Kanaďané porovnali různé způsoby skládání dřeva. Experiment dopadl přesně opačně, než čekali
Příprava palivového dřeva je plná zaručených rad předávaných mezi generacemi. Jednou z nejčastějších otázek je samotný způsob skládání polen. Dává smysl budovat vzdušnější křížové hráně, nebo stačí polena jednoduše naskládat na sebe do rovné stěny? Odpověď se rozhodl najít Stephen Biggin-Pound se svým týmem z kanadské Yukon University. V prosinci roku 2025 představili výsledky svého experimentu, který probíhal přímo v areálu univerzity ve Whitehorse. Výzkumníci pracovali s čerstvě pokáceným dřevem, jehož počáteční vlhkost se pohybovala mezi 40 a 60 procenty.

Srovnali čtyři nejčastější způsoby skladování
Výzkumníci připravili čtyři různé varianty skladování. První skupinu tvořila klasická rovná hranice. Druhou variantou byla křížově skládaná hráně, kde se vrstvy střídaly kolmo na sebe a tvořily znatelné mezery pro lepší proudění vzduchu. Třetí testovaný vzorek obsahoval velké neštípané kuláče a čtvrtou skupinu tvořily menší neštípané kusy o průměru zhruba deset centimetrů.
Fascinující výsledky už během prvního měsíce
Průběžně měřili úbytek vody od června do září. Během tohoto období se k jejich bádání přidaly i poznatky z nedaleké University of Alaska Fairbanks. Tamní tým sledoval vysychání smrku sivého a papírové břízy. Aljašští vědci umístili celé zásoby na speciální vážicí senzory, které každých deset minut zaznamenávaly hmotnost. Zjistili přitom mimořádně zajímavá data o dynamice ztráty vlhkosti. Z jediné zásoby o objemu zhruba tři a půl kubíku zmizelo během prvního měsíce přes 600 litrů vody. Dřevo vytěžené a zpracované koncem května dokázalo ztratit až 70 % své celkové odevzdané vody hned během prvních 30 dnů.
Stromy umí udělat velkou část práce za nás
Právě rychlost počátečního odpařování je klíčová, protože mnoho lidí nechává pokácené kmeny ležet vcelku v domnění, že čerstvý materiál půjde špatně štípat. Aljašští vědci navíc původně testovali hypotézu, že ideální doba těžby závisí na přirozeném obsahu vody ve stromu. Výzkumnice lesní ekologie Jessie Young-Robertsonová v minulosti na toto téma pronesla památnou větu: „Můžete nechat stromy, aby za vás udělaly velkou část práce se sušením dřeva.“ Její nová recenzovaná studie zveřejněná v magazínu Forest Products Journal však ukázala, že rozhodující roli hraje něco jiného. Počáteční vlhkost při těžbě nebyla stěžejní. Dřevo vytěžené koncem května vyschlo pod hranici 20 procent za zhruba dva měsíce. Materiál zpracovaný na konci července potřeboval k dosažení stejného stavu přes 300 dní, protože propásl nejlepší týdny slunečného a větrného počasí.
Předpoklad o jasném vítězi se zdaleka nenaplnil
Zpět na Yukon. Kanadští výzkumníci od počátku předpokládali jasného vítěze svého pokusu. Očekávali, že křížové skládání díky širokým mezerám a lepšímu proudění vzduchu proces znatelně urychlí. Říjnové měření však všechny překvapilo. Důmyslná a pracná křížová hranice neukázala žádnou měřitelnou výhodu. Obě hromady štípaného dřeva se dostaly v průměru na 16 % vlhkosti. Obyčejná rovná stěna z polen fungovala z hlediska sušení stejně jako provzdušněná struktura. Zato zbylé dvě varianty neštípaného dřeva propadly. I malé deseticentimetrové kuláče zůstaly nad hranicí praktické použitelnosti a ty velké si udržely vlhkost ještě vyšší. Pokus ukázal, že vzduch proudící přirozenými mezerami v běžné hranici k odvedení vlhkosti postačuje a další zvětšování prostoru nepřináší žádný další benefit. Úzkým hrdlem procesu není skládání, ale schopnost vody dostat se ze středu polena na jeho povrch.
Tak pánové, sekeru do ruky
Hlavní autor yukonského experimentu Stephen Biggin-Pound své nečekané zjištění shrnul slovy: „Rozštípnutí je skutečný game changer. Nemusíte si dávat práci navíc, jednoduchá rovná hranice funguje stejně dobře.“ Jeho poznatek ukazuje, že odstranění kůry a vytvoření nových ploch čistého dřeva ovlivní ztrátu vody podstatně více než promyšlená geometrie stavby. Biggin-Pound také vyvrátil mýtus o těžkém zpracování zelené kulatiny, když většinu dřeva pro pokus rozštípal ručně a nepozoroval u toho žádný zásadní problém. Moderní poznatky se tak sbíhají do jedné funkční rady. Kmen je potřeba bezprostředně po pokácení nařezat a naštípat na cílový rozměr, aby se maximalizovala plocha pro rychlé odpařování. Vymýšlení složitých křížových vzorů můžete s klidným svědomím přenechat těm, kteří mají na zahradě rádi ozdobné dřevěné stavby.
P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Daniel Krejčí
Redaktor
Vydáno dne:
26.09.2026
Photocredit: Wikimedia CC BY 4.0 (Jerome)
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
