„Lidé neví, že exotická terasová prkna nemusí být nejkvalitnější,“ upozorňuje odborník. V Evropě máme konkurující materiál

Proč si podle vás Češi spojují kvalitu právě s exotickými materiály?

Podle mě to vychází z doby, kdy se exotické dřeviny začaly na našem trhu objevovat jako něco nového a luxusního. Marketing kolem nich byl obrovský, jsou „bezúdržbové, odolné a krásné navždy“. A lidé si to spojili s jistotou kvality. Jenže ono to není tak jednoduché. Exotické dřevo má sice přirozenou hustotu a odolnost, ale neznamená to, že je vždy nejlepší volbou.

Ta „nejvyšší kvalita“ je do jisté míry mýtus?

Každé dřevo má své výhody i slabiny. Exotické dřeviny, třeba bangkirai, massaranduba nebo garapa, rostou v tropických oblastech, kde je stálé klima, tedy teplo a vlhko. Jejich struktura je díky tomu hustá a odolná proti dřevokaznému hmyzu a houbám. Ale když tohle dřevo přenesete do střední Evropy, kde se teploty mění od mínus 10 do plus 35 °C, začne se chovat jinak. Může se kroutit, praskat nebo sesychat. Prostě není přirozeně zvyklé na naše podmínky.

Co je vhodnější variantou?

Sáhnout po evropském dřevě. Lidé si často neuvědomují, že v Evropě máme materiály, které mohou exotickému dřevu konkurovat. Například severská borovice nebo sibiřský modřín mají velmi husté letokruhy, protože rostou pomalu v chladných oblastech. Díky tomu jsou tvrdé, odolné a mají menší sklon k sesychání. A když se takové dřevo ještě upraví tlakovou impregnací, prodlouží se jeho životnost o desítky procent. To je technologie, kterou exotické dřeviny často ani nemají, protože ji vlastně nepotřebují ve svém přirozeném prostředí.

V čem přesně spočívá tato impregnace, která evropské dřevo „povýší“ na úroveň exotiky?

Tlaková impregnace je jednou z nejúčinnějších impregnací vůbec. Dřevo se vloží do autoklávu, kde se pod tlakem a podtlakem nasytí roztokem solí mědi. Ten pronikne několik milimetrů do hloubky a chrání dřevo proti houbám, plísním i hmyzu. Vytvoří se tak ochranná zóna, která zůstává aktivní i desítky let. Když to spojíte s následnou impregnací lněným olejem s pigmentem, získáte dřevo, které je rozměrově stabilní, odolné vůči vlhkosti i UV záření a navíc krásně stálobarevné. Výsledek je srovnatelný s exotikou, jen s menší cenovkou a nižší ekologickou zátěží.

Dalo by se říci, že Evropa už dnes exotiku umí nahradit?

Ano, dalo. Když se podíváte třeba do Skandinávie, používají se tam terasy z thermoborovice. To je borovice tepelně upravená při teplotě kolem 200 °C. Touto tepelnou úpravou se z ní odstraní cukry, které by lákaly škůdce, a zároveň se stabilizuje. Takové dřevo je lehké, rozměrově stálé a velmi odolné (aktuální ceny odolného terasového prkna si můžete prohlédnout např. zde – poznámka redakce). V Norsku nebo Finsku už dávno pochopili, že není nutné dovážet materiál z druhého konce světa, když mají vlastní lesy a technologie. A stejnou cestou bychom měli jít i my.

Často se říká, že exotické dřeviny mají lepší estetické vlastnosti. Jak si podle vás vede v této kategorii evropské dřevo?

Dřevo jako severská borovice nebo modřín má krásnou, přirozenou kresbu a po impregnaci získá příjemný olivově-zelený odstín, který časem přejde do elegantní šedé patiny. Když se použije olej s pigmentem, barva zůstává stálá i 10 až 15 let. Navíc i exotické dřevo stejně po čase zešedne, UV záření je prostě všude. Takže pokud dřevo nenatíráte, rozdíl po pár letech už není skoro vidět, ale rozdíl v ceně zůstává obrovský.

Jaký je tedy rozdíl v ceně mezi exotikou a kvalitním evropským dřevem?

V průměru kolem 40 až 60 procent (cenu populárních exotických prken v Česku si můžete prohlédnout např. zde – poznámka redakce). Záleží samozřejmě na původu, profilu i povrchové úpravě, ale evropské dřevo je dostupnější a to nemluvě o uhlíkové stopě. Když vezmete v potaz, že jeho životnost po impregnaci může být 25 až 30 let, tak ta úspora dává smysl.

Řeší lidé i ekologický přístup?

Ano, čím dál tím víc. Exotické dřevo cestuje přes půl světa, což znamená obrovskou uhlíkovou stopu. Když použijeme evropské dřevo, které roste u nás a zpracovává se v lokálních pilách, podporujeme místní ekonomiku a snižujeme ekologickou zátěž. A přitom ten výsledek, pokud se dřevo správně ošetří, je prakticky stejný.

Přesto stále spousta lidí sahá po exotice s tím, že „je to jistota“. Co byste jim vzkázal?

Že jistota je spíš v kvalitním zpracování, nejen v původu dřeviny. Můžete mít bangkirai, které po pěti letech praská, protože nebylo dobře vysušené, a zároveň mít borovici, která po patnácti letech pořád drží. Klíč je v technologii, impregnaci a montáži, nejen v tom, odkud dřevo pochází.

Dá se tedy říct, že evropské dřevo je dnes podceňované?

Určitě ano. Borovice nebo modřín mají v očích zákazníků nálepku „obyčejného“ materiálu, přitom moderní technologie z nich dělají prvotřídní výrobek. V severských zemích je to naprostý standard, u nás to lidé teprve objevují (aktuální cenu oblíbeného modřínu zjistíte např. zde – poznámka redakce). Já říkám, že exotické dřevo je krásné, ale naše dřevo dokáže být stejně odolné, ale s menšími náklady a větším respektem k přírodě.

Můžete na závěr shrnout, po čem by se měli lidé dívat, když nechtějí exotiku, ale zároveň nechtějí slevit z kvality?

Samozřejmě. Hledejte evropské dřevo z ověřeného zdroje, ideálně severskou borovici nebo modřín, které prošly tlakovou impregnací. Pokud chcete ještě vyšší stabilitu, zvažte thermoborovici. A nakonec se ptejte na detaily montáže čili správný rošt, nerezové vruty, odvětrání. Když tohle všechno splníte, dostanete terasu, která je s exotikou srovnatelná ve všech parametrech. Jen s tím rozdílem, že jste ji koupili u českého výrobce a za poloviční cenu.

Děkuji moc za rozhovor.

Také děkuji za rozhovor.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.