Dýně nepatří jen na Halloween. Vášnivá zahrádkářka prozradila, jak je využívá po celý rok

Paní Jarmilo, proč vlastně dýně? 

Práce s hlínou mě provází celý život a dýně jsou zkrátka velmi štědré a všestranné. Je velká škoda vnímat je jen jako ozdobu. Dají se využít od léta až do jara. Příroda nám dává své dary a plýtvání mi nedává smysl. Proto se snažím z každé rostliny získat co nejvíce.

Jak vám pomáhají na zahradě ještě před sklizní?

Fungují jako takový živý koberec. Když se rozrostou, jejich listy krásně zastíní půdu. Pomáhají v ní udržovat vlhkost a plevel se tolik nešíří. Také je ráda nechávám pnout po plotě jako zelenou stěnu nebo je pěstuji kolem vyzrálého kompostu. Listy ho zakryjí, kout zahrady hned vypadá lépe a rostlina může z dobře vyzrálého kompostu čerpat živiny. Kdysi jsem vyzkoušela i starý způsob společného pěstování s kukuřicí a fazolemi. Kukuřice slouží jako opora, fazole díky bakteriím na kořenech vážou dusík a dýně chrání půdu. Všechno se tak pěkně doplňuje.

Co děláte s úrodou na podzim, aby nic nepřišlo nazmar?

Základem je dobrý sklep. Dobře vyzrálé plody mi při správném skladování v suchém, dobře větraném a nepříliš chladném sklepě vydrží měsíce. Je to moje zásoba bez mrazáku. Když už dýni rozkrojím, zpracuji ji celou. Semínka očistím, usuším a opražím na večerní zobání. Slupky a odřezky putují zpět na kompost, kde je smíchám se suchým listím a štěpkou, aby se dobře rozložily. Kruh se tak na zahradě pěkně uzavře.

Dýňovou polévku známe všichni. Co dalšího z dýní připravujete?

Často dělám dýňové pyré, kterým nahrazuji část mouky nebo brambor v těstech. Přidávám ho do noků, bramborových knedlíků nebo lívanců. Těsto je pak vláčné a získá pěknou barvu. Dýně také ráda kombinuji s jablky a zázvorem. Připravuji z nich pikantní čatní i sladké marmelády. Vyzkoušela jsem také dýňové chipsy z natenko nakrájených a usušených plátků. Je to dobrá svačina nejen pro vnoučata.

Čím ze své dýňové úrody dokážete nejvíce překvapit?

Asi tím, že z některých tykví vyrábím ptačí budky a z jiných přírodní houby na mytí. Zvláštní tvrdé tykve, kterým se říká kalabasy, nechám pořádně vyschnout, vyříznu do nich vhodně velký vstupní otvor, zajistím větrání i odvodnění a zavěsím je na stromy. Mohou pak sloužit jako úkryt nebo hnízdiště pro drobné ptáky. A pak je tu lufa, což je příbuzná dýně, kterou lze při dostatku tepla pěstovat i u nás, nejlépe ve skleníku. Když dozraje a uschne, oloupete ji a zůstane vám pevná vláknitá kostra. Je to výborná přírodní žínka do koupelny nebo houba na mytí nádobí, kterou po dosloužení jednoduše hodíte na kompost.

Co byste poradila někomu, kdo chce s pěstováním dýní teprve začít?

Zasaďte si příští rok třeba jen jednu rostlinu a sledujte, co všechno dokáže. Nebojte se zkoušet nové věci a vnímejte zahradu jako celek, kde má všechno své místo. Práce s půdou učí trpělivosti, ale když jí věnujete péči, bohatě se vám odmění.

Máte rádi články s DIY tematikou, tipy pro kutily a návody na výrobu svépomocí?

Zadejte svůj e-mail a my Vám dáme vědět vždy, když vyjde nový. Už tak o žádný nepřijdete.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.