HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Hugelkultur záhon se sám zavlažuje i hnojí. Ideální pro dýně, cukety, okurky, brambory i rajčata

Záhon, ve kterém můžete zahájit sezónu už o měsíc dříve, než v klasickém. Hugelkultur v doslovném překladu z němčiny znamená kopečková kultura a představuje moderní přístup k zahradničení, který velmi úzce vychází z principů permakultury. Její hlavní myšlenka spočívá v napodobování přirozených procesů. Když v lese spadne starý strom, začne se vlivem počasí postupně rozkládat, přirozeně zadržuje dešťovou vlhkost a stává se útočištěm pro nejrůznější mikroorganismy a houby.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Jiří Ryšavý

Samostatně fungující systém

Z dlouhodobého procesu tlení nakonec těží celý okolní ekosystém. Hugelkultur tento staletí trvající proces efektivně zrychluje a převádí přímo do podoby vašeho domácího zahradního záhonu. Naprostá jedinečnost tohoto přístupu spočívá v tom, že samotné jádro takového záhonu netvoří obvyklá hlína nebo drahý kupovaný substrát, ale obyčejné dřevo. Ideálně do něj využijete stará polena, ořezané větve, kůru a další zahradní odpad, který by jinak možná bez užitku skončil v ohništi. Je to elegantní způsob, jak z něčeho zdánlivě nepotřebného vytvořit neuvěřitelně úrodný a soběstačný základ pro pěstování.

Začátek sezóny už v březnu

Kopečkový záhon přirozenou cestou řeší hned několik běžných zahradnických problémů najednou. Skryté dřevo uvnitř funguje jako obrovská podzemní houba. Během vydatných dešťů do sebe nasákne překvapivé množství vody, kterou v následných obdobích letního sucha zase velmi pomalu a rovnoměrně uvolňuje přímo ke kořenům zasazených rostlin. Díky tomu se radikálně snižuje nutnost běhat po zahradě s konví, přičemž hrubá struktura dřevěného základu zároveň zajišťuje vynikající drenáž, takže se v zemině nedrží přebytečná voda a kořeny neuhnívají. Během postupného tlení dřeva a dalších organických materiálů se navíc hluboko uvnitř uvolňuje přirozené teplo.

Toto nenápadné vnitřní zahřívání celého záhonu spolehlivě umožní zahájit pěstitelskou sezónu o dva až čtyři týdny dříve než u běžných rovných záhonů, což obzvláště oceníte v oblastech s chladnějším klimatem. Samotný rozkladný proces neustále přitahuje prospěšné houby, které v půdě produkují látky bojující proti nejrůznějším chorobám a plynule uvolňují cenné živiny. Díky této symbióze je záhon s každým dalším rokem o něco úrodnější a kvalitnější. Nejvíce z tohoto stabilně teplého a na živiny extrémně bohatého prostředí budou těžit plodiny, které vyžadují hodně energie a prostoru. Naprosto fenomenálně se zde bude dařit bramborám, všem druhům dýní, cuketám, melounům a v podstatě jakékoliv popínavé či plazivé zelenině, které meze vaší fantazie nekladou žádné limity. Jak si takový  záhon doma udělat si můžete prohlédnout krok po kroku v této galerii.

Výrazně lepší úroda zcela bez hnojiv

Vybudovat si tento permakulturní zázrak doma je překvapivě snadné a může to být velmi zábavný rodinný projekt. Ideálním obdobím pro jeho založení je podzim nebo začátek zimy, protože celý systém potřebuje zhruba čtyři měsíce na to, aby si takzvaně sedl a nastartovaly se v něm tlecí procesy dříve, než na jaře zasadíte první sazenice. Nejprve si na pozemku vyhlédněte vhodné místo poblíž hromady vašeho dřeva, ať se zbytečně nenadřete. Poté vykopejte mělký základ tak, že odstraníte zhruba deset až patnáct centimetrů vrchní vrstvy půdy ve tvaru obdélníku, například o rozměrech tři krát jedna a půl metru. Tuto vykopanou cennou zeminu si pečlivě uschovejte stranou.

Do vzniklého mělkého výkopu začněte skládat vaše dřevo. Postupujte od těch úplně největších, klidně i napůl shnilých polen, přes menší klády, až po tenké větve, kterými vyplníte vzniklé mezery. Vyhněte se ovšem tvrdému dřevu typu cedr, které se rozkládá až příliš dlouho, nebo druhům jako ořešák černý, jehož látky by odrazovaly rostliny od růstu. Obyčejný dub nebo ovocné stromy jsou perfektní. Dřevo navrstvěte do výšky asi šedesáti až devadesáti centimetrů a snažte se ho co nejvíce udusat. Skákejte po něm, šlapejte nebo použijte palici, abyste ho maximálně zhutnili.

Není potřeba nic víc, než co zajdete na zahradě

Na zkompaktněné dřevo následně nasypte zhruba deset až dvanáct centimetrů silnou vrstvu suchého listí nebo slámy. Tato suchá bariéra časem propadne níže, vyplní zbývající vzduchové kapsy mezi poleny a zabrání budoucímu propadání celého kopečku. Dalším naprosto nezbytným krokem je dodání dusíku, který raketově odstartuje onen žádaný rozklad. Skvěle k tomu poslouží například dvě plná kolečka čerstvého koňského hnoje nebo i obyčejný kompost, který rovnoměrně rozprostřete přes vrstvu listí.

Následně přichází chvíle pro navrácení původní zeminy. Půdu z prvotního výkopu rovnoměrně navrstvěte na celou hromadu a vytvarujte úhledný kopeček, který by v této fázi měl na výšku měřit necelý metr. Pamatujte, že kopeček se časem přirozeně zploští. Úplně nakonec musíte holou zeminu ochránit před dešťovou erozí štědrou vrstvou suchého mulče, listí nebo slámy. Určitě se vyhněte plastovým plachtám, záhon musí přirozeně dýchat. Jako velmi praktický závěrečný krok pak položte kolem celého obvodu záhonu starý karton a zatižte ho mulčovací kůrou. Tato jednoduchá obranná linie vám v letních měsících ušetří spoustu nervů při boji s nájezdy plevele a okolní trávy.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
24.03.2026

Photocredit: Jiří Ryšavý
Zdroj: Jana Fialová

3