„Když lidem ukážu, co mají doma v koberci, často nevěří svým očím,“ říká mistr čištění Lukáš Palacka

Ahoj Lukáši, díky že jsi si na nás udělal čas.

Naopak, já děkuji, že mohu takto veřejně promluvit.

Koberce jsou součást skoro každé domácnosti, ale přitom se jim asi nevěnuje moc velká pozornost. Jak Ty jsi se k nim vůbec dostal?

Přivedl mě k tomu můj táta. Už když jsem byl malý kluk, dovážel k nám orientální koberce. Tenkrát se ještě obchod dělal poctivě a osobně, ne tak jako dnes, kdy stačí e-mailem poslat někam objednávku a přiveze to kurýr. Táta jezdil pravidelně do Íránu, Indie a Turecka. Tam šel přímo ke kořenům, k výrobcům, což nebyly žádné fabriky, ale prostě jen obyčejní lidé. A přímo s nimi vyjednával a od nich nakupoval koberce. Ty pak vozil do Česka.

To zní dost zajímavě. Jak se s nimi domlouval? Umí arabsky?

Arabsky neumí, domlouval se anglicky a občas lehce fársí což je perský jazyk. Některé koberce se vyráběly pro zákazníka přímo na zakázku. Když to byl velký koberec, tak na něm pracovala klidně i celá vesnice.

To jako že jste tam přijeli a zaměstnali celou vesnici?

Ano, přesně tak. Ale táta vždy dbal na to, abychom je poctivě zaplatili. Zkrátka fairtrade byl součástí naší značky. On je taková prvorepubliková škola. Má pravidlo, že když se dělá obchod, musí být dobrý obě strany.

Ty ale koberce neprodáváš. Proč?

Nějakou dobu jsem v obchodě tátovi pomáhal také. Ale neměl jsem k obchodu tak blízko jako on nebo jako můj bratr Michal, který se tomu věnuje dodnes. Nicméně lásku ke kobercům jsem v sobě měl už tenkrát. Prošlo mi rukama na tisíce koberců. Vím o nich snad všechno. A začal jsem si všímat toho, že sice umíme koberce prodat, ale že už neumíme zajistit, aby o ně lidé správně pečovali. Leželo mi to nějakou dobu v hlavě a nakonec jsem se rozhodl, že s tím něco musím udělat.

Otevřel jsi si firmu na čištění?

Ne, to ne. Asi si nedokážeš úplně domyslet, jaká to je odpovědnost. Rukama nám prošly koberce, které stály statisíce korun. Některé i miliony, když jsme vybavovali různé luxusní residence. Někdy lidé přišli do obchodu a když jsem jim řekl cenu, tak se ptali, jestli je ten koberec létající.

Co jsi jim na to řekl?

Že bohužel ne.

Tak to museli koukat.

To koukali (smích). Takový koberec když chceš převzít k vyčištění, to nemůžeš nechat dělat zaměstnance. Proto jsem se rozhodl, že službu čištění budu dělat raději osobně, abych mohl nést odpovědnost za výsledek. Asi těžko bych dokázal někdy nějakému zákazníkovi vysvětlit, že se něco pokazilo, protože můj zaměstnanec se spletl. Takže pro zachování maximální kvality to dělám sám.

Ty ceny koberců jsou neuvěřitelné

Je to tak. I když není to o tom, že bych čistil jen takováto drahá umělecká díla. Mnohdy mě lidé oslovují i se vcelku obyčejnými koberci, které vlastně nemají až tak velkou formální hodnotu. Jenže mají velkou hodnotu pro jejich majitele. Mnohdy je to třeba rodinné dědictví a pokud koberec zdědili po babičce a chtějí jej uchovat pro vnuky, znamená pro ně hodně. Já takovým věcem rozumím, protože mě rodiče také vedli k úctě k dědictví. Proto se snažím vyhovět i na těchto místech a pomáhat lidem o takové koberce pečovat. Uchovat jim jejich hodnotu i pro další generace. Dává mi to smysl.

Je fakt že v dnešní době si zvykli lidé spíš věci vyhazovat. Je pěkné slyšet že někdo se snaží udržovat generační hodnotu.

Mě na tom nepřijde nic divného. Ale možná to je fakt tím, že i v těch kobercích jsem od mala a vnímám je úplně jinak než jako podložku na podlahu. Málokdo třeba ví, že koberce se často dávají jako okrasný doplněk i na stěny. U nás to tak běžné není, ale v perských státech je to poměrně normální. Vnímají koberce úplně jinak než my. Je to pro ně součást kulturního dědictví.

Před naším rozhovorem jsi mi ukazoval nějaké fotografie. Některé mě dost zaskočily. Řekni mi k tomu něco víc

Věnuji se tomu už poměrně dlouho a tak jsem viděl, no ne možná všechno, ale řekl bych, že jsem toho už viděl opravdu hodně. Lidé mají koberec buď na zemi a tak na něj nekoukají moc zblízka a nebo někdy jej mají i uložený někde ve sklepě a prostě to moc neřeší. Když ale přijdu a podívám se na něj a udělám základní analýzu a pak jim ukážu, co tam vše vidím, tak na mě jen nevěřícně hledí. Z původního pocitu, že koberec je v pořádku jsou majitelé překvapení, co vše tam najdu. Ukážu jim různá poškození, která se budou rozšiřovat. Ukážu jim třeba vajíčka od molů. Občas najdu v kobercích i larvy červů, někdy vylíhnuté červy, kteří se tam promenádují. Lidé na to koukají jako na zjevení. Prostě proto, že neví, jak to hledat.

To je někdy možná lepší nevědět

Určitě bych lidem, kteří mají slabší žaludky doporučil už dál nečíst a doma se nikdy nedívat na svůj koberec zblízka (smích). Ne, dělám si srandu. Samozřejmě je potřeba vědět, na čem jsme a hlavně začít rychle jednat. Protože když tam máte vajíčka molů, tak s tím ještě jde něco dělat. Ale když se už líhnou tak to je problém, protože začnou koberec rozežírat. Všechno se dá řešit a renovovat, ale mnohdy už to pak stojí úplně jiné peníze a dosáhnout původní kvality taky není jen tak.

Co by tedy měli lidé udělat, pokud mají doma nějaký hodnotný koberec? Co by si měli zkontrolovat?

Hlavní je hlídat napadení moly, protože to bývá někdy víceméně likvidační. Koberec by neměl mít na sobě žádný větší nábytek. Nohy od sedačky nebo židle nevadí, ale větší plocha přímo na koberci je už pro mola velmi zajímavé místo kam zaleze a naklade vajíčka. Z těch potom vylezou červíci a ti začnou žrát vlnu. Ideální prevence je s kobercem občas zavlnit a v místnosti větrat. Moly nemají rádi průvan vzduchu a světlo.

Díky, to jsou super rady. Je možné, aby si i čištění vyřešili doma svépomocí?

Něco ano, určitě základní čištění koberce se dá udělat i doma, třeba mokrým vysavačem. Je tam ale dost souvislostí, které je dobré znát. Ne na každý vlas lze použít stejné přípravky a stejné postupy. A pak podle míry a druhu znečištění se volí také jiné postupy. Základní údržba je však každopádně na majitelích, je dobré aby koberec alespoň občas vysáli a aby o něj pečovali s úctou. Co se pak ale týče většího znečištění, určitě je lepší vyhledat profesionální čištění. Někoho ve vašem okolí, kdo má dobré zkušenosti a reference a tedy i z toho plynoucí garanci, že vám koberec nezničí.

Jak probíhá tvůj servisní zásah, když si tě někdo zavolá. Čistíš přímo na místě?

No probíhá to tak, že přijedu na místo a prvně udělám analýzu situace, jak to vypadá a jaký je stav. Je totiž potřeba vše prohlédnout ještě než se začne s kobercem manipulovat. Někdy je možné provést čištění přímo na místě, ale nejlepší je, když si koberec odvezu a provedu důkladnou údržbu. Se zákazníkem se domluvíme na tom, jak vše proběhne a v případě, že je potřeba udělat nějaké speciální zásahy za příplatek, tak samozřejmě si vše také předem schválíme. Jako dobré pravidlo se ukázalo vždy vyfotit koberec před a po čištění, aby zákazník krásně viděl jakých výsledků se povedlo dosáhnout. Někdy jsou docela překvapení (smích).

Jak dlouho trvá, než koberec vyčistíš

Těch procedur je celá řada. Když přivezu koberec na dílnu tak jej nejdříve položím na rošt kde se pořádně vyklepe, protože bez toho by to dál nešlo. Následně se koberec ještě vysaje. Poté přichází na řadu test stálobarevnosti, protože se může stát, že barvy v koberci jsou nekvalitní a zapustí. Stává se to naštěstí zřídka a to pak konzultujeme se zákazníkem zda i přes si čištění přeje. Pak už přichází samotné praní koberce kdy se celý zalije vodou a začne se speciálním přístrojem čistit přejížděním různými směry. Poté se voda spláchne a odsaje tak, že zůstane koberec pouze vlhký. To je velmi důležité aby nedošlo k poškození. Až koberec uschne tak nanáším extraktorem lanolin který dodá vlně pružnost. Pak když je vše hotovo, tak koberec zase naložím a přivezu zpět zákazníkovi.

Vrací se ti zákazníci?

V podstatě to není o ničem jiném. Žádnou reklamu už nedělám, není to potřeba. Nejlepší je, když jdu někam na doporučení. Pak vím, že lidé ví, jakou službu dostanou a ví, že to chtějí ode mě. A váží si toho. Taková práce je pak radost. Někdy se na mě také obrací po letech lidé, kteří zakoupili luxusní koberec v obchodě, který dnes vede můj bratr v Praze. Oni třeba se sami ozvou a ptají se po možnostech čištění, tak pak bratr doporučí mě, což mi lichotí. Nejvíc radosti mi udělá, když se dostanu k nějakému mimořádně zajímavému koberci s velkou duševní hodnotou. A pak když se povede zachránit nějaká náročná situace. To je občas jak v akčním filmu. Mrzí mě ale situace, kdy lidé věc podcení a přijedu až když je pozdě. Koberec mají třeba někde srolovaný na půdě a když jej rozbalíme, vidím, že už v něm vznikla mnohá poškození, která se těžce napravují. Lidé by měli koberce pravidelně kontrolovat a předejít tak jejich degradaci. Jakmile zaznamenají nějaký problém, tak je již dobré se obrátit na odborníka. Ideálně někoho poblíž. Já obsluhuji hlavně Brno a Prahu. Ale v ostatních krajích jsou také profíci, kteří umí pomoci.

Co děláš ve svém volném čase? Stíháš vůbec něco mimo koberců?

Bude to znít možná trochu zvláštně, ale mám takový koníček, že docela rád řídím. Proto občas jen tak pro zábavu jezdím ve volném čase jako senior taxi.

Senior taxi?

Vozím starší lidi třeba do nemocnice na různá vyšetření. Prostě to, co nejezdí sanitka, ale je potřeba to zařídit. Lidé žijí často doma o samotě a taková služba je pro ně důležitá. Přijde mi to jako příjemné s užitečným. Můžu řídit elektromobil, což je pro mě velká radost, protože jízdu v elektromobilu zbožňuju. Ale také proto, že mohu pomoci seniorům, kteří jsou často ve společnosti neprávem upozaďováni. Mimo to se samozřejmě věnuji rodině. Manželce a svým dvěma klukům.

To zní skvěle. Díky moc za tvůj čas i hodnotné rady. Možná jsi svým dnešním povídáním lidem zachránil poměrně hodně peněz.

To by mi bylo velkou ctí. Ať se vám v Dřevostaviteli daří a přeji spokojené čtenáře.

Díky.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 23. – 25. května 2025. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.