Jiřina udělala při zavařování chybu, které se dopouští řada lidí. Málem otrávila vlastní vnoučata

Konečně je to tady

Jiřina už na jaře netrpělivě vyhlížela sezónu. Jakmile dozrály první jahody, udělala z nich marmeládu, následovaly kompoty z meruněk a samozřejmě také zavařování nakládaček.

Poté se Jiřina chystala na své největší eso v rukávu. Speciální husí paštiku, kterou si všichni v jejím okolí pochvalovali. Jako vždycky si sklenice přichystala už večer. Pečlivě je umyla a nechala pořádně oschnout. Druhý den je naplnila husí paštikou, nasadila na ně víčka a pořádně je utáhla. Poté sklenice naskládala do starého smaltovaného hrnce, který používala už přes 20 let. Zalila sklenice vodou tak, jak to dělala vždycky.

Tomu se říká využité dopoledne

Jiřina nyní měla plno času, než se sklenice zavaří, a ten je přece třeba nějak využít. Jakmile jí doprala pračka, šla na balkon pověsit prádlo. Když byla v polovině práce, zavolala jí dcera, aby se jí zeptala na recept na tvarohovou buchtu s rybízem. Zapovídaly se, a když konečně dovolaly, Jiřina pověsila zbytek prádla. Akorát včas, pomyslela si Jiřina, když se vrátila k zavařovacímu hrnci. Mělo by být hotovo. Jiřina za svůj život zavařila už takové kvanta sklenic, že měla celý proces v oku a nemusela vše přesně měřit. Vyndala sklenice z hrnce, aby vychladly, a poté je uložila do špajzu.

Ochutnej jako první  

O několik týdnů později přijel Jiřinu navštívit její vnuk Tomáš, který studoval na vysoké škole. Jiřina mu uvařila pořádný oběd a když odjížděl, zabalila mu s sebou dvě sklenice husí paštiky. Další dvě sklenice přes něj poslala vnučce. Tomáš byl rád, že se nebude muset na koleji starat o jídlo a bude mít vyhlášenou husí paštiku od babičky. Vděčně tedy sklenice přijal.

To se mi nějak nezdá

Když si Tomáš jednoho večer otevřel sklenici, přišlo mu zvláštní, že víčko „neluplo“, jak bylo zvykem, pouze se tiše uvolnilo. Také se mu zdálo, že má maso nezdravě našedlou barvu. Poté si ale řekl, že to se mu určitě jen zdá a husí paštika od babičky bude výborná. Pustil se tedy do jídla. Už po pár soustech si však uvědomil, že jeho prvotní tušení bylo správné a maso skutečně nechutná tak, jak by mělo. Raději zavolal babičce, popsal jí, co se mu na paštice nezdá a zeptal se jí, zda je to normální.

Pěkně nebezpečná paštika

Jiřina okamžitě běžela do špajzu, aby zkontrolovala paštiky. Tomáš měl pravdu, všechny sklenice z poslední várky přesně odpovídaly jeho popisu. Všechny okamžitě vyhodila a řekla vnoučatům, ať udělají to stejné. Stále byla vyděšená, že je málem přiotrávila. Tušila, kde se stala ta chyba. Nepohlídala si přesnou teplotu, která během její nepřítomnosti patrně kolísala.

Paštika ve sklenicích nebyla nejspíše dostatečně ohřátá a ve sklenici nevzniklo hermetické vakuum. Nedošlo tak k úplné likvidaci mikroorganismů. Je možné, že přežily bakterie, které za určitých podmínek vytvářejí botulotoxin – jed, který může být i smrtelně nebezpečný. I když je to vzácné, při zavařování masa je potřeba na takové riziko myslet.

Zavařovat? Už nikdy!

Jiřině došlo, že spoléhat se při zavařování pouze na své zkušenosti byla chyba, která mohla skončit tragicky. Od oka určit přesnou teplotu někdy zkrátka nestačí. Z celého incidentu byla natolik v šoku, že chtěla se zavařováním skončit úplně. Jejím vnoučatům to však přišlo líto a rozhodli se jí pořídit modernější zavařovací hrnec, kde si bude moci nastavit požadovanou teplotu. Na aktuální ceny moderních a bezpečných zavařovacích hrnců se můžete podívat například zde.

Jiřina byla z dárku nadšená a do zavařování se pustila ještě s větším nadšením než dřív. Svůj příběh vyprávěla všem sousedkám a varovala je, aby neudělaly stejnou chybu jako ona. Moc dobře věděla, že při zavařování také často spoléhají na své zkušenosti a některé věci dělají pouze od oka.

P.S. Líbil se vám článek? Využijte možnost bezplatného přístupu k dalším kvalitním článkům, které pro vás připravujeme. Jednoduše klikněte zde a následně potvrďte tlačítkem Přidat.