V novém kotli lze topit i hořčicí. Úspora nákladů oproti dřevu není zanedbatelná

Zužitkujeme vše

Ještě nedávno představa topení obilím nebo dokonce hořčicí působila spíš jako anekdota než jako seriózní způsob vytápění. Rostoucí ceny energií, tlak na soběstačnost a dostupnost moderních technologií ale otevřely prostor řešením, která by dříve zůstala na okraji zájmu. Některé automatické kotle na biomasu dnes zvládají spalovat nejen dřevo či pelety, ale i sypká zemědělská paliva, především pšenici nebo kukuřici. V určitých podmínkách tak nejde o kuriozitu, ale o ekonomicky zajímavou alternativu, která navíc umožňuje zužitkovat materiál bez jiného uplatnění. Na aktuální ceny kotlů na biomasu se můžete podívat například tady.

Takový komfort si nechám líbit

Princip se nijak zásadně neliší od peletového vytápění. Palivo je ze zásobníku dávkováno šnekovým podavačem přímo do hořáku, kde probíhá řízené spalování. Elektronická regulace hlídá teplotu, množství přiváděného vzduchu i dávkování paliva tak, aby hoření probíhalo stabilně a bez nadměrné tvorby emisí. Z hlediska obsluhy se systém blíží komfortu peletového vytápění a nemá nic společného s ručním přikládáním.

Vyplatí se to?

Z hlediska provozních nákladů může být spalování obilí v některých případech překvapivě výhodné. Výhřevnost suché pšenice se pohybuje přibližně kolem 16 megajoulů na kilogram, kukuřice dosahuje zhruba 17 megajoulů. Při běžných cenách krmné pšenice v řádu jednotek korun za kilogram vychází cena energie z obilí přibližně na 280 až 320 korun za gigajoul paliva. Po započtení reálné účinnosti automatického kotle se výsledná cena dodaného tepla zpravidla pohybuje zhruba mezi 350 a 390 korunami za gigajoul.

U kusového dřeva je situace méně jednoznačná. I když má suché dřevo výhřevnost kolem 14 až 15 megajoulů na kilogram, v praxi se často topí palivem s vyšší vlhkostí, než jaká se uvádí v tabulkách. Po započtení nákladů na nákup, dopravu a reálnou kvalitu paliva se cena dodaného tepla z dřeva běžně pohybuje v rozmezí přibližně 400 až 450 korun za gigajoul, a v některých případech i výše. Ceny kotlů na dřevo si můžete porovnat například zde. Ve srovnání s tím může obilí vycházet levněji zhruba o 20 procent, zejména tam, kde je dostupné z vlastních zdrojů nebo jako obtížně prodejné přebytkové palivo.

Všechno jde

Zmínka o hořčici má spíše symbolický než praktický význam. Olejnatá semena mají vysoký energetický obsah a při spalování uvolňují velké množství tepla, což teoreticky umožňuje jejich využití jako paliva. V praxi je však spalování hořčice problematické kvůli vysokému obsahu olejů, které podporují tvorbu usazenin a strusky. Ekonomicky se nevyplácí a dává smysl pouze jako výjimečný způsob likvidace specifických přebytků. Její role v debatě spočívá spíše v tom, že ukazuje technické možnosti těchto kotlů než v reálném doporučení.

Dostatečně zelené

Z pohledu emisí jde u těchto paliv o obnovitelný zdroj energie, protože uhlík uvolněný při spalování byl předtím vázán v rostlině. To však neznamená bezúdržbový provoz. Spalování obilí produkuje více popela než dřevo a vyžaduje častější čištění kotle. Minerální složky v popelu mohou při zanedbané údržbě urychlit opotřebení některých částí. Na druhou stranu lze popel při správném zacházení a za určitých podmínek využít jako hnojivo, čímž se celý cyklus částečně uzavírá.

Je třeba mít ten správný

Důležité je však upozornit, že spalování obilí není univerzální řešení použitelné v jakémkoli topeništi. Vyžaduje speciálně konstruovaný a certifikovaný kotel určený pro jemnozrnnou biomasu. Pokusy spalovat obilí v běžném kotli na dřevo mohou vést k jeho poškození a nelze je považovat za bezpečné ani rozumné.

Bizarní nebo geniální?

Topit obilím nebo dokonce hořčicí nebude řešením pro každého. Tam, kde ale existují zemědělské přebytky, vysoké ceny tradičních paliv a snaha o energetickou nezávislost, může jít o překvapivě racionální volbu. Za lehce absurdní fasádou se skrývá jednoduchá a stará myšlenka: využít vlastní zdroje místo těch, které je nutné draze nakupovat. A právě v tom spočívá skutečný smysl těchto kotlů, v praktické soběstačnosti.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.