Garáž vyskládaná palivovým dřevem aneb jak Češi zase jednou vyzráli na účty za topení

Národ garážových sušičů

Češi milují garáže. Nejen pro auta, ale i pro všechno, co „nesmí zmoknout“. Takže tam máme kola, lyže, tři kýble se šroubkama a samozřejmě dřevo. Když už jsme si to pořídili, a ještě za tři tisíce za kubík, přece ho nenecháme na dešti! Takže pěkně do garáže, tam je sucho, že? Ne. Garáž je totiž to nejhorší místo, kam můžete dřevo uložit. Tedy pokud z něj nechcete vyrobit houbovou konzervu. Protože garáž je místo, kde se nehne vzduch. A bez vzduchu dřevo neschne, jen hnije. Je to jako kdybyste si po koupeli oblékli igelit a šli spát. Ráno budete sice „v suchu“, ale zároveň úplně mokří.

Tragédie jménem selský rozum

Pojďme si to ilustrovat na panu Novákovi. Pořídil si zplynovací kotel, aby šetřil. Buk, tvrdé dřevo, kvalitní, hromadu za hromadou. Na jaře krásně naštípal, složil do úhledné pyramidy a s pocitem vítězství naskládal do rohu garáže, hned vedle motorové pily a starého Favorita. Měl pocit, že dělá všechno správně. Na podzim otevřel vrata a čekal vůni lesa. Místo suchého dřeva našel hromadu vlhkého, studeného a podezřele kluzkého materiálu. Spodní polena byla černá, horní zelená a uprostřed rostla bílá plíseň, která vypadala jako pokus o návrat života z jiného vesmíru. Když jedno poleno rozštípl, ozval se typický „fňukavý“ zvuk mokrého dřeva. Tehdy pan Novák pochopil, že se stal obětí vlastní logiky.

Fyzika, kterou lidé nechtějí slyšet

Dřevo se nesuší teplem. Ani zavřením. Dřevo se suší vzduchem. Vzduch proudí, odnáší vlhkost, a tím vysušuje. Když proudění zastavíte, uděláte z dřeva parní lázeň. To je celé. Žádná alchymie, žádná věda, jen zdravý rozum. A ten, jak víme, bývá v praxi nedostatkové zboží. Takže zatímco pan Novák v garáži s vlhkostí 85 % doufal, že dřevo „vyschne“, ono tam pomalu kvasilo. Jako jablečný mošt. Jen s tím rozdílem, že mošt aspoň voní. Dřevo po pár měsících začne smrdět jako sklep po povodni. A co je horší, plísně, houby a bakterie, které se do dřeva nastěhují, nejsou žádní turisté. Oni se tam usadí. Dřevo se začne rozkládat, tmavnout, měknout. To, co mělo topit, začne hnít.

Ekonomika vlhkosti aneb jak prohnat půl zimy komínem

Teď trochu matematiky. Čerstvé dřevo má výhřevnost zhruba 2,3 kWh na kg. Suché, po dvou letech venku, má přes 4. To znamená, že mokré dřevo vám dá polovinu tepla. A když topíte mokrým, musíte do kotle hodit dvojnásobek. Dvakrát víc práce, dvakrát víc dýmu, dvakrát víc marnosti. Kromě toho si zanesete kotel i komín, snížíte účinnost o 20 až 30 procent a z dřevní romantiky máte chemický experiment. Mokré dřevo totiž nehoří, ono se nejdřív odpařuje. Část energie, kterou by mělo vydat, spotřebuje na to, aby vysušilo samo sebe.

Topíme v sauně mokrými ručníky

Největší omyl je myslet si, že dřevo je „mrtvé“. Není. Je to pořád živý materiál, který reaguje na prostředí. Dýchá, pije, vysychá, mění objem. Když ho zavřete do dusné garáže, uděláte z něj pacienta na JIPce. Všechno to, co by normálně probíhalo přirozeně, tedy proudění vzduchu, výměna vlhkosti, pomalé schnutí, se zastaví. A to se projeví plesnivěním. Naše babičky dřevo nesušily v garáži. Neměly garáž. Měly přístřešek, jednoduchou střechu, často z vlnitého plechu nebo z prken, pod kterou proudil vzduch ze všech stran. Dřevo bylo na špalkách, nikdy ne na zemi. Na jaře naštípané, v zimě suché. Žádná věda, žádný vlhkoměr. Jen selský rozum a zkušenost. Dneska máme aplikace, chytré senzory, kotle, které hlídají tah, ale pořád jsme schopní zkazit úplně základní věc, že dřevo potřebuje vítr a čas. A místo toho mu dáme beton a garážová vrata.

Kdyby dřevo mělo duši, zařvalo by: „Pusť mě ven!“

Jak poznat, že jste to zkazili? Velmi jednoduše. Suché dřevo praská, když ho štípete. Zní dutě, je lehké a voní. Mokré dřevo je těžké, mlaská a smrdí. Když ho hodíte do kotle a uslyšíte syčení, nehoří, vaří se. A když se vaří, dává vám tím jasně najevo, že jste ho zničili. Dobrým investičním tipem je koupit si vlhkoměr. Stojí pár stovek, měří vlhkost v procentech. Pod 20 % je ideální. Nad 25 % už ne.

Předem prohraný boj Čechů s fyzikou

Je zvláštní, že národ, který dokáže vymyslet trik, jak obejít EET, nebo postavit pergolu bez stavebního povolení, nedokáže pochopit základní princip sušení. Vzduch se musí hýbat. Teplo se musí dostat k povrchu. A vlhkost musí mít kam utéct. To je celé. Ale z nějakého důvodu pořád slyšíme: „Já to mám v garáži, tam je to v suchu.“ Jasně. Jako houby po dešti.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.