval menší kemp pro stany, myslím, že ještě přibližně před patnácti lety. Stála tam nějaká jednoduchá dřevěná bouda, ale jinak na pozemku prakticky nic nebylo.

Co bylo při přípravě pozemku nejsložitější?

Z hlediska výstavby to bylo poměrně složité, protože přes území vedlo vysoké napětí. Museli jsme proto řešit přeložky vedení a vybudovat novou trafostanici. Kromě toho bylo potřeba přivést vodu a vybudovat kanalizační přípojky. Ty jsme vedli také přes naše pozemky a část nově vybudovaných inženýrských sítí slouží i pro napojení obce.

Kdo měl na starosti návrh celého areálu?

Prakticky všechno jsem si navrhoval sám. Stavění se věnuji už delší dobu a přírodní materiály jsou mi velmi blízké. Od začátku jsem měl poměrně jasnou představu o tom, jak by měl resort vypadat. Kreslil jsem jednotlivé budovy, řešil exteriéry, interiéry i konkrétní detaily. Dá se říct, že je to takové moje dítě. Byl jsem u celého projektu od prvotní myšlenky přes navrhování až po samotnou realizaci a kolaudaci.

Co všechno dnes resort zahrnuje?

Celý areál se rozkládá na ploše přibližně dvou a půl hektaru. Máme tam jedenáct apartmánových domů, z toho tři jsou větší chalety. Dále tam máme veřejné parkoviště, dětské hřiště, bistro a samostatné centrum pro různé společenské a firemní akce, školení nebo cvičení. V bistru se zaměřujeme na suroviny od místních farmářů a z okolních biofarem.

Z čeho jsou jednotlivé budovy postavené?

Samotné domy jsou zděné, ale přibližně z devadesáti procent jsou obložené dřevem. Od začátku jsem věděl, že chci používat především dřevo a kámen, protože právě tyto materiály podle mě na Šumavu patří.

Stejný přístup jsem zvolil také v interiérech, kde jsme pracovali převážně s přírodními materiály, zejména s dubovým dřevem. Chtěl jsem, aby celý areál působil jednotně a aby jednotlivé budovy nepůsobily jako něco, co do okolní krajiny nepatří. O jiné podobě fasád jsem proto v podstatě ani neuvažoval.

Jaké dřevo jste použili na fasády?

Je to borovice, která prochází impregnací a následně se ošetřuje barevnou fermeží. Právě tato úprava má pomáhat chránit dřevo a zpomalovat změny jeho vzhledu způsobené povětrnostními vlivy. Na výběr jsme měli několik odstínů, například šedý, hnědý nebo okrový. Já jsem nakonec zvolil dva odstíny, světlejší okrový do žluta a tmavě hnědý. Jednotlivé stavby jsme do těchto dvou barev rozdělili.

V čem je tato úprava dřeva výjimečná?

Jde o takzvanou královskou impregnaci, která je podle mě na českém trhu svými vlastnostmi jedinečná. Samozřejmě existuje řada jiných dřevěných fasád a různých druhů dřeva. Rozdíl je ale právě ve způsobu ošetření, kdy se ochranné látky dostávají do hloubky materiálu. Díky tomu si dřevo dokáže mnohem déle zachovat původní vzhled a pomaleji šedne. Pokud si dobře pamatuji, uvádí se u něj dokonce garance proti hnilobě kolem padesáti let.

Měl jste s tímto materiálem už nějakou zkušenost?

Stejný materiál jsem použil už přibližně před pěti lety na vlastním rodinném domě. Tehdy jsem si ho vyzkoušel poprvé a za tu dobu se jeho vzhled prakticky nezměnil. To pro mě byla důležitá zkušenost, protože běžné dřevěné fasády postupně šednou a tmavnou. Já jsem chtěl, aby si budovy zachovaly původní barevnost co nejdéle.

Co dalšího vás přesvědčilo pro jeho použití?

Dřevo pochází ze Skandinávie, kde se podobné materiály používají už velmi dlouho. Tamní počasí je přitom ještě nepříznivější než u nás, takže jsem věřil, že když tam takové dřevo funguje, bude dobře fungovat i na Šumavě. Pokud jde o samotného dodavatele, královskou impregnaci u nás podle mých informací nabízí pouze společnost Impregnace Soběslav, která je také jediným dovozcem tohoto dřeva ze Skandinávie.

Kde všude jste v areálu dřevo využili?

Nejde jen o fasády apartmánových domů. Stejný materiál jsme použili také na různé doplňkové objekty v areálu. Máme tam například sklepní kóje, což jsou ve skutečnosti poměrně velké stavby, a ty jsou ze stejného dřeva. Používáme ho také na obkladové stěny, skladovací prostory nebo konstrukce kolem odpadového hospodářství. Další podobné prvky ještě připravujeme.

A co další venkovní prvky?

Na terasách jsou šedá impregnovaná prkna. Ošetřené dřevo jsme využili také na menší prvky v okolí budov. Například chodníky u ohniště jsou vytvořené z palisád o průměru 6 až 14 centimetrů a výšce 15 centimetrů. Oplocení tvoří palisády o průměru 10 centimetrů. Máme tam také dubové lavice z pražců s kovovými nohami a truhlíky na okrasné dřeviny, které jsou vyrobené z impregnovaných terasových prken o rozměrech 25 × 130 mm a drážkovaných hranolů 70 × 70 mm.

Kolik dřeva jste na celý areál potřebovali?

Přesné množství si už nepamatuji, ale určitě šlo o tisíce metrů čtverečních obkladového materiálu. Když si představíte, že jedna fasáda může mít třeba tři sta metrů čtverečních a těch budov je v areálu poměrně hodně, je jasné, že výsledná plocha je opravdu značná. Samotné obkládání všech objektů trvalo přibližně šest měsíců.

Jak probíhala montáž?

Materiál se objednává už předem ošetřený, většinou v prknech dlouhých tři, čtyři nebo pět metrů. Na stavbě se potom upravuje podle konkrétních rozměrů. Pokud je potřeba prkno zkrátit, jednoduše se uřízne a nově vzniklá řezná plocha se znovu ošetří fermeží. Ta se nanáší běžně štětcem. Základní rošt pod obkladem tvoří impregnované latě o rozměrech 40 × 60 mm.

Které části byly při obkládání nejnáročnější?

Samotné obkládání rovných stěn není nijak mimořádně složité. Více práce je samozřejmě kolem rohů, oken, špalet a různých výběžků. Tam už záleží na přesnosti a zručnosti řemeslníků, protože jednotlivé prvky na sebe musí správně navazovat. Není to práce, kterou by nezvládl šikovný řemeslník, ale určitou pečlivost vyžaduje. Žádné zásadní komplikace jsme naštěstí při realizaci neměli.

Jak náročná bude údržba tak velké dřevěné fasády?

Záleží na tom, jakým způsobem chcete její vzhled udržovat. Pokud někdo chce co nejdéle zachovat původní barevnost, může dřevo jednou za rok nebo za dva roky znovu přetřít barevnou fermeží. Tím se může stálost barvy ještě prodloužit. Podle mých zkušeností to ale není potřeba.

Budete tedy fasády pravidelně natírat?

Na svém rodinném domě jsem za pět let žádný obnovovací nátěr nedělal. Proto ani v resortu neplánujeme pravidelné přetírání. Jsou to obrovské plochy a nechceme je každou chvíli znovu ošetřovat. Samozřejmě počítáme s tím, že dřevo bude postupně získávat trochu přirozenější vzhled. To nám ale nevadí. Resort má navíc první zimu teprve před sebou, takže uvidíme, jak se bude materiál chovat přímo na tomto místě. Vycházím ale ze své předchozí zkušenosti, která je zatím velmi dobrá.

Jak jste s výslednou podobou areálu spokojený?

Výsledek odpovídá tomu, co jsem si od začátku představoval. Všechno se stavělo podle mých návrhů a měl jsem možnost ovlivnit prakticky každý detail. Když se dnes ohlédnu zpátky, nenapadá mě nic zásadního, co bych chtěl udělat jinak. Těší mě také reakce návštěvníků, protože zatím máme velmi pozitivní ohlasy. Lidem se líbí prostředí, jednotlivé budovy i celkové uspořádání areálu. Pro mě je to samozřejmě příjemné, protože jsem na tom projektu strávil několik let.

Proč jste resort pojmenovali právě Na Peci?

Ten název má vlastně dva důvody. První je jednoduchý, protože se nacházíme v Nové Peci. Druhý souvisí s kachlovými kamny, která jsem pro resort navrhl a která jsme si nechali vyrobit. Jsou umístěná v bistru a tvoří jednu z hlavních dominant celého prostoru. Takže název odkazuje jak na samotnou lokalitu, tak na ta kamna.

Která část resortu se podle vás nejvíce povedla?

Kdybych měl vybrat jednu část, která se podle mě povedla nejvíc, bylo by to asi bistro. Především jeho interiér a exteriér. Vnímám ho jako takové srdce celého resortu. Ale těžko se mi vybírá jedna konkrétní věc.

Plánujete resort ještě nějak rozšiřovat?

Ano, v současné době už připravuji další projekt, kterým je samostatné wellness centrum. Některé apartmánové domy a chalety už vlastní sauny mají, ale chtěli bychom nabídku rozšířit. V plánu jsou finské sauny, biosauna, vířivka, ochlazovací kádě a také krytý bazén, který by bylo možné využívat celoročně. Rádi bychom tento prostor zpřístupnili nejen ubytovaným hostům, ale také veřejnosti, aby ho mohli využívat například i místní obyvatelé.

Děkuji za rozhovor.

Také děkuji.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
20.11.2026

Photocredit: Vlastimil Gereg (se souhlasem)

0