Fotovoltaiku, která utáhne klimatizaci celého rodinného domu lze už pořídit do 50 000 Kč
Skoro každý majitel rodinného domu uvažuje o pořízení fotovoltaické elektrárny, ale často naráží na jeden zásadní logický paradox. Elektřinu ze slunce potřebujeme historicky nejvíce v zimě, kdy dům ztrácí teplo a my musíme intenzivně svítit a přitápět. Bohužel, právě v těchto temných a chladných měsících je slunečního svitu naprosté minimum a reálný výkon solárních panelů padá ke zlomkům jejich nominálních hodnot. Pokud se ale na celou energetiku domu podíváme přesně z opačné strany, tedy z pohledu letního chlazení, najednou je vše jinak. Při dnešních propadech cen fotovoltaiky to začíná být až nečekaně atraktivní varianta.

Spotřeba klimatizace v letním pařáku
Máte dům o podlahové ploše 100 m2. Rozhodli jste se pro maximální komfort a do interiéru instalujete celkem tři klimatizační jednotky, abyste rovnoměrně ochladili hlavní obytný prostor i ložnice na příjemných a úsporných 26 stupňů Celsia. Váš dům má obrovskou výhodu v tom, že teplo zvenčí nepropouští tak rychle, nicméně i tak se vlivem prostupu tepla okny a rozpálené střešní krytiny začne během letních veder nevyhnutelně ohřívat. Moderní klimatizace pracují na principu tepelného čerpadla s vysokou účinností. V praxi to znamená, že z jednoho kW dodané elektrické energie dokáží vyrobit zhruba tři až čtyři kW chladicího výkonu. Pro váš dům o rozloze 100 metrů čtverečních budete pro komfortní zchlazení potřebovat celkový chladicí výkon kolem šesti kilowattů. Tomu přesně odpovídá maximální elektrický příkon všech tří vnitřních jednotek a venkovního kompresoru dohromady na úrovni maximálně 2 kW. Tohoto špičkového odběru 2 kW však klimatizace dosáhne převážně pouze v momentě prvotního spuštění do silně rozehřátého interiéru nebo v extrémních odpoledních špičkách, kdy venkovní teploty atakují pětatřicet stupňů. V běžném udržovacím režimu se bude kontinuální spotřeba pohybovat mnohem níže, obvykle mezi 0,8 až 1,5 kW.
Optimální zdroj pro výrobu odpovídajícího množství energie
Nyní se podívejme na ideální zdroj této energie. Abychom optimálně a chytře pokryli spotřebu naší klimatizace, nepotřebujeme dimenzovat obrovskou elektrárnu. Zcela adekvátní a postačující bude fotovoltaický systém o instalovaném výkonu zhruba 2 kWp, což v reálném světě představuje přibližně pět moderních solárních panelů. Zde ovšem musíme do našich výpočtů zahrnout jeden nesmírně důležitý fyzikální fakt, na který se často zapomíná. Solární panely jsou z výroby testovány v laboratorních podmínkách při teplotě 25 stupňů Celsia. V reálném letním dni, kdy se tmavý povrch na střeše rozpálí klidně na šedesát stupňů, klesá vlivem teplotního koeficientu jejich účinnost zhruba o deset až patnáct procent. Z našeho 2 kWp systému tak v pravé poledne logicky nedostaneme plné 2 kW, ale reálný maximální dodávaný výkon se bude pohybovat spíše kolem 1,6 až 1,7 kW. To ale stačí.
Dokonalé propojení a konec plateb za chlazení
Ráno kolem deváté hodiny začíná slunce nabírat na síle a dům se začíná pomalu prohřívat. Vaše fotovoltaika v tuto chvíli vyrábí přibližně 0,8 kW. Klimatizace se spouští, aby v domě udržela nastavených 26 stupňů, a její invertorový kompresor odebírá zhruba 0,5 až 0,7 kW. Celý proces chlazení tak běží plně ze slunce a ještě vám zbývá trocha volné energie například pro provoz chladničky, takže jsme ještě v plusu. S přibývajícím časem se dostáváme k pravému poledni a časnému odpoledni. Sluneční záření je na svém absolutním letním maximu. Fotovoltaika, i přes zmíněné mírné tepelné ztráty panelů, dodává stabilních 1,6 kW. Zároveň je venku největší horko, dům čelí maximální tepelné zátěži a tři běžící klimatizace si žádají svůj maximální udržovací příkon, který se pohybuje právě kolem 1,5 až 1,6 kW. Nabídka elektrické energie se v tento kritický moment absolutně přesně a bez přebytků potkává s poptávkou kompresoru. Elektřina vyrobená na střeše putuje rovnou do chlazení. S příchodem podvečera pak výkon panelů pomalu klesá k hodnotám kolem 0,5 kW, ale ruku v ruce s tím už naštěstí klesá i venkovní teplota. Zateplený dům je navíc příjemně vychlazený, takže si klimatizace stáhne svůj výkon na naprosté minimum nebo se jen občas sepne.
Cenová dostupnost zcela změnila pravidla hry
Obrovskou a z hlediska financí tou vůbec nejdůležitější výhodou tohoto specifického uspořádání je fakt, že nepotřebujete kupovat žádnou drahou trakční baterii. U běžných velkých solárních systémů musíte elektřinu vyrobenou přes den složitě a s velkými ztrátami ukládat na večerní svícení nebo na zimní provoz. Zde ale solární energii spotřebováváte v reálném čase, přesně v tu vteřinu, kdy na střeše vzniká. Pokud náhodou přejde přes slunce hustý mrak a výkon panelů na pět minut klesne, klimatizace si chybějící stovky wattů jednoduše a plynule dotáhne z běžné distribuční sítě. To je ekonomicky naprosto zanedbatelná položka ve srovnání s vysokou pořizovací cenou fyzického lithiového akumulátoru.
Méně baterií znamená méně starostí i méně peněz
Díky absenci baterie se bavíme o investici v naprosto jiné, mnohem příznivější finanční rovině. Celá základní sada pro fotovoltaiku o výkonu 2 kWp, zahrnující potřebné panely, jednoduchý síťový střídač a základní montážní prvky, se dá dnes na trhu bez větších problémů pořídit za částku pod 50 tisíc korun. Nepotřebujete stavět složité a předimenzované systémy za stovky tisíc korun, pokud je vaším primárním cílem pouze letní teplotní komfort.
Návratnost?
Pokud bychom na střeše neměli fotovoltaiku a spoléhali se čistě na nákup veškeré energie ze sítě, pak by nás letní provoz stál nezanedbatelné peníze. Vezměme si modelový velmi horký měsíc, například červenec. Pokud by tři klimatizační jednotky v domě s podlahovou plochou 100 metrů čtverečních běžely v průměru deset hodin denně s průměrným příkonem 1,2 kW, spotřebují za jeden jediný den 12 kWh elektrické energie. Za celý třicetidenní měsíc se tak dostáváme na celkovou spotřebu 360 kWh jen na samotné chlazení vaší domácnosti. Při běžné aktuální ceně elektřiny to představuje reálný výdaj v řádu několika tisíců korun měsíčně navíc. Se zmiňovanou 2 kWp solární sestavou za méně než 50 000 korun ovšem tuto spotřebu z drtivé většiny vykryjete z vlastních zdrojů. I kdyby váš solární systém reálně pokryl pouze 80 % celkové spotřeby klimatizace kvůli občasným oblačným dnům, vaše finanční úspory v každé letní sezóně rapidně narůstají. Návratnost takto malého a přesně cíleného systému bez baterie se pak s jistotou počítá na nižší jednotky let, na rozdíl od velkých plošných domácích elektráren, kde se často bavíme o návratnosti přesahující dekádu. Fotovoltaika dimenzovaná čistě na přímý provoz letního chlazení je tedy naprosto ukázkovým příkladem toho, jak lze chytře, elegantně a s minimálními vstupními náklady vyzrát na přírodu i na rostoucí účty za energie.
P.S. Umí úsporný dům opravdu ušetřit dost energie na vytápění a chlazení? Opravdu to potřebuji? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Daniel Krejčí
Redaktor
Vydáno dne:
27.02.2026
Photocredit: Daniel Krejčí / Midjourney
Zdroj: Ceníky dodavatelů, zkušenosti majitelů
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
