„Vyměnit kotel na dřevo za plynový bylo nejlepší rozhodnutí. Protopím přitom skoro stejně,“ říká Josef a ukazuje výpočty

Josefe, můžete nám představit dům, ve kterém žijete?

Bydlíme s manželkou na kraji klidné vesnice kousek od Blanska. Je to starší rodinný dům, máme tu k dispozici zhruba sto čtyřicet metrů čtverečních obytné plochy. Během let jsme fasádu i střechu částečně zateplili, abychom zbytečně netopili pánubohu do oken a udrželi teplo uvnitř.

Čím dům vytápíte?

Odjakživa jsme tu k vytápění využívali výhradně dřevo, což bylo dříve na vesnici docela běžné a logické. V kotelně jsme donedávna měli zplynovací kotel třetí emisní třídy. Dřevo pro mě byla vždycky naprostá samozřejmost, ani mě dřív nenapadlo přemýšlet nad něčím jiným.

Jakým způsobem jste si dřevo obstarával?

Když jsem byl mladší a plný síly, jezdil jsem rovnou do lesa na samotěžbu. Sám jsem stromy pokácel, nařezal, doma pak naštípal a pečlivě vyskládal na zahradě. Finančně to vycházelo opravdu lacino. Navíc to pro mě byla dobrá práce na čerstvém vzduchu, která mě udržovala v kondici.

Co vás vedlo k tomu, že jste od tohoto zavedeného postupu začal upouštět?

Dnes je mi šestašedesát let a tělo se zkrátka začalo ozývat. Přidaly se mi nějaké zdravotní potíže a najednou jsem zjistil, že už na tu těžkou práci s motorovou pilou a sekerou fyzicky nestačím. Nakonec jsem si musel přiznat, že musím výrazně ubrat.

Jak jste situaci vyřešil, když už pro vás samotěžba v lese nepřipadala v úvahu?

Rozhodl jsem se, že si ušetřím alespoň tu nejhorší dřinu při zpracování, a začal jsem kupovat dřevo už hotové. Objednával jsem od dodavatelů klasická třiatřicet centimetrů dlouhá polena, která mi přivezli rovnou naštípaná. Nejčastěji jsem bral směs zhruba šedesáti procent tvrdého a čtyřiceti procent měkkého dřeva.

Odpadla nákupem hotových polen veškerá fyzická námaha spojená s vytápěním?

Bohužel jen zčásti. Dovezené dřevo se sice už nemusí štípat, ale pořád je ho hromada. Z příjezdové cesty ho musíte ručně odnosit a pěkně složit do dřevníku, aby řádně doschlo. A v zimě pak den co den nosit plné a dost těžké koše do kotelny a pravidelně hlídat přikládání.

Jak jste tyto každodenní úkoly kolem přípravy paliva zvládal?

Přiznám se, že už velmi těžko. Největší potíže mi dělalo to obrovské množství přeskládat z hromady na dvoře pod střechu. Mnohokrát jsem proto poprosil o pomoc své vnuky. Kluci jsou ochotní, přijeli a to nejhorší odtahali za mě. Samozřejmě jsem jim dal něco od cesty.

Kdy jste se definitivně rozhodl, že musíte najít jiný zdroj tepla?

Byl to okamžik, kdy jsem si uvědomil, že se stávám závislým na pomoci druhých. Člověk nechce být pořád na obtíž rodině nebo sousedům. Chtěl jsem najít řešení, které zvládnu obsluhovat sám, ať mi zdraví slouží jakkoliv, abychom tu s manželkou měli jistotu stabilního tepla bez doprošování.

Nabízejí se dnes velmi populární tepelná čerpadla. Zkoumal jste tuto možnost?

Byla to první věc, která mě logicky napadla. Ale když jsem si nechal udělat nacenění, byl jsem z toho docela zklamaný. Vstupní náklady byly zkrátka obrovské a u našeho staršího domu by to nejspíš znamenalo složitě předělávat i všechny radiátory. To by se mi za mého života finančně už nikdy nevrátilo. Zbýval tedy plyn.

Měl jste u domu plynovou přípojku?

Ano, měli jsme ji už z dřívějších let a navíc šlo bez potíží využít stávající litinové radiátory v domě. Měl jsem zpočátku obrovský strach, že se nedoplatíme a že to z našich důchodů neutáhneme. Sedl jsem si k tomu ale s tužkou a papírem a začal velmi pečlivě počítat, na kolik nás vlastně přijde celá ta zima s kupovaným dřevem, když se to sečte úplně se vším.

Pokud se tedy podíváme na konkrétní čísla, jak vycházel roční provoz u dřeva?

Rovnaný metr té mé naštípané směsi stál průměrně zhruba dva tisíce dvě stě šedesát korun. Za zimu jsme spálili asi devět metrů, což je přes dvacet tisíc. K tomu připočtěte patnáct stovek za dopravu dodávkou a ty peníze pro vnuky. Celkově mě topná sezona vyšla na nějakých čtyřiadvacet tisíc korun.

A jak proti tomu dopadly vaše propočty u plynového vytápění?

Podle propočtu potřebuje náš dům na samotné vytápění přibližně dvanáct tisíc kilowatthodin tepla ročně. Když jsem započítal účinnost nového plynového kotle a cenu plynu včetně poplatků, vyšlo mi to na nějakých dvacet sedm tisíc sedm set korun za rok. Zjistil jsem, že když započítám i dopravu dřeva a peníze, které jsem dával vnukům za pomoc, zaplatím za plyn ročně navíc jen nějaké tři až čtyři tisíce korun. To je v průměru zhruba tři stovky měsíčně. A to vůbec nepočítám vlastní práci. A co mě potěšilo nejvíc, po první topné sezoně se ukázalo, že jsem se ve svých výpočtech prakticky nespletl.

Na Josefovy přesné výpočty se můžete podívat v galerii.

Zahrnul jste do tohoto srovnávání nákladů i nějaké další faktory?

Své vlastní hodiny práce jsem do toho raději vůbec nepočítal. Kdybych měl nějak finančně ocenit ten čas strávený rovnáním polen, taháním popela, čištěním roštu a každodenním hlídáním, plyn by byl nakonec daleko levnější.

Přechod na jiný zdroj ale znamená také jednorázové výdaje. Jak to vypadalo v tomto směru?

Samozřejmě to stálo peníze. Vybrali jsme kvalitní kondenzační kotel s vysokou účinností kolem pětadevadesáti procent. Kompletní pořízení kotle i se složitou montáží, úpravou odkouření do komína, napojením regulace a všemi potřebnými výchozími revizemi nás vyšlo na devadesát tisíc korun.

Podařilo se vám tento počáteční výdaj nějakým způsobem kompenzovat?

Zkusil jsem ten můj starší zplynovací kotel nabídnout na internetu. Byl stále plně funkční a představte si, že se kupec našel velmi rychle. Prodali jsme ho za patnáct tisíc korun, čímž se nám ta celková čistá investice do nového topení docela hezky snížila na pětasedmdesát tisíc.

Jak nyní vypadá běžný zimní den ve srovnání s dobou, kdy jste topili dřevem?

Rozdíl je to zkrátka obrovský. Dřív jsem musel hned ráno do kotelny, vynést popel a rozdělat oheň, aby bylo v domě k snídani příjemně. Dnes nám termostat sepne sám podle nastaveného programu a my se probouzíme do vyhřátých místností. Práce s přípravou tepla pro mě prakticky neexistuje. Dnes už můžu s klidem říct, že vyměnit kotel na dřevo za plynový bylo to nejlepší rozhodnutí.

Moderní zařízení často nabízejí různé chytré funkce. Využíváte něco takového?

Zpočátku jsem měl obavy, jestli na mě nějaké moderní displeje nebudou moc složité. Ale topenáři nám to zapojili na chytrou regulaci, takže teď všechno ovládám z křesla přes mobilní telefon. Aplikace je přehledná a já si můžu jednoduše přidat nebo ubrat stupně, aniž bych musel vůbec vstát.

Děkuji za sdílení zkušností.

Také děkuji.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.