Kanadská metoda prevence námrazy chodníku pomocí řepné šťávy. Účinnější než sůl, levnější a neničí zeleň

Stačí se projít městem na jaře. Stromy u silnic mají spálené listy, trávníky jsou flekaté, chodníky poškozené a auta rezaví rychleji, než by měla. Majitelé psů vědí také své, jejich miláčci mají popraskané a podrážděné tlapky. Sůl se dostává do půdy, do spodních vod, do potravního řetězce. Přesto se jí dál sype víc a víc. Protože tak to přece vždycky bylo.

Bylo, ale nemusí být

V Kanadě, kde zima znamená týdny mrazů hluboko pod nulou, si velmi brzy uvědomili, že samotná sůl není řešení, ale slepá ulička. Nejen kvůli přírodě, ale i kvůli funkčnosti. Obyčejná posypová sůl přestává fungovat zhruba kolem minus deseti stupňů. V silnějších mrazech už led spíš narušuje, než aby ho skutečně rozpouštěla. Přesto se jí musí používat stále větší množství, aby byl aspoň nějaký efekt. Výsledek? Víc škod a menší účinek. Historicky se tak hledaly jiné způsoby, jak se námrazy zbavit a jednou z účinných metod se ukázala právě řepná šťáva. Tento produkt vznikající při zpracování cukrové řepy, má velmi konkrétní fyzikálně-chemické vlastnosti. A ty se v zimní údržbě ukazují jako překvapivě účinné.

Jak je možné, že to funguje?

Princip jejího fungování není složitý, ale je zásadní ho pochopit. Led vzniká tehdy, když se molekuly vody při nízké teplotě uspořádají do pravidelné krystalické struktury. Jakmile do vody přidáte rozpuštěné látky, tenhle proces narušíte. Bod mrznutí se posune níž. To je důvod, proč funguje i sůl. Jenže řepná šťáva obsahuje směs cukrů, minerálů a organických solí. Není to jedna účinná látka, ale komplexní roztok. A právě to je její výhoda. Cukry v řepné šťávě výrazně snižují bod mrznutí vody a zároveň zpomalují proces opětovného zamrzání. To znamená, že když se led začne rozpouštět, vzniklá kapalina nezamrzne hned zpátky při prvním poryvu studeného vzduchu. Povrch zůstává déle mokrý, a tedy bezpečnější. Řepná šťáva sama o sobě led „nepálí“ jako agresivní chemie. Pracuje pomaleji, ale vytrvale. Další klíčový moment je přilnavost. Zatímco suchá sůl se snadno odfoukne, spláchne nebo odjede na pneumatikách, řepná šťáva je lepivá. Drží se povrchu. Když se použije jako příměs k solance nebo se sůl lehce postříká řepným roztokem, zůstává tam, kde má. To znamená menší spotřebu a delší účinek. Nejde o to sypat víc. Jde o to, aby to, co použijete, skutečně fungovalo.

Dá se něco takového použít i u nás?

Ano. Řepná šťáva používaná v zimní údržbě není potravinářský džus z obchodu. Jde o technický produkt, často vedlejší výstup z cukrovarů. Nejčastěji má podobu husté, tmavé kapaliny, která se ředí vodou. Pro domácí použití není nutné shánět průmyslové dodávky, ale je potřeba pochopit princip. Cílem není vyrobit sladkou vodu, ale roztok s dostatečnou koncentrací rozpuštěných látek. Pokud má někdo přístup k cukrové řepě, lze si základní roztok připravit i doma. Řepa se omyje, nastrouhá nebo naseká, zalije horkou vodou a nechá se louhovat. Výsledná tekutina se přecedí a dále ředí podle potřeby. Takový roztok nebude nikdy tak stabilní ani účinný jako průmyslový produkt, ale pro menší chodník nebo dvorek může posloužit. Klíčové je aplikovat ho preventivně, tedy ještě před vznikem námrazy, nebo v kombinaci s malým množstvím soli. Řepná šťáva se nestříká ve velkých dávkách. Nejde o to povrch zalít. Stačí tenká vrstva, ideálně pomocí postřikovače. Cílem je vytvořit film, který zabrání přimrznutí vody k povrchu. Pokud už led existuje, směs s trochou soli ho naruší a umožní mechanické odstranění. Zázraky na počkání se nekonají, ale fyzika funguje spolehlivě.

Na zahradní chodník naprosto dokonalé

Výhod řepné šťávy je víc, než se na první pohled zdá. Je šetrnější k vegetaci, protože neobsahuje chloridy v takové koncentraci jako sůl. Beton a asfalt degradují pomaleji. Kovové části netrpí tak agresivní korozí. Psi nemají podrážděné tlapky a lidé si nenosí domů bílé mapy na botách. Ano, povrch může být při oblevě lehce lepivý a může zanechat tmavší skvrny. Ale tyhle estetické nedostatky blednou ve srovnání s dlouhodobými škodami, které páchá sůl. Je potřeba si uvědomit, že led a sníh k našemu klimatu patří. Otázka jen zní, jestli se s nimi budeme dál potýkat metodami minulého století, nebo jestli si připustíme, že i obyčejný chodník může být místem, kde se rozhoduje o vztahu k prostředí, ve kterém žijeme.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.