Kanadská metoda sušení palivového dřeva sluncem. Jednoduchá, účinná a ideální pro měkké dřevo

Dokonalá jednoduchost

Metoda stojí na jednom základním principu. Co největší povrch dřeva musí být vystaven přímému slunci a proudění vzduchu. Polena se proto neskládají do hranice, ale rozprostřou se do nízké vrstvy, v níž se světlo dostane prakticky na každý kus dřeva. Přitom právě sluneční energie způsobuje ohřev povrchu a odpařování vody. Proudění vzduchu zas zajišťuje, že se vlhkost nezadržuje mezi poleny. Sušení je díky tomu rychlé, rovnoměrné a fyzikálně velmi účinné. Začíná se štípáním. Dřevo musí být naštípané ihned po poražení nebo nejpozději během několika dnů. Čerstvě rozštípnuté poleno má otevřenou strukturu, přes kterou může voda unikat rychleji než skrz neporušený kmen. Pro srovnání neštípané metrové dřevo může mít i po třech měsících venku stále 35 až 45 procent vlhkosti. Štípané dřevo vystavené slunci může za stejný čas spadnout na zhruba 18 až 22 procent. Je to rozdíl, který může rozhodnout o tom, zda dřevo bude vhodné na zimu už tuto sezónu.

Práce, kterou zvládnou i děti

Polena se následně rozprostřou na otevřené ploše. Ideálně tam, kde fouká a kde slunce dopadá na plochu po většinu dne. Kanada používala louky, říční břehy nebo mýtiny. V našich podmínkách může dobře posloužit i jižní strana pozemku, dvůr nebo volná plocha u zahrady. Důležité je, aby polena neležela přímo v mokré trávě, ale byla alespoň pár centimetrů nad zemí. K tomu stačí větve nebo několik kamenů podložených tak, aby vzduch mohl proudit i pod nimi. Cílem není vytvořit stojan. Stačí minimální nadzvednutí. Výška vrstvy je klíčová. Pokud je hromada do 30 až 60 centimetrů, proudění vzduchu je dostatečné, aby se vlhkost odváděla rychle pryč. Pokud ale někdo vytvoří hromadu vysokou metr či více, spodní vrstva se přehřívá, voda nemá kam unikat a dřevo se může zapařit. Kanadští dřevorubci opakovaně upozorňují, že příliš vysoká hromada je nejčastější chybou, která výrazně zpomalí sušení nebo jej úplně znehodnotí.

Několikanásobně rychlejší schnutí

Při intenzivním slunečném počasí se povrch polen může ohřívat až na 50–60 °C. To je teplota, při které se odpařování vody zrychluje několikanásobně. Pokud vezmeme v úvahu, že kilogram vody potřebuje pro vypaření přibližně 2 260 kJ energie, je jasné, že při vysoušení několika stovek kilogramů dřeva se jedná o obrovské množství tepelné energie, kterou dodává právě slunce. To je zásadní rozdíl oproti sušení v hranici, kde se polena ohřívají pomaleji a méně rovnoměrně. Největší přínos metody spočívá v tom, že dřevo získá podstatně vyšší výhřevnost. Mokré poleno s 40% vlhkostí má efektivní výhřevnost okolo 8 MJ/kg. Pokud sušením na slunci klesne jeho vlhkost na 18 %, výhřevnost se zvýší na 14 MJ/kg. To je nárůst o více než 60 procent. Prakticky to znamená, že na stejný tepelný výkon spotřebujete výrazně méně dřeva. V Kanadě byli lidé schopni díky této metodě snížit roční spotřebu paliva o 20 až 40 procent, protože suché dřevo hoří rychleji, účinněji a bez zbytečného plýtvání energií na odpařování vody.

Stačí trocha slunce

Proces sušení trvá podle podmínek. Ve slunečné části Kanady mohlo měkké dřevo klesnout na použitelnou vlhkost už po čtyřech až šesti týdnech. V našich podmínkách to bude závislé na průběhu léta, ale u smrku nebo borovice je reálné dosáhnout výrazného posunu během dvou měsíců. Buk, dub nebo habr budou samozřejmě schnout pomaleji. Tvrdé dřevo má hustší strukturu a odpařování trvá déle, ale i tak se díky této metodě proces znatelně urychlí. Lidé by si měli dát pozor na dvě nejčastější chyby. První je už zmíněná příliš vysoká vrstva polen, která brání proudění vzduchu. Druhou je příliš stinné místo. Sušení na kanadský způsob je totiž metoda, v níž slunce hraje hlavní roli. Pokud dřevo dostává jen omezené světlo, efekt se výrazně snižuje. Překvapivě často se také zapomíná na to, že polena je vhodné jednou za dva až tři týdny přeházet, aby se k původně spodním kusům dostalo více slunce. Nejde o povinnost, ale v Kanadě se to dělalo běžně a zkracovalo to dobu sušení o několik dnů až týden.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

„Spolehlivý ultralehký stan dnes pořídíte za zlomek ceny,“ radí zkušený cestovatel

Úspora vysušením se projeví i na peněžence

Když dřevo spadne pod 20 procent vlhkosti, je připravené k použití nebo k uložení do hranice. Právě to je okamžik, kdy má metoda největší dopad na efektivitu topení. Kdo topí suchým dřevem, potřebuje jednoduše méně. Pokud někdo obvykle spálí deset kubíků za sezónu, může po aplikaci této metody spálit třeba jen sedm či osm. To je rozdíl, který se pocítí jak v peněžence, tak ve zbytku práce kolem domu.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.