HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Spočítali jsme, kolik ve skutečnosti platí za ježdění elektromobilem člověk, který bydlí na sídlišti

S ohledem na mimořádný ohlas, který vyvolal náš článek s testem provozu elektromobilu na sídlišti, jsme se rozhodli připravit pokračování, které odpovídá na nejčastěji kladené dotazy. Ty se týkaly nejen dobíjení v reálné praxi, ale také toho, jak takový provoz vychází časově a ekonomicky. Jinými slovy, pokud člověk, který bydlí na sídlišti, si pořídí elektromobil a chtěl by mít úplně stejný komfort jako měl se spalovacím vozem a nechce se s nikým přetahovat o sídlištní nabíječku. Jaké má možnosti a jak to vyjde finančně oproti spalovacímu vozu?



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Canva CC

Starej dobrej „nafťák“

Než se pustíme do výpočtů a srovnávání, je zapotřebí si říct, na kolik přijde v tuto chvíli provoz typického spalovacího vozidla. Pro zjednodušení budeme počítat jen čistě naftu, pomineme například výměny oleje a tak podobně. Při kombinované spotřebě 7 litrů na 100 kilometrů a dnešní ceně 33 kč za litr nafty, jsme na provozních nákladech přibližně 2,3 Kč za kilometr. Pokud máte náklady jiné, například nižší či vyšší spotřebu, číslo si upravte podle sebe, ať máte relevantní srovnání.

Jezdíme s elektromobilem jako se „spalovákem“

Prvním a nejjednodušším způsobem, jak lze v dnešní době využívat elektromobil, je v podstatě dělat to stejně jako s jakýmkoli jiným spalovacím vozem. To znamená někam přijet, nabít, odjet. Abychom toto mohli dělat, je nutné strávit na místě jen minimum času, ideálně stejně, jako tomu je na klasické benzínce. Pro náš výpočet tedy počítáme s dobou 10 minut strávených „na pumpě“ (což je v tomto případě „rychlonabíječka“). Ta nám za těch 10 minut poskytne různé množství „paliva“ pro další cestu. A tím se dostáváme k prvním výpočtům, abychom zjistili, jaké budou náklady pro provoz tohoto typu. S tím, že na tu „pumpu“ budeme jezdit o něco častěji, nebudeme-li nikdy nabíjet nikde jinde. Kdo je zvyklý ujet 1000 km bez zastavení, jistě spokojen nebude, pro všechny ostatní tu máme konkrétní výsledky.

Vyúčtování do ruky a začneme zostra

Na internetu se toho napíše jistě spousta, ale opravdovou zkušenost nic nenahradí. Proto po několika měsících provozu elektromobilu děláme vyúčtování, abychom zjistili, jak jsme na tom. Průměrnou spotřebu jsme měli na úrovni 15 kWh za 100 km. Jedná se o kombinovanou jízdu, tedy město, okresky, dálnice. S tím, že dálniční jízda byla na limitu, tedy 130 km v hodině s nějakou odchylkou směrem nahoru, nikoli hlemýždích 100 km, jak se někdy v testech používá.

Bereme-li v potaz nabíjení „narychlo“, tedy tak, abychom na nabíječce nestrávili více než 10 minut, pak jsou k dispozici dvě varianty v případě, že máme běžný elektromobil. První varianta je super rychlé nabíjení, druhá jen rychlé nabíjení. V tom prvním případě za 10 minut reálně dostaneme 25 kW, na které dojedeme dalších 166 km. Ano, dodavatel sice slibuje například výkon 220 kW, podle zkušenosti se ale v praxi pohybujeme kolem 150 kW výkonu, proto počítáme s ním. Zaplatíme za to třeba i 14 Kč za kWh a to nám vychází na provozní náklady 2,1 Kč / km. Pokud přijedeme na středně rychlou nabíječku, která slibuje 75 kW a obvykle i takový výkon dodá, pak za těch 10 minut nabijeme na 83 km jízdy a kilometr nás pak bude stát 1,8 Kč. V případě, že vlastníme vůz jedné nejmenované americké automobilky, která má vlastní síť nabíječek, pak při super rychlém nabíjení jsme na ceně kolem 9 korun za kWh, tedy provozní náklady jsou 1,35 Kč na km i v situaci, kdy za 10 minut dobijeme 166 km. Na druhou stranu vozy této značky mají zásadní nevýhodu v případě, že zvolíme místo rychlé nabíječky nabíječku pomalou. Tam jsou omezeny jen na 11 kW i v případě, kdy tato pomalá nabíječka dává běžně 22 kW. Jinými slovy takový vůz se pak na pomalé nabíječce nabíjí jen poloviční rychlosti oproti ostatním a proto je rozumné jezdit jen na rychlé nabíječky, které jsou ale za cenu pomalých, takže to nevadí.

Přes noc nebo při nakupování

Provoz elektromobilu v přímém srovnání se spalovacím vozem, tedy pouze tak, že přijedeme k nabíječce, pobudeme 10 minut a odjedeme, bychom měli. Tím máme uzavřenu kapitolu „používáme elektromobil jako spalovák“. Vše co nyní přijde, je již nad rámec, tedy nadstandard vůči tankování klasického „spalováku“. První varianta je noční dobíjení na pomalé nabíječce, či dobíjení například u nákupních center, taktéž na pomalé nabíječce. Rychlost takové nabíječky je standardně 22 kW a cena se pohybuje kolem 9 Kč, jedná se tedy o 1,35 Kč na km. Zde počítáme dobu strávenou u nabíječky 30 minut (typický čas pro nákup, snídani, oběd, atp.). Za tu dobu do auta dostaneme dojezd dalších 73 km. Není to mnoho, nicméně už nyní se bavíme o nadstandardu nad klasické tankování, jež se „spalovákem“ k dispozici nemáme. V případě nočního nabíjení touto rychlostí pak lze říci, že z nuly do plna dobijeme za nějaké 4 hodiny. Auto pak na nabíječce samozřejmě zůstává až do rána, než si jej vyzvedneme, což nevadí, protože pomalé veřejné nabíječky mají noční provoz bez sankcí za blokování místa. Zkrátka počítá se s tím, že když to tam večer dáme, vyzvedneme až ráno.

Svět plný pomalých benzínek

Vzhledem k tomu, že bydlíme na sídlišti, tak nemáme k dispozici ani vlastní nabíječku ani fotovoltaiku. Je však poměrně pravděpodobné, že občas někde máme možnost zaparkovat u klasické 220 V zásuvky. Typicky se jedná o situaci, kdy jedeme ke komukoli, kdo bydlí v rodinném domě nebo třeba k sobě na chatu. V ten moment není nic jednoduššího než natáhnout prodlužovačku a napojit se na nabíjení z 220 V. Takové nabíjení probíhá rychlostí 2 kW, tedy za noc (od 18 hodin do 7 ráno) dostaneme do auta 26 kW. To je 173 km dojezdu. Při ceně 5 Kč za kWh se pak dostáváme na krásnou cenu 0,75 Kč / km. Majiteli zásuvky samozřejmě není problém spotřebu uhradit, klidně i se zpropitným a stále jezdíme za méně než polovinu, oproti spalovacímu vozu.

Fotovoltaika a ježdění zdarma? Není to tak růžové

Vzhledem k poklesu cen elektřiny, kdy se nyní pohybuje kolem 5 Kč za kWh, v případě slabého tarifu ještě níže, je otázkou, zda ještě dává smysl si pořizovat fotovoltaiku, abychom mohli jezdit tzv. „zdarma“. Instalace fotovoltaiky něco stojí a její přínos je zejména v letním období. Pro většinu lidí, kteří bydlí v rodinných domech a mají menší nájezdy, to při současné ceně elektřiny dávat smysl nebude. No a pro ty, kteří bydlí na sídlištích, zde tato možnosti ani není, takže si s tím nemusí lámat hlavu.

Sídliště plné elektroaut a zkolabovaná síť

Jak tedy vyplývá z výše uvedeného, situace, kdy bychom dosáhli plného obsazení sídliště pouze elektromobily neznamená, že musí toto sídliště být poseto nabíječkami. Není tedy ani důvod, aby došlo ke kolapsu sítě. Jak jsme si prověřili praktickým používáním a popsali již v prvním odstavci, vozidlo lze za stejné či nižší náklady provozovat identicky jako „spalovák“. Nabíjení na sídlišti, na návštěvě, při nakupování, snídani, obědě, v práci, na odpočívadle, na hotelu a tak dále, už je pouze nadstandard, který máme oproti spalováku navíc. To nám přináší zvýšený komfort a výrazné snížení ceny. Představa, že elektromobil provozovaný na sídlišti se musí každou noc připojovat na parkovišti na svou vlastní nabíječku, je proto zcela zcestná. Je tedy velkou záhadou, z jakého důvodu se tato výhrada neustále opakuje v internetových diskusích.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
10.10.2025

Photocredit: Canva CC
Zdroj: Záznamy majitele

3