Eva vydělávala 70 tisíc, přesto brala roky příspěvek na bydlení. Stát si na ni konečně došlápl

Tady něco smrdí

Situace Evy, o které jsme již dříve psali, vzbudila velkou pozornost. A není se čemu divit. I přesto, že pobírala velmi slušný plat, konkrétně 70 tisíc korun hrubého měsíčně, dosáhla na příspěvek na bydlení. To pochopitelně vyvolalo negativní reakce veřejnosti, která poukazovala na zjevné zneužívání benevolentně nastaveného systému.

Jasná matematika

Eva žila sama v nájemním bytě v Praze. Za bydlení platila dvacet tisíc korun měsíčně na nájemném a další tři tisíce za služby. Její čistý měsíční příjem se pohyboval kolem padesáti čtyř tisíc korun. Přesto splňovala podmínky pro přiznání příspěvku na bydlení. Starý systém totiž pracoval s jednoduchým výpočtem. Rozhodující byl poměr příjmů a nákladů na bydlení. Pokud výdaje přesáhly zákonem stanovený podíl příjmu a zároveň se vešly do normativních nákladů pro dané město, vznikal nárok na dávku. Nezáleželo na tom, zda člověk bydlí sám ve větším bytě ani na tom, že jeho příjem je výrazně nad průměrem.

🔴 Mimořádná zpráva:

Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere

Právě tady se ukazovala slabina původních pravidel. Systém neřešil, zda je bydlení přiměřené velikosti domácnosti ani zda má žadatel finanční rezervy. Nezohledňoval celkovou životní situaci, ale jen několik čísel v tabulce. Eva tak mohla bydlet sama ve velkém bytě a část nákladů přenášet na stát, aniž by porušila jediný předpis. Z pohledu zákona bylo vše v pořádku. Z pohledu smyslu sociální pomoci už méně. Příspěvek, který měl pomáhat lidem v nouzi, se v praxi dostával i k těm, kteří si vysoké náklady na bydlení zvolili dobrovolně.

Na přesný výpočet toho příspěvku na bydlení před a po změně kritérií se můžete podívat v naší galerii.

Časy se mění

Po změnách, které proběhly na podzim roku 2025, už příspěvek na bydlení není samostatnou dávkou a stát dnes neposuzuje jen výši nájmu a příjmů. Hodnotí celkovou situaci domácnosti, včetně majetku, úspor a schopnosti zajistit si životní potřeby vlastními silami. V Evině případě nově hraje roli skutečnost, že jde o jednočlennou, pracovně aktivní domácnost s nadprůměrným příjmem a bez existenčního ohrožení. Pokud by navíc měla finanční rezervy nad stanovený limit, nárok na podporu by zanikl automaticky. Výsledek by byl jasný. Přestože bydlení zůstává drahé, nejde o situaci, kterou by měl řešit stát.

Už to neprojde

Právě podobné případy jako je ten Evin stály u zrodu změn, které dnes vyřazují část dosavadních příjemců ze systému. Ne proto, že by se jejich bydlení zlevnilo, ale proto, že stát přestal podporovat situace, které nejsou skutečnou sociální nouzí.

Je podle vás změna kritérií správná?

Ano.

Ne.

Nevím.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.