Spojení palivového dřeva a RUF má nejlepší výhřevnost za nejnižší cenu. Pravidlo 70/30 pochází z Rakouska
V českých domácnostech, zejména na venkově, se i v roce 2025 řeší stejný problém jako před stoletími. Jak využít dřevo co nejefektivněji. Cena paliva je stále vyšší a lidé se snaží najít způsob, jak z každé uložené koruny vytěžit maximum tepla. A právě tady vstupuje do hry jedno staré pravidlo, které se dochovalo v rakouských alpských vesnicích. Jednoduché, ale překvapivě přesné. Místní mu říkají „siebzigdreissig“, neboli 70/30 a podle tradice jej lidé neobjevili najednou, nýbrž dlouhým pozorováním, experimentováním a tisíci hodin u kamen.

Dřevníkům plným smrků odzvonilo
Začněme tam, kde je většina lidí, kteří topí dřevem. Tedy u smrku, borovice nebo modřínu, které tvoří základní palivo mnoha domácností. Toto dřevo je levné, a proto láká k jeho upřednostnění. Pokud stojí například 1 200 až 1 500 Kč za prostorový metr sypaný, může člověk nabýt dojmu, že jde o ideální volbu, ale skutečná cena se ukáže teprve při spalování. Měkké dřevo má totiž výrazně nižší hustotu než dřevo tvrdé. Když například smrk dosahuje přibližně 400 kg na metr krychlový a buk kolem 700 až 750 kg, pak je rozdíl očividný. Jednoduchý poměr 400 / 700 = 0,57 ukazuje, že stejné množství dřeva v prostoru obsahuje asi jen 57 procent energie oproti buku. A to ještě není celý problém.
Stačí použít selský rozum
Jádro potíží se také skrývá ve vlhkosti. Dřevo čerstvě vytěžené může mít vlhkost mezi 40 a 60 procenty. Spalování takového materiálu však není jen neefektivní, ale přímo energeticky nevýhodné. Aby mohl vzniknout plamen, musí se dřevo ohřát nad 100 °C a voda v něm se musí odpařit. V okamžiku, kdy víme, že odpaření jednoho kilogramu vody si vyžádá 2 260 kJ energie, pochopíme, že oheň část tepla využívá ne na ohřev domu, ale jen na vysušení paliva. Pokud tedy smrk s vlhkostí 50 procent poskytne řekněme 8 MJ na kilogram, zatímco suchý buk kolem 16 MJ, je poměr 8 / 16 = 0,5 jasný. Vlhké měkké dřevo dává pouze polovinu energie oproti suchému tvrdému dřevu. A právě tato neefektivita vysvětluje, proč bývá potřeba spalovat ho ve velkém množství, aby člověk získal požadovaný tepelný komfort.
Zvýšení efektivity pomocí aditiva
Zcela opačnou filosofii představují RUF brikety (jejich výhřevnost a ceny si můžete srovnat zde). Ty jsou výsledkem vysokotlakého lisování suché dřevní frakce a vyznačují se prakticky opačnými vlastnostmi než měkké dřevo. Vlhkost se u nich pohybuje přibližně mezi 6 a 8 procenty, hustota často přesahuje 1 000 kg na metr krychlový a výhřevnost se drží kolem 17 až 19 MJ na kilogram. Z porovnání například 18 MJ na kilogram briket s 8 MJ na kilogram smrku o vysoké vlhkosti lze poměr 18 / 8 = 2,25 interpretovat velmi přímo. Briketa poskytne více než dvojnásobné množství tepla. To vše je ovšem vykoupeno cenou. Pokud stojí brikety na paletě 3 500 až 5 000 Kč za obdobný objem, je jasné, že čistě ekonomické spalování pouze briket je pro většinu domácností neudržitelné.
Princip přirozené rovnováhy
A právě na této ose, mezi levným, ale nestabilním dřevem a drahými, ale vysoce energetickými briketami, vzniklo kdysi dávno pravidlo 70/30. V rakouských horách, kde bylo dřeva tradičně málo a kde se domy vytápěly často celé dny i noci, lidé objevili, že smíchání přibližně sedmdesáti procent měkkého dřeva a třiceti procent briket poskytuje nejen dostatek tepla, ale i velmi příznivý poměr nákladů a výkonu. A dnes lze tento princip obhájit výpočtem. Pokud si představíme kilogram paliva a rozdělíme jej tak, že 0,7 kilogramu tvoří měkké dřevo o výhřevnosti 8 MJ na kilogram a 0,3 kilogramu brikety o výhřevnosti 18 MJ na kilogram, dostaneme celkovou energii směsi E = 0,7 x 8 + 0,3 x 18. Po dosazení vychází E = 5,6 + 5,4 = 11 MJ na kilogram. Směs tedy poskytne zhruba 11 MJ energie na kilogram, zatímco samotný smrk pouze 8 MJ. Z ekonomického hlediska je zapotřebí ji porovnat také cenově. Pokud označíme cenu měkkého dřeva jako X a brikety stojí přibližně 3X, pak směs v poměru 70/30 vychází za cenu C = 0,7X + 0,3 x 3X = 1,6X. Znamená to, že směs je pouze o 60 procent dražší než samotné měkké dřevo, ale poskytuje o 130 až 150 procent více tepla. Tato rovnice hospodárnosti vysvětluje, proč je poměr 70/30 v praxi tak oblíbený.
Klíč se skrývá v umění metodu 70/30 používat
Aby však tento poměr fungoval, musí být dodržen správný postup spalování. V tradičních rakouských chalupách se začínalo tím, že se ohniště založilo pouze z měkkého dřeva. Lépe chytá, rychleji se rozhoří a vytváří silný plamen, který je nezbytný k dosažení teploty nad 500 °C, tedy prahu, kdy začíná stabilní a efektivní pyrolýza. V praxi to vypadalo tak, že člověk nejprve vložil několik kusů měkkého dřeva, přidal třísky a nechal oheň rozhořet do chvíle, kdy plameny byly jasné a komín táhl. Teprve když se teplota v ohništi stabilizovala, přišly na řadu brikety. Vkládaly se obvykle jedna až dvě v závislosti na velikosti kamen a požadovaném výkonu. Nikdy však ne do studeného ohně, protože brikety jsou husté a potřebují vysokou teplotu, aby nezačaly jen doutnat. Jakmile se do ohně vloží jedna briketa, její spalování zahušťuje žárové lože a prodlužuje dobu hoření často až na hodinu a půl až dvě a půl hodiny. To znamená, že člověk nemusí přikládat tak často, přesto si udrží rovnoměrnou teplotu.
Když náklady na vytápění klesají ale teplo zůstává
Poměr 70/30 se v praxi udržuje tak, že člověk přiloží například tři kusy měkkého dřeva, nechá je krátce chytit a poté přidá jednu briketu. Po hodině nebo hodině a půl celý cyklus zopakuje. Dřevo dává rychlý nárůst teploty, briketa její udržení. Výsledkem je rovnoměrnější ohřev prostoru a menší kolísání výkonu. Je také zajímavé sledovat dopady na komín. Měkké dřevo, zejména vlhké, má tendenci produkovat více dehtu, ale protože brikety zvyšují teplotu spalování o přibližně 150 °C, dochází k menší kondenzaci dehtových látek a komín zůstává čistší. To prodlužuje životnost celého systému a zároveň zvyšuje bezpečnost. Kombinace 70 procent měkkého dřeva a 30 procent briket se tak ukazuje jako možnost, která stojí nejen na selském rozumu, ale i na jednoduché matematice. Levné dřevo poskytuje základní tepelný objem, zatímco brikety dodávají hustotu, stabilitu a dlouhý žár. Je to rovnováha mezi cenou a účinností, která umožňuje získat maximum tepla při minimálních nákladech. A právě proto toto staré alpské pravidlo přetrvalo až do dnešní doby. Ne jako romantická legenda, ale jako racionální způsob, jak topit chytře a úsporně.
P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Daniel Krejčí
Redaktor
Vydáno dne:
15.11.2025
Photocredit: Jiří R. (se souhlasem)
Zdroj: Woodheat, ICE
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
