Luxusní geometrický skleník postavíte sami za pár dní. Je odolný a rostlinám se v něm mimořádně daří

Jednodušší, než to vypadá

Skleník, který si manželé postavili, má průměr přibližně 4,9 metru a tvoří ho desítky geometrických panelů, které se postupně skládají do kruhové konstrukce. Přestože výsledná stavba působí poměrně složitě, samotný princip konstrukce je překvapivě jednoduchý. Velká část práce se navíc odehrála v dílně ještě před samotnou montáží na zahradě.

Práce začíná v dílně

Stavba začala v dílně přípravou dřevěných nosníků. Manželé použili fošny o rozměru přibližně 5 × 15 centimetrů, které si sami rozřezali na čtyři menší latě. Hotové latě prodávané v hobbymarketech bývají totiž často zkroucené, zatímco z širší fošny vzniknou rovnější kusy. Dřevo nejprve ošetřili ochranným nátěrem určeným pro venkovní použití, který do materiálu vtírali hadrem. Teprve poté jednotlivé kusy řezali na finální rozměry. Protože museli vyrobit mnoho dílů, nastavili si na pile doraz, aby mohli jednotlivé řezy rychle opakovat a zachovat přesnost. Z nosníků se následně skládaly panely ve tvaru rovnoběžníku. Každý panel nejprve sestavili na pracovním stole, aby mohli zkontrolovat jeho rozměry a správný tvar.

Bude potřeba plášť

Na dřevěné rámy poté připevnili průhledné polykarbonátové desky, respektive flexibilní polykarbonátový materiál dodávaný v rolích. Použili velké role materiálu široké asi dva metry a dlouhé až 15 metrů. S takto velkými deskami se sice hůř manipuluje, ale umožňují velmi efektivní řezání. Díky tomu, že panely mají tvar rovnoběžníků, bylo možné jednotlivé kusy vyřezávat z dlouhého pásu polykarbonátu téměř bez odpadu. Materiál nejprve obkreslili podle připraveného rámu a poté ho vyřízli pomocí kotoučové pily s jemným kotoučem. Po připevnění k rámu polykarbonát panel zároveň zpevnil a držel jeho přesný tvar. Pod polykarbonát vložili hliníkové oplechování. Tento prvek měl důležitou funkci. Když se panely při montáži spojovaly, plech překrýval spodní panel podobně jako střešní krytina. Díky tomu voda stéká z horních panelů na spodní a nemá kudy proniknout dovnitř. Celý systém tak funguje čistě mechanicky bez použití těsnicích materiálů. Na aktuální ceny skleníků se můžete podívat například tady.

Skládání stavebnice

Jakmile byly všechny panely připravené, přišel přesun na místo stavby. Základ byl poměrně jednoduchý. Manželé odstranili několik centimetrů zeminy a prostor vyplnili zhutněným štěrkem. Spodní části konstrukce vyrobili z tlakově impregnovaného dřeva, které je odolnější vůči vlhkosti. Tyto základové díly položili na štěrk a konstrukci ukotvili pomocí zemních šroubů zavrtaných hluboko do podkladu. Panely poté montovali odspodu nahoru. S pomocí několika kamarádů šla práce rychle, protože většina dílů byla připravená předem v dílně.

Okna, která se otevírají sama

V jedné části konstrukce vznikl prostor pro vstupní dveře. Ty vytvořili pomocí polovičních panelů a rámu z překližky. Manželé zde později chtějí osadit černé zahradní dveře se zabudovanou síťkou proti hmyzu. Součástí skleníku jsou také výklopná okna. Ta se otevírají automaticky pomocí pístu naplněného voskem. Jakmile se uvnitř zvýší teplota, vosk se rozpíná a okno se otevře. Doplňkem je solární ventilátor s termostatem, který pomáhá udržovat proudění vzduchu.

Police na francouzský způsob

Uvnitř skleníku vznikl otevřený prostor bez sloupů. Podél stěn proto manželé instalovali dřevěné police pro rostliny. Použili systém takzvaných francouzských lišt. Jde o dvě dřevěné lišty seříznuté pod úhlem 45 stupňů, které do sebe zapadají. Díky tomu lze police snadno sundat nebo posunout. Konstrukce je velmi pevná. Manželé dokonce ukázali, že police bez problémů unesou váhu dospělého člověka.

Přirozená akumulace

Podlahu skleníku vytvořili z kamenné dlažby položené na štěrkovém podkladu. Kámen pomáhá akumulovat teplo během dne a večer ho postupně uvolňuje. Průhledný polykarbonát navíc vytváří příjemnou atmosféru. Když prší, kapky dopadají na panely a uvnitř vzniká klidné prostředí, které připomíná zahradní pavilon.

Trik, který ušetří hodiny práce

Při stavbě podobných kupolí bývá největší komplikací řezání takzvaných dihedrálních úhlů. Každý nosník musí být přesně zkosený tak, aby panely v prostoru do sebe dokonale zapadly. Nastavování pokosové pily, kontrola úhlů a zkušební řezy dokážou zabrat velké množství času. Manželé proto použili jednodušší postup. Všechny nosníky řezali rovně bez složitých zkosení. Místo toho spoje panelů překrývali černým hliníkovým oplechováním, které zakrývá spáry a zároveň odvádí vodu. Tento detail výrazně zjednodušil výrobu celé konstrukce a zároveň vytvořil čistý vizuální rastr mezi jednotlivými panely. Další výhodou je, že konstrukce není závislá na tmelech nebo silikonu. Jednotlivé díly se překrývají podobně jako střešní krytina, takže voda po povrchu jednoduše steče dolů.

Výhody oproti klasice

Ve srovnání s klasickým obdélníkovým skleníkem nabízí geometrická konstrukce několik výhod. Díky mnoha panelům orientovaným do různých směrů proniká světlo dovnitř během dne z více úhlů. Rostliny tak dostávají rovnoměrnější osvětlení. Konstrukce je také velmi pevná, protože zatížení se rozkládá do mnoha menších částí. Výsledkem je skleník, který je nejen praktický, ale má i výrazný design. Celková cena materiálu se u tohoto projektu pohybovala kolem 115 000 korun, přičemž nejdražší položkou byl průhledný polykarbonát. I tak jde o stavbu, která může být při svépomocné realizaci dostupnější, než by její neobvyklý vzhled napovídal. Nemusíte se tedy bát. I složitě vypadající architektura může být při správném postupu překvapivě dostupná pro každého zahrádkáře, který se nebojí pustit do trochu neobvyklé stavby.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.