Komár japonský se objevil v českých městech. Je mimořádně agresivní a vyvolává alergickou reakci

Nezvaný host z Asie

Komár japonský, odborně nazývaný Aedes japonicus, má svůj původní domov ve východní Asii. Do Evropy začal pronikat poměrně a nevyhnul se ani České republice. Poprvé byl na našem území zaznamenán v roce 2021 a vědci nedávno potvrdili, že se zde již trvale usadil. Nejedná se přitom o jeden náhodný přílet. Genetické analýzy naznačují, že k nám byl zavlečen opakovaně různými cestami. Cestuje s námi, a to doslova. Invazní druhy se často šíří prostřednictvím mezinárodní kamionové a osobní dopravy. Specifickým způsobem transportu je také obchod s použitými pneumatikami, ve kterých často zůstává stát voda ideální pro přežití vajíček.

Přežije i bez mokřadů a rybníků

Jedním z nejzajímavějších rysů tohoto nového druhu je jeho životní styl. Zatímco naši běžní komáři k životu potřebují rozsáhlejší mokřady nebo rybníky, tento cizokrajný návštěvník se velmi dobře přizpůsobil životu v těsné blízkosti člověka. K rozmnožování mu stačí téměř jakákoli menší stojatá voda. Daří se mu v dešťových sudech, zapomenutých kbelících na zahradě, okrasných jezírkách nebo ucpaných okapech. Právě proto se stal typickým obyvatelem příměstských oblastí, zahrádkářských kolonií a městských sídlišť. Snáší chladnější evropské klima lépe než řada jiných tropických druhů a jeho vajíčka dokážou bez větších problémů přečkat naši zimu. To mu poskytuje značnou výhodu.

Obtěžuje i během dne

Často se o něm mluví jako o agresivním útočníkovi. Toto označení však pramení spíše z jeho denního režimu a odvahy. Létá totiž i během dne, bývá aktivní ráno a odpoledne, a často vyhledává lidskou společnost. Kvůli tomuto častějšímu kontaktu ho lidé vnímají jako obtěžujícího. Kolem bodnutí panuje také řada mýtů, zejména ohledně alergických reakcí. Otok, zarudnutí a nepříjemné svědění nejsou unikátní specialitou tohoto druhu. Alergickou reakci může vyvolat bodnutí jakýmkoli komárem, protože každý z nich při sání vstřikuje do kůže sliny, které zabraňují srážení krve. Rozdíl je v tom, že s tímto druhem se ve městech setkáváme častěji.

Přenos horečky dengue

Dalším tématem, které budí obavy, jsou nemoci. V laboratorních podmínkách byl tento druh spojen s přenosem západonilské horečky či horečky dengue. Čeští odborníci ale uklidňují, že u nás v současné době nepředstavuje bezprostřední zdravotní hrozbu. Komár sám žádný virus nevytváří. Aby mohl nemoc šířit, musel by nejprve nasát krev nakaženého člověka, který by si nemoc přivezl například z dovolené. Pokud byste se ho přesto snažili odhalit, poznat tohoto jedince v přírodě je pro laika obtížné. Vyznačuje se tmavým až černohnědým tělem, světlými proužky na nohách a zlatohnědou kresbou na hrudi, velikostně se však neliší od našich běžných druhů.

Jak se chránit před komárem japonským?

Nejúčinnější obranou proti tomuto letnímu návštěvníkovi je důslednost. Protože víme, jaká místa k množení vyhledává, můžeme jeho výskyt ve svém okolí omezit. Základem je pravidelně vylévat podmisky pod květináči, zakrývat sudy s dešťovou vodou a čistit okapy, aby se v nich nedržela voda. Samozřejmostí zůstává používání účinných repelentů, sítě do oken a nošení delšího oblečení při večerním posezení. Pomoci může i obyčejný ventilátor na terase, jelikož komáři jsou slabí letci a proud vzduchu je spolehlivě odežene. Pokud se budeme držet těchto zásad, stane se tento nový hmyzí obyvatel jen dalším běžným zástupcem naší městské přírody.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.