HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Kotel, který nikdo nezakáže, ani za něj nehrozí pokuta. Češi si ve velkém pořizují nový cenově dostupný typ

Vytápění domácností v České republice prochází v posledních letech zásadní proměnou, která není dána technologickým rozmarem ani krátkodobým politickým rozhodnutím, ale kombinací dlouhodobých plánů, ekonomických tlaků a vývoje energetických cen. Přesto je realita v terénu jiná než legislativní rámec. Podle odhadů odborných svazů bylo ještě nedávno v provozu více než 300 000 kotlů první a druhé emisní třídy, tedy zařízení, jejichž provoz je dnes zakázán. Tyto kotle se vyznačují nízkou účinností, obvykle v rozmezí 55 až 65 procent, a extrémně vysokými emisemi prachových částic PM10 a PM2,5.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Jiří R. (se souhlasem)

Není to až takový rozmar, jak to vypadá

Zákaz jejich provozu vychází z faktu, že lokální topeniště se v zimních měsících podílejí na znečištění ovzduší až z 40 procent. Starý kotel na dřevo může při neřízeném spalování vyprodukovat několikanásobně více emisí než moderní zdroj, a to i při použití stejného paliva. Legislativní opatření proto umožňují obcím provádět kontroly a ukládat pokuty, které se běžně pohybují mezi 10 000 a 50 000 Kč. Několik takových sankcí již bylo v praxi uděleno a trend je zřejmý. Tolerance k nevyhovujícím zdrojům se snižuje. Zásadní problém spočívá v rozšířeném přesvědčení, že konec starých kotlů automaticky znamená konec vytápění dřevem. To však neodpovídá technické realitě. Moderní kotle na kusové dřevo představují zcela odlišnou technologickou kategorii. Nejde o kosmeticky upravené verze starých zařízení, ale o systémy založené na řízeném zplyňování dřeva. Spalování probíhá ve dvou fázích a to že nejprve dochází k uvolnění dřevoplynu při vysoké teplotě a následně k jeho dohoření v samostatné komoře.

Geniální využití obyčejné lambda sondy

Klíčovým prvkem těchto kotlů je lambda sonda, která nepřetržitě vyhodnocuje obsah kyslíku ve spalinách. Na základě těchto dat řídicí jednotka upravuje množství primárního a sekundárního vzduchu. Výsledkem je stabilní spalovací proces s minimálními výkyvy, vysokou teplotou hoření a výrazně nižší produkcí škodlivin. Emise oxidu uhelnatého se u těchto kotlů pohybují řádově v jednotkách stovek mg/m3, zatímco u starých kotlů šlo často o tisíce mg/m3. Neméně důležitou roli hraje konstrukce výměníku a použití turbulátorů. Ty zpomalují proudění horkých spalin a zvyšují jejich kontakt s teplosměnnými plochami. Praktickým důsledkem je vyšší účinnost, která se u moderních kotlů na dřevo běžně pohybuje mezi 85 a 92 procenty. To znamená, že z každé kilowatthodiny energie obsažené ve dřevě se do otopné soustavy skutečně přenese výrazně větší část než u starých zařízení.

Lidé hlásí spokojenost

Tento rozdíl je dobře patrný na konkrétních číslech. Jeden prostorový metr tvrdého palivového dřeva obsahuje přibližně 1 900 až 2 100 kWh energie, v závislosti na vlhkosti. Pokud počítáme s cenou 1 200 Kč za metr a účinností starého kotle 60 procent, získá domácnost reálně zhruba 1 200 kWh tepla. Náklad na jednu kWh se tak pohybuje okolo 1 Kč. U moderního kotle s účinností 90 procent se ze stejného množství dřeva využije přibližně 1 800 kWh tepla, což snižuje cenu na zhruba 0,67 Kč za kWh. I při započtení dalších nákladů, jako je elektřina na provoz ventilátorů a řídicí jednotky, která se obvykle pohybuje v řádu několika set korun ročně, zůstává výsledná cena výrazně pod hranicí 0,90 Kč za kWh. Pro srovnání, zemní plyn se při současných cenách pohybuje kolem 1,60 až 2,00 Kč za kWh tepla, elektřina i přes zastropování často přesahuje 4 Kč za kWh a tepelná čerpadla se při započtení investice a reálného topného faktoru dostávají zhruba na 1,20 až 1,50 Kč za kWh.

Zákaz? Naopak, podpora. Jen ale pro některé

Ekonomická výhodnost moderních kotlů na dřevo se dále zvyšuje díky dotační podpoře. V rámci státních programů lze získat desítky až stovky tisíc korun na pořízení nového zařízení, což výrazně snižuje vstupní investici. Pokud domácnost investuje například 180 000 Kč do moderního kotle a získá dotaci 80 000 Kč, reálný náklad klesne na 100 000 Kč. Při roční spotřebě tepla 20 000 kWh a rozdílu v ceně tepla oproti plynu alespoň 0,80 Kč za kWh se investice vrátí zhruba za šest let. Podobnou logiku vykazují i kotle na pelety, které jsou z hlediska obsluhy ještě komfortnější. Tyto kotle pracují plně automaticky, samy zapalují, regulují výkon a dávkují palivo ze zásobníku. Roční účinnost se běžně pohybuje kolem 90 procent a emise splňují nejpřísnější normy. Cena pelet je sice vyšší než cena kusového dřeva, ale stále umožňuje dosáhnout nákladů na teplo kolem 1,00 až 1,20 Kč za kWh, což je v kontextu současného trhu stále velmi konkurenceschopné.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby topení dřevem? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
25.12.2025

Photocredit: Jiří R. (se souhlasem)
Zdroj: Woodheat, ICE

8