Halda v Heřmanicích hoří už od 90. let. K hašení 600 °C žhavého pekla se nikdo nemá

Tikající bomba na okraji Ostravy

Halda Heřmanice je jednou z nejnebezpečnějších ekologických zátěží v Česku. Tato obrovská umělá hora vznikla z hlušiny několika ostravských dolů, zejména dolu Heřmanice. Během desítek let narostla do výšky třiceti metrů a zabrala přes sto hektarů. V jejím nitru leží miliony krychlových metrů materiálu. V minulosti se na výsypku sypal nejen kámen, ale i zbytky uhlí, dřeva a gumového odpadu. Právě tato neopatrná praxe vytvořila ekologickou hrozbu, kterou Ostrava řeší dodnes.

Podzemní peklo a toxická hrozba

Přítomnost uhelných zbytků vedla během druhé poloviny 20. století k samovznícení haldy. Nejde o klasický požár s plameny, ale o hluboký podzemní proces. Uvnitř umělého kopce dosahují teploty až 600 °C. Oheň pomalu prohořívá tělesem odvalu s minimálním přístupem kyslíku. Situaci dramaticky zhoršuje skutečnost, že v lokalitě byl ukládán také chemický odpad z koksoven. Pokud by podzemní žár dosáhl k těmto látkám, existují obavy z úniku nebezpečných látek do ovzduší a podzemních vod. Jde o nebezpečnou kombinaci vyžadující radikální zásah.

Boj o miliardy

Místo hašení se halda stala dějištěm absurdních obchodních válek. Odpovědnost za lokalitu nese státní podnik DIAMO. Ten se v roce 2016 dohodl se společností Ostravská těžební na likvidaci ohniska. Soukromá firma měla haldu rozebrat, oddělit uhlí od kamene a materiál prodat. Odstraněním paliva měl požár uhasnout. Projekt ale narazil na tvrdou realitu. Podle státu byla těžba neefektivní a halda hořela dál. Úředníci proto smlouvu jednostranně vypověděli. Následovala tvrdá právní bitva a soukromá firma požadovala po státu náhradu škody v řádu miliard korun. Sanace se tak výrazně zpomalila.

Záhada zasypaného příkopu

Soudní pře o třídicí linku byla jen špičkou ledovce. Sanace vyžadovala fyzické oddělení hořící části od chemické skládky. Podnik DIAMO se proto dohodl s jinou firmou na vykopání hlubokého ochranného příkopu. Najatá společnost hlušinu odtěžila a část vytěženého materiálu následně komerčně využila. Vzniklý prázdný prostor byl ale následně zasypán materiálem, jehož složení vyvolalo pochybnosti. Objevilo se vážné podezření, že tento zásyp mohl podpořit další šíření hoření. Přesné složení hmoty museli posuzovat soudní znalci a případ převzala policie. Místo bezpečné izolace toxických látek vznikla další kriminální kauza.

Válka o pozemky

K absolutní paralýze přispěly zmatky ve vlastnictví pozemků pod haldou. Stát totiž nevlastní celou plochu. Část území přešla do rukou soukromých vlastníků. Státní podnik DIAMO se nedávno pokusil získat strategickou půdu zpět přes předkupní právo. U soudů ale nebyl úspěšný. Kvůli nedořešeným majetkovým vztahům nesměla na soukromé pozemky vyjet těžká technika a sanace zamrzla. Dlouhou dobu pak stát prosazoval stavbu masivního izolačního překrytí za více než dvě miliardy korun.

Překvapivý zvrat

Na jaře roku 2026 ale nastal obrat. Zástupci ministerstva, magistrátu a nových majitelů pozemků dospěli ke shodě. Nákladný sarkofág aktuálně není prioritou a pozornost se nově soustředí hlavně na vybudování bezpečných oddělovacích stěn. Noví majitelé dotčených parcel navíc deklarovali ochotu situaci aktivně řešit. Po desetiletích nepřetržitého hoření a policejního vyšetřování tak Ostravě poprvé svitla reálná naděje. Po letech sporů tak existuje první konkrétní dohoda, která by mohla další šíření hoření zpomalit.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.