HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Klasické pergoly už nejsou Čechům dost dobré. Přecházejí na celoroční lamelové systémy

reklama

Dřevěná konstrukce obrostlá břečťanem, stůl s gumovým ubrusem a pocit letní pohody. Pergola byla po desetiletí symbolem českého zahrádkaření. Vytvořila příjemný stinný kout během horkého léta a na její stavbu stačilo pár trámů. Vše ale jednou končí, a tak se chýlí ke konci i éra klasických pergol. Jejich místo přebírá jiný systém.


Klasická pergola je minulostí. Lidé přechází na celoroční systém, který snižuje náklady na vytápění
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Lenka Volná / Midjourney
reklama

Tak, a máme po sezóně

Lidé si klasické pergoly často pořizovali kvůli estetice a relativně nízkým nákladům na realizaci. Fungují na bázi pasivního stínění. Pokud však začne pršet, radost z venkovního posezení skončí, protože pergoly jsou koncipovány jako otevřené systémy. Jednoduše řečeno se jedná o stavby, které mají rády léto, ale v podstatě ignorují zbytek roku. S podzimním deštěm nebo jarním větrem se venkovní prostor stává nepoužitelným. Nábytek musí být uklizen a pergola se na dlouhé měsíce změní v nečinný prvek zahrady.

Bariéra, která se může prodražit

Časy se však změnily. S rozvojem moderní architektury a nároků na vyšší standard bydlení už lidem přestávají otevřené trámové konstrukce stačit. Majitelé domů chtějí terasy navazující na dům využívat jako rozšířené „obývací pokoje“, které nezaskočí první letní bouřka ani říjnový chlad. Klasická pergola začala být vnímána jako omezení. Může sice mít nějaké zastřešení, které nabízí ochranu před deštěm (v takovém případě se jedná spíše o přístřešek než klasickou pergolu), pak ale zase nastává jiný problém, kterým je omezení přístupu přirozeného světla. Zatímco v létě je stín vítaný, v zimním období může pevná střecha omezovat pasivní solární zisky v domě, ke kterému pergola přímo přiléhá. Dům se přirozeně méně dohřívá slunečním zářením a topný systém musí dodávat více tepla. Tato bariéra mezi domem a zimním sluncem tak může snižovat potenciální úspory na vytápění. Na aktuální cenu pergol se můžete podívat například zde.

Pergolová revoluce

Tento rozpor mezi potřebou stínit a touhou využívat zimní sluneční svit vyřešil nástup bioklimatických pergol. Na první pohled působí jako robustnější verze klasického přístřešku, ale uvnitř se skrývá sofistikovaný mechanismus. Místo pevného materiálu tvoří střechu pohyblivé hliníkové lamely. Ty lze pomocí dálkového ovládání nebo chytrého řízení naklápět v širokém rozmezí nebo je zcela uzavřít. Klíčem celého systému je právě tato proměnlivost. V horkých dnech vytvoří lamely neprostupný stín a zároveň umožní přirozený pohyb vzduchu. Při pootevřených lamelách může teplý vzduch, který se pod střechou hromadí, přirozeně unikat vzhůru. Tento efekt omezuje přehřívání prostoru pod pergolou, takže i během největších veder zůstává prostor pod ní pohodlnější než pod pevnou střechou.

Tak to jsem opravdu nečekal

Nejzajímavější změna se však odehrává v zimě. Zatímco u klasických pergol jste v lednu odsouzeni k trvalému stínu, bioklimatický systém se jednoduše otevře. Lamely se nastaví tak, aby propustily maximum slunečního světla přímo do interiéru. V moderních domech s velkoformátovým zasklením to může znamenat, že sluneční paprsky mohou nerušeně prohřívat podlahy a stěny, a snížit tak potřebu vytápění. Pokud je dům orientován na jih a disponuje kvalitní tepelnou izolací, využívání takových solárních zisků není jen teorií. Ve slunečných zimních dnech může správně nastavená pergola přispět k tomu, že se vytápění nebude muset spínat tak často. Úspora na energiích se tak stává reálným benefitem, který původně nikdo s instalací pergoly nespojoval. Z investice do stínění se tak paradoxně stává nástroj pro optimalizaci provozních nákladů domu. Na ceny bioklimatických pergol se podívejte tady.

Jeden o voze, druhý o koze

V běžné řeči i v nabídce výrobců se dnes slovem „pergola“ označují téměř všechny lehké zahradní konstrukce včetně moderních hliníkových či lamelových systémů. Ministerstvo pro místní rozvoj však upozorňuje, že z pohledu stavební terminologie je situace složitější. Za klasickou pergolu považuje lehkou otevřenou konstrukci, často určenou pro popínavé rostliny, zatímco systémy s pevnou nebo vodotěsnou střechou mohou být z právního hlediska posuzovány spíše jako přístřešky. V běžném jazyce se však i těmto moderním řešením nadále říká pergoly a tento termín používají výrobci, architekti i zákazníci.

Kvalita, která se neodpouští

Přechod k bioklimatickým systémům ale vyžaduje také změnu myšlení. Už nejde o stavbu „na koleni“, ale o precizně zpracovaný technický výrobek. Hliníkové profily, integrované odvodňovací kanálky ve sloupcích a motory s vysokou životností vyžadují kvalitní montáž. Na druhou stranu na rozdíl od klasické dřevěné pergoly, která stárne a vyžaduje pravidelnou údržbu, hliník zpravidla potřebuje méně zásahů a lépe odolává povětrnostním vlivům. Bioklimatická pergola tak pomalu ale jistě přestává být jen luxusním doplňkem pro náročné. Stává se stále častější součástí energeticky úsporného bydlení. Umožňuje regulovat množství světla a tepla, které proniká do interiéru, bez ohledu na to, zda je zrovna červenec, nebo prosinec. Klasická pergola možná nezmizí ze zahrad ze dne na den, ale moderním nárokům na celoroční využití prostoru často přestává stačit.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
26.05.2026

Photocredit: Lenka Volná / Midjourney

0