Unikla informace, kolik za emisní povolenky zaplatí majitelé patrových domů, bungalovů, bytů 4+1 a 2+1

Kdo topí fosilním palivem, bude platit

Systém ETS2 je mladší sourozenec současného systému emisních povolenek, který dlouhá léta funguje především pro elektrárny, teplárny, hutě a další velké průmyslové zdroje. Jde o režim, v němž velcí znečišťovatelé musí nakupovat povolenky, aby mohli vypouštět oxid uhličitý. V praxi to znamená, že čím více emisí vytvářejí, tím dražší je jejich provoz. Cílem je nutit je k investicím do modernějších a čistších technologií. ETS2 tento princip rozšiřuje na menší zdroje, zejména na oblast vytápění budov a dopravy. A právě v této zdánlivé technické změně se skrývá dopad na každou rodinu, která doma topí plynem. Smysl systému ETS2 je podobný jako u jeho předchůdce. Má tlačit poptávku a technologický vývoj směrem k nižším emisím a zároveň generovat prostředky na opatření proti klimatickým změnám. Emise oxidu uhličitého už dlouho nejsou abstraktní pojem. Ovlivňují životy lidí i ekonomiku, a to způsobem, který dopadá i na úplně běžné domácnosti. Ať už se člověk staví k ekologické politice jakkoliv, realitou je, že Evropa se rozhodla jít cestou snižování emisí i za cenu vyšších nákladů. ETS2 je zatím posledním krokem této strategie.

Za nezateplený patrový dům si připlatíme přes osm tisíc

V praxi to znamená, že dodavatelé paliv, včetně plynu používaného k domácímu vytápění, budou muset započítat do ceny i povolenky. V našem výpočtu vycházíme z částky přibližně 242 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu energie, což odpovídá ceně povolenky ve výši 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Domácnosti tedy mohou relativně snadno odhadnout, jaký dopad na ně ETS2 bude mít, pokud znají svou roční spotřebu v megawatthodinách. Pro konkrétní příklady jsme použili modelové situace typických českých domácností. U nezatepleného patrového rodinného domu o velikosti 250 metrů čtverečních lze počítat se spotřebou kolem 35 megawatthodin ročně. Pokud tuto hodnotu vynásobíme odhadovaným navýšením 242 korun za megawatthodinu, dostaneme přibližné roční navýšení nákladů ve výši 8491 korun. U takového domu jde o významnou částku, která se v rodinném rozpočtu projeví velmi citelně, zvlášť pokud jde o starší stavbu s vysokými tepelnými ztrátami.

Majitelé zateplených staveb mohou být v pohodě

Zateplený patrový dům o ploše 150 metrů čtverečních vykazuje už výrazně nižší spotřebu, zhruba 18 megawatthodin ročně. Odpovídající navýšení při stejném výpočtu vychází na 4367 korun ročně. I zde se jedná o nezanedbatelný dopad, nicméně v porovnání s nezateplenou stavbou je téměř poloviční. Je to praktická ukázka toho, jak zásadně zateplení a modernizace snižují náklady, což v době emisních povolenek nabývá ještě většího významu. U zatepleného bungalovu o ploše 100 metrů čtverečních se roční spotřeba pohybuje okolo 12 megawatthodin. Roční navýšení nákladů při systému ETS2 by tedy činilo zhruba 2911 korun. To jsou nějaká 4 piva měsíčně, tedy pro většinu domácností částka, kterou lze zvládnout, přestože je nepříjemná a může se stát jedním z dalších faktorů, které lidé zvažují při rozhodování, zda u plynu zůstat, nebo přejít na jiný druh vytápění.

Týká se to i lidí, kteří bydlí v paneláku

V panelových domech je spotřeba obecně nižší díky sdíleným stěnám a menší tepelné ztrátě. U bytu o velikosti 4+1 odpovídá roční spotřeba zhruba 10 megawatthodinám. Pokud použijeme stejný výpočet jako v předchozích případech, dostáváme navýšení kolem 2426 korun ročně. To je částka, která sice domácnost nezruinuje, ale především u rodin s dětmi a vyššími životními náklady může představovat další tlak na rozpočet. Menší byt 2+1 v panelovém domě má obvykle spotřebu okolo 6 megawatthodin. Roční navýšení tedy vychází na přibližně 1456 korun. Jde o nejnižší z uváděných částek, tedy asi 120 korun měsíčně. Všechny tyto modelové příklady ukazují, že dopad ETS2 na domácnosti je poměrně dobře odhadnutelný. Vychází přímo z jednoduché rovnice, kde se násobí spotřeba a přirážka za jednu megawatthodinu. Zároveň ale ukazují výrazné rozdíly mezi jednotlivými typy bydlení. Zateplení, velikost domu a způsob stavby určují výslednou částku někdy více než samotný typ paliva. Přechod od velkého nezatepleného domu ke zateplenému menšímu domu může snížit náklady o tisíce korun ročně.

Emisním povolenkám se často lze zcela vyhnout

Nabízí se otázka, zda existují způsoby, jak se tomuto zdražení vyhnout. Odpověď není příliš komplikovaná, ale mnoha lidem může připadat překvapivá. Emisní povolenky se totiž týkají primárně fosilních paliv, zejména plynu a také topných olejů. Nevztahují se však na dřevo, které je jedním z tradičních zdrojů tepla v českých domácnostech. Pro majitele rodinných domů tak i nadále představuje možnost, jak se vyhnout zvýšeným nákladům způsobeným ETS2. Ti, kteří dřevem topí už dnes (topí-li v kotlech, jež jsou v tuto chvíli povoleny - viz jejich seznam a ceny zde), budou těmito povolenkami ovlivněni jen minimálně nebo vůbec. A ti, kteří nad změnou uvažují, mohou právě nyní přehodnotit svou situaci. Samozřejmě je třeba dodat, že dřevo není řešením pro úplně každého. Vyžaduje určité prostorové a technické podmínky, jiný způsob obsluhy a také specifické investice. Nicméně faktem zůstává, že z hlediska emisních povolenek jde o jednu z mála cest, jak se vyhnout dalšímu zdražení vytápění. Pro rodinné domy, zejména ve venkovských oblastech, může dřevo představovat významnou úsporu i určitou stabilitu do budoucna.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.