„Kdybych dělal druhý dům, vytápění bych už volil jinak.“ Václav se podělil o zkušenost ze stavby svépomocí

Zastavme se u technologií a sítí. Když jste se pouštěl do stavby, měl jste od začátku ujasněnou představu, jakými technologiemi dům vybavíte? Věděl jste, čím budete topit nebo jak vyřešíte ohřev vody?

Na začátku jsem moc ucelenou představu neměl. Zjišťoval jsem různé možnosti a dost věcí mi poradili architekti už ve fázi přípravy projektu. Něco se pak ladilo průběžně. Ve výsledku je to tak, že primárním zdrojem tepla jsou krbová kamna, která doplňuji elektřinou.

Krbová kamna dokážou vytopit celý dům? Jak to máte vyřešené dispozičně?

Kamna jsou umístěná v hlavní obytné místnosti a jsou na docela šikovném místě – hned vedle vchodu na terasu. To je velmi praktické. Když potřebuji přinést dřevo, nechodím s ním přes celý dům. A kdyby z kamen náhodou zakouřilo do místnosti, jednoduše otevřu dveře ven a vyvětrám. Kamna zvládnou vytopit podstatnou část domu, ale do těch vzdálenějších koutů už teplo tak dobře nedosáhne.

Jak tedy řešíte ty odlehlejší místnosti?

V těch nejvzdálenějších pokojích, což jsou reálně dva pokoje, mám klasické elektrické přímotopy. Zapínají se jen tam, kam teplo z kamen nedojde v dostatečné míře.

Zvenku na fasádě je vidět nerezový komín. To bylo nějaké pozdější rozhodnutí, že jste ho nevedl středem dispozice přes střechu, ale vytáhl jste ho ven stěnou?

Bylo to tak plánované. U krbových kamen máte v zásadě dvě možnosti – buď vedete komín kolmo nahoru, což znamená udělat prostup střechou, nebo ho vyvedete do boku skrz stěnu a komínové těleso pak stoupá po fasádě. Já jsem zvolil druhou variantu, protože mi to přišlo méně rizikové.

Rizikové v jakém smyslu?

Šlo mi o střechu. Na ní je položená izolační guma o tloušťce snad tři milimetry. Nechtěl jsem do ní řezat a riskovat, že mi kolem komína bude časem zatékat voda. Prostup stěnou mi přišel bezpečnější. Navíc to má ještě jeden praktický benefit – když se čistí komín, tak saze a nepořádek nepadají přímo do kamen v obýváku, ale vybírají se venku.

V domě máte také řízené větrání, tedy rekuperaci. Jakou s ní máte zkušenost v kombinaci s vytápěním?

Rekuperace je vyvedená do všech pokojů. Firma, která nám systém dodávala, nabídla i možnost přitápění. Funguje to tak, že elektrokotel ohřívá vodu a ta následně ohřívá vzduch, který rekuperace rozvádí po domě. V praxi se to ale ukázalo jako systém s velmi nízkou účinností. Během rozvodu vzduchu dochází k tepelným ztrátám a samotný ohřev vzduchu není příliš efektivní. Navíc mám docela složitý systém regulace, který ten vzduch rozvádí spíše nerovnoměrně.

Takže tento způsob vytápění nepoužíváte?

Spoléhat se na to nedá. Na zimu to běží v nějakém základním režimu, který moc neměním. Třeba to ráno trochu přitopí a mírně to fouká, ale účinek je opravdu malý. Kdybych dělal druhý dům, tento systém vytápění přes vzduchotechniku bych už volil jinak.

Litujete tedy pořízení rekuperace jako takové?

To ne, za řízené větrání jsem celkově rád. Je velmi dobře poznat, že máte v domě neustále čerstvý vzduch. A co možná není ten hlavní důvod pro pořízení, ale funguje to výborně, je napojení na odsávání z koupelen a záchodů. To je velmi funkční a jsem s tím spokojený.

Bydlíte v údolí, kde mohou v zimě teploty klesat docela nízko. Jak to dřevostavba zvládá z pohledu tepelné setrvačnosti?

Nestalo se nám, že by nám tam byla zima a nedokázali jsme dům vytopit. Dům by měl splňovat nízkoenergetický standard. Je ale pravda, že dřevostavba se chová jinak než zděný dům. Když v zimě odjedeme třeba na víkend pryč a netopí se tam, dům samozřejmě prochladne. Když se pak vrátíme do promrzlého, trvá třeba celou noc nebo i den, než ho krbem zase prohřejeme zpátky na komfortní teplotu. S odstupem času si říkám, že kdybych stavěl znovu, dal bych do stěn silnější vrstvu izolace. Je to položka, která se vyplatí.

Pojďme ještě k vodě. Jak jsme zmínili v minulé části, srážkovou vodu ze střechy svádíte středem domu dolů. Co se s ní děje dál?

Svod pokračuje pod dům, kde je napojený na klasické potrubí, a to vede do podzemní dešťové nádrže.

K čemu všemu tuto nachytanou vodu využíváte?

Používám ji na zalévání zahrady a také je napojená do domu jako užitková voda. Konkrétně s ní pomocí čerpadla splachujeme záchody.

Počítal jste si, jaká je to finanční úspora? Přeci jen splachování tvoří velkou část spotřeby vody v domácnosti.

Finanční úsporu jsem konkrétně nepočítal. Je to spíše o zvyku a určitém mentálním nastavení. Občas se stane, když je suchý rok nebo když z nádrže dopouštím bazén, že voda dojde. V ten moment musím ručně přepnout systém na pitnou vodu. Když to udělám, přijde mi to najednou jako hříšná věc – splachovat záchod čistou pitnou vodou. Přitom vím, že pro většinu lidí je to stále úplně běžná praxe.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.