Kolik stál za socialismu vysavač, gauč, televizor nebo pračka? Porovnali jsme ceny tehdy a dnes

Vybavení domácnosti tehdy a dnes

Právě proto jsme se podívali na vybavení domácnosti v roce 1989 a porovnali ho s dneškem. Ne pomocí prostého přepočtu inflace, ale přes reálnou kupní sílu. Základním klíčem je průměrná mzda. V roce 1989 činila zhruba 3 170 Kčs měsíčně, dnes přibližně 41 000 korun. Rozdíl je propastný, ale sám o sobě stále nestačí. Proto pracujeme s přepočtem, který ukazuje, kolik měsíců či dní práce bylo třeba na pořízení konkrétní věci. Začněme automatickou pračkou. Dnes běžná samozřejmost, v osmdesátých letech symbol moderní domácnosti. V roce 1989 stála automatická pračka přibližně 6 000 Kčs. Číslo, které dnes zní téměř úsměvně. Jenže tehdy šlo o částku odpovídající zhruba 1,9násobku měsíčního příjmu. Jinými slovy, průměrný zaměstnanec musel na pračku vydat téměř dva celé platy. Pokud tuto cenu přepočteme na dnešní mzdy, dostaneme se na částku okolo 77 000 korun. Reálná cena pračky dnes se přitom pohybuje kolem 10 800 korun. Pokud se na to podíváme opačně, pak dnešní pračka by v roce 1989 odpovídala zhruba 840 korunám. Rozdíl není kosmetický, ale řádový. Zatímco tehdy byla pračka z hlediska kupní síly o více než šest set procent dražší než dnes, současná domácnost na ni vydá přibližně třetinu měsíčního příjmu.

Vysavač a televize do každé rodiny

Podobně výmluvný je vysavač. V roce 1989 šlo o spotřebič s příkonem do 1 800 wattů, dnes běžně až do 2 200 wattů, často s nesrovnatelně vyšší účinností. Tehdy stál vysavač kolem 1 350 Kčs. Přepočteno na dnešní mzdy jde zhruba o 17 400 korun. Běžná cena v roce 2022 se pohybovala okolo 4 100 korun. V osmdesátých letech musel člověk na vysavač pracovat zhruba devět dní, dnes přibližně šestnáct hodin. Jinými slovy, za jeden měsíční plat si tehdy mohl koupit zhruba dva vysavače, dnes téměř deset. Přepočet je opět založen na jednoduchém, ale poctivém principu: kolik hodin práce odpovídá jedné ceně. Výsledek je jednoznačný. Reálně byl vysavač v roce 1989 více než třikrát dražší než dnes. Ještě silnější kontrast nabízí barevný televizor. Pro mnoho rodin šlo o investici, která se plánovala dlouhé měsíce, někdy roky. V roce 1989 stál barevný televizor přibližně 13 000 Kčs. To odpovídalo zhruba 4,1násobku měsíční mzdy. Přepočteme-li tuto cenu na dnešní příjmy, dostáváme se k částce kolem 167 000 korun. Reálná cena televizoru v roce 2022 byla přitom přibližně 12 200 korun. Dnešní televizor by v roce 1989 odpovídal zhruba 950 korunám. Tehdejší televizor byl z hlediska kupní síly více než dvanáctkrát dražší než dnešní. Jinak řečeno: za jeden plat si tehdy člověk televizor dovolit nemohl. Dnes ano, a ještě mu zbyde.

Gauč, který není radno polít vínem

Možná nejvíce překvapivým příkladem je čalouněná sedačka. Kus nábytku, který má vydržet roky a tvoří centrum obývacího prostoru. V roce 1989 stála zhruba 9 700 Kčs. To znamenalo více než tři měsíční příjmy. Přepočet na dnešní mzdy ukazuje částku přibližně 125 000 korun. Reálná cena v roce 2022 se přitom pohybovala kolem 12 400 korun. Jinými slovy, dnešní sedačka by v roce 1989 odpovídala přibližně 970 korunám. Tehdy byla sedačka z hlediska kupní síly o více než devět set procent dražší než dnes. A to mluvíme o zboží, které je dnes kvalitnější, variabilnější a dostupné prakticky okamžitě, bez pořadníků a známostí. Zásadní je pochopit, jak byl tento přepočet proveden. Nejde o inflaci, nepracujeme s cenovými indexy ani s odhady životních nákladů. Vycházíme z jednoduchého poměru mezi cenou výrobku a průměrnou mzdou v daném roce. Pokud v roce 1989 činila průměrná mzda 3 170 Kčs a v roce 2022 zhruba 40 777 korun, pak jedna koruna z roku 1989 odpovídá přibližně 12,9 korunám v roce 2022. A naopak, jedna dnešní koruna odpovídá zhruba 7,80 haléře z roku 1989. Tento přepočet umožňuje srovnávat nikoli čísla, ale reálnou náročnost pořízení konkrétní věci.

Jak se pracovalo tehdy a dnes?

Pracovní doba je počítána s průměrnou měsíční délkou 160 hodin. Díky tomu lze přepočítat cenu na počet dnů či hodin práce. A právě tady se ukazuje zásadní rozdíl mezi minulostí a současností. Nejde o to, že by dnes bylo všechno levné. Jde o to, že většina základního vybavení domácnosti je dnes nesrovnatelně dostupnější než před rokem 1989. To, co tehdy představovalo několikaměsíční investici, dnes často znamená rozhodnutí v řádu hodin práce. Nostalgie má své místo. Je lidská, pochopitelná a často uklidňující. Ale pokud se opírá o neúplná čísla a vytržené vzpomínky, stává se nástrojem zkreslení reality. Když někdo říká, že „televize stála třináct tisíc a dnes stojí dvanáct“, zapomíná dodat, kolik práce bylo potřeba, aby si ji mohl koupit. A právě práce, ne cenovka, je skutečnou měnou každodenního života.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.