Bratři ji chránili od těžké práce, ona však vzdorovala. Dnes je krásná Kateřina jednou z mála mladých žen, které stahují dřevo z lesa
Katka (25) chtěla stahovat dřevo z lesa jako její bratři, ti ji od toho však odrazovali. Jeden z nich jí ale věřil natolik, že ji překvapil „novým“ traktorem. Byla šťastná, ale po letech přiznává, že i tato práce skrývá mnoho nástrah. „Naposledy v zimě se mi traktor na zmrzlém uhlazeném sněhu dost rozjel z prudkého kopce. Za sebou jsem měla náklad dřeva a brzdy by mi už nepomohly, spíše by situaci zhoršily,“ popisuje Katka jednu z nezapomenutelných situací, do které se v lese dostala.

Katko, dokázala byste popsat, čemu se profesně věnujete?
Ve své práci se věnuji přibližování dřeva pomocí univerzálního lesního traktoru UKT. To znamená, že stahuji dřevo z lesních porostů na lesní skládky, kde je pak nakládáno na odvozní soupravy.
Pro ženu je to poměrně netradiční práce. Jak jste se k ní dostala?
Ano, je to tak. Dostala jsem se k ní skrze svou rodinu. Naši mě brávali do lesa od malička, kde jsme manuálně pracovali, sázeli stromky, pálili klest a podobně. Navíc mi byla příroda vždy velmi blízká, už od devíti let mě lákalo být lesní inženýrkou. To se ale postupem času změnilo. Zjistila jsem, že mám ráda les, adrenalin a manuální práci. A tak mi v hlavě vznikl nápad vyrovnat se svým bratrům, kteří právě v lese stahovali dřevo pomocí traktoru. Jenže ti mě od toho odrazovali a nechtěli o tom ani slyšet. Prý kde jsem viděla, aby holka dělala tak nebezpečnou a namáhavou práci. Argumentů měli víc než dost.
Jak se vám podařilo bratry přesvědčit?
Bylo to náročné, trvalo mi téměř dva roky, než jsem jednoho z nich, možná už trochu z lítosti a mé neodbytnosti, přemluvila. Vrátila jsem se v létě po maturitě z dovolené a na dvoře stál „nový“ traktor a bratr se slovy: „Chtěla jsi práci, tak tady ji máš.“ Nevěřila jsem vlastním očím a děkuju mu za to dodnes. Takže to, že jsem se dostala právě k tomuto oboru, byla vyloženě moje cílená volba a jsem moc vděčná, že můžu dělat to, co mě baví.
Jak vlastně vypadá váš pracovní den?
Pracovní den začínám základní údržbou traktoru, poté jedeme s kolegou dřevorubcem do lesního porostu. On začne kácet vyznačené stromy, přičemž si navzájem musíme hlídat bezpečnou vzdálenost. Já si vezmu uvazovací řetěz, ocelové lano a postupně nakácené stromy zapínám a pomocí navijáku přitahuji dřevo k traktoru. Poté jedu na nejbližší skládku dřeva (odvozní místo, kde se dřevo soustřeďuje a následně odváží kamiony k odběratelům). Na skládce stromy vypnu a když je potřeba, vezmu motorovou pilu a kulatinu rozřežu na určité délky. Pak je pomocí traktoru a čelní radlice roztřídím na určené hromady. A celý proces se opakuje několikrát za den. Někdy je práce lehčí, někdy těžší. Záleží, jestli je porost ve svažitém kopci, na rovině, nebo zda není podmáčený a blátivý terén.
Co vás na vaší práci baví nejvíce?
Na mé práci mě baví, že jsem od rána do večera v přírodě a k tomu se přidává síla strojů i adrenalin. Líbí se mi, že člověk dělá v podstatě pořád to samé, ale pokaždé někde jinde. A v lese se pořád něco děje, tam se to neokouká. Naplňuje mě hlavně výsledek naší práce, například když chráníme okolní lesy odstraněním stromů napadených kůrovcem, nebo když kácíme staré zralé stromy a pod nimi vzniká nový mladý les. Musíme se proto snažit co nejméně poškodit malé stromky. Když se to povede, mám z toho opravdu dobrý pocit.
Vidíte ve vaší práci i nějaký hlubší smysl?
Ano, určitě. S kolegy děláme také probírky, kdy vykácíme v porostu jen pár určených stromů a hned za námi je vidět, jak les ožívá, dostává se tam více světla, tím pádem i vody, a les se postupem času zkvalitní. To jsou hodnoty, které ve své práci vidím a snažím se vždy lesu nějakým způsobem pomoct k lepšímu.
Vzpomenete si na nějaké těžkostmi, které jste musela v rámci své profese řešit?
Často se v práci dostávám do nebezpečných situací, takže ty bych mohl zmínit. Postupem času se mi je ale daří minimalizovat, dávám si pozor, ale samozřejmě vždycky něco překvapí. Ať už je to najetí na pařez, kdy se traktor nakloní a člověk neví, jestli se nepřevrátí, nebo prudký či blátivý terén, kde se traktor jen tak nezastaví a je potřeba vědět, co udělat při řízení. Ale výzvy jsou pro mě takový hnací motor. Někdy mám strach, ale vždy se ho snažím s rozumem překonat a pak jsem ráda za získané zkušenosti.
Jaké vlastnosti podle vás potřebuje člověk, aby byl v této práci úspěšný?
Myslím si, že by měl být v první řadě velmi opatrný, trpělivý a promýšlet každý krok, který udělá. Dále fyzicky zdatný, pracovitý, ale hlavně by měl mít rád les a přírodu. Kdo v tom vidí jen peníze, nikdy to nebude dobře fungovat.
Nastal někdy situace, na kterou nikdy nezapomenete?
Náročných momentů už jsem pár prožila. Naposledy v zimě se mi traktor na zmrzlém uhlazeném sněhu dost rozjel z prudkého kopce. Za sebou jsem měla náklad dřeva a brzdy by mi už nepomohly, spíše by situaci zhoršily. Tak jsem spustila přední radlici, aby se zaryla do země, a naštěstí jsem tím celou soupravu zastavila. Musím ale uznat, že v tu chvíli jsem se opravdu bála. Ale nezapomenutelné chvíle prožívám často. Ranní inverze, výhledy po okolních kopcích, setkání se zvěří. Každý den v práci něčím překvapí.
Ovlivňuje vás profese i mimo pracovní dobu?
Myslím, že ano. Často řeším například počasí. Když hlásí v dalším týdnu déšť, vím, že musím jít pracovat o víkendu a volno bude až s deštěm. Jindy zase ráda chodím na akce jako jsou dřevorubecké soutěže, traktoriády nebo formanské závody.
Takže sledujete novinky ve svém oboru? Je to dobrý způsob, jak držet krok s dobou.
Ano, novinky samozřejmě sleduji. Je vidět, že se snažíme, aby nám stroje práci co nejvíce ulehčily. Zároveň je ale jejich cena čím dál vyšší, zatímco platy v lese zůstávají stejné. Takže vydělat si na novější stroj chvíli trvá a nese to s sebou více starostí.
A s jakým traktorem pracujete vy?
Já mám skoro třicet let starý traktor Zetor Crystal, ale zatím mi úplně dostačuje. Jsem spokojená s tím, co mám.
Co byste na závěr poradili lidem, kteří by chtěli dělat to, co vy? Kde by měli začít?
Jestliže člověk ví, že ho ta práce bude opravdu bavit, ať se nenechá odradit, protože začátky jsou vždycky nejtěžší. Postupně si ale tělo zvykne. Ze začátku by bylo dobré najít si někoho z lesa, kdo vám ukáže, co všechno práce obnáší, a třeba vás vezme mezi sebe a něco naučí.
A jaké jsou vaše plány do budoucna? Kam byste se chtěla posunout?
V budoucnu bych se chtěla více naučit opravovat traktory a časem si pořídit lesní traktor s hydraulickou rukou, která nám práci o mnoho víc ulehčí. Plánů je hodně, ale člověk musí být v první řadě trpělivý a snaživý.
Děkuji moc za rozhovor, Katko.
Také děkuju za rozhovor.
P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Bc. Kateřina Pospíšilová
Redaktorka Dřevostavitele
Vydáno dne:
03.10.2025
Photocredit: Kateřina K. (se souhlasem)
Zdroj: Rozhovor s Kateřinou K.

Po smrti otce převzala řemeslo a stahuje dřevo z lesa. Kráska ze Šumperka se tvrdé práce s těžkou technikou nebojí
Tato blonďatá kráska z olomouckých lesů řídí lesní stroje, na které si troufne málokterý řidič a s těžkou technikou si poradí lépe, než někteří muži. V exkluzivním rozhovoru se Zuzanou Navrátilovou jsme se zaměřili na její osobní život.

Bratr ho přivedl k rizikovému kácení dřeva. „Lidé nerespektují naši práci, v lese se cítí neohroženě,“ říká Pepa
V exkluzivním rozhovoru nám Pepa prozradil tajná pravidla mezi dřevorubci, nejrizikovější akci i situace, kdy už se nejedná o adrenalin, ale spíše o hazard se životem.

NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky: