Krev v mléce a zanícená vemena. Takto vypadal kravín za komunismu

Poctivé a samá smetana!

Když se dnes lidé ohlížejí zpátky a bilancují, co bylo během minulého režimu horší a co lepší než dnes, častým tématem jsou potraviny, zejména mléčné výrobky. Ty podle velké části pamětníků měly úplně jinou chuť. Jogurty se s těmi dnešními nedaly srovnat. Byly z opravdové smetany, zatímco dnes připomínají odtučněnou hmotu s umělými přísadami. Tvaroh byl hutný a krémový a na obyčejném mléce se dělala vrstva smetany. Zkrátka všechno bylo poctivější. Jenže v tehdejším mléce se toho zpravidla skrývalo mnohem víc.

Jet na 100 % nestačí

Hlavním viníkem byly normy na množství dodaného mléka, které byly obrovské. Stát tlačil na to, aby plány byly splněny do poslední kapky. Mnohdy ani to nestačilo a místo 100 % se muselo jet na 110 %. To sice zajistilo dostatek levného mléka pro další výrobu, obchody i dětem na svačiny, ale zároveň to mělo svou odvrácenou stranu. Krávy musely dávat víc mléka, než je pro ně přirozené, a to si vyžádalo zásahy, o kterých tehdejší spotřebitelé neměli ani tušení.

Krev a hnis jako součást jídelníčku

Zvířata byla dojena několikrát denně, jejich vemena byla pod neustálým tlakem, což vysoce zvyšovalo možnost zánětů. Pamětníci vzpomínají, že aby vůbec bylo možné udržet tak vysokou dojivost, přidávala se do krmiva antibiotika, která měla těmto zánětům předejít. Léky měly zabránit tomu, aby skot přestal plnit plán a zajistit, aby mléko teklo pořád dál. A my jsme pak tohle mléko s příměsí léků a někdy dokonce i s hnisem a krví z podrážděných vemen považovali za běžnou součást jídelníčku.

Antibiotika neuškodí. Nebo ano?

To všechno se samozřejmě odrazilo ve kvalitě jídla, i když se to tehdy na první pohled nezdálo. Antibiotika v mléce nezůstávala bez následků. Byť v malých dávkách, přesto byla součástí každodenního pití a jídla. Oslabovala naši přirozenou střevní mikroflóru a podporovala vznik rezistence bakterií, antibiotika tedy proti nemocem nezabírala tak dobře, jak by měla. Zároveň se jednalo o určitou zátěž pro játra či ledviny, u některých jedinců mohla antibiotika v mléce způsobit alergické reakce a celou řadu dalších negativních projevů.

Vždyť to nikdo nepozná

Za socialismu se o takových věcech v žádném případě nemluvilo. Antibiotika se vnímala jako zázrak moderní medicíny a neviděla se v nich žádná negativa nebo skrytá hrozba. A i kdyby, určitě by se tyto informace nedostaly k občanům. Ve skutečnosti se však den za dnem, sklenici za sklenicí, dostávaly do organismu látky, které měly dlouhodobý vliv na zdraví celé generace.

Není to tedy chyba pamětníků, že vzpomínají na tehdejší časy a mléčné výrobky jen v tom nejlepším světle. Může za to skutečnost, že lidská paměť má zvláštní schopnost, která nás svým způsobem chrání. Často si vybírá jen to hezké a nepříjemné detaily z minulosti vytěsní. Druhá věc je, že lidé neměli nejmenší tušení, co všechno je v mléce, a tedy i v mléčných výrobcích obsaženo. Neměli to zkrátka jak zjistit.

Tohle jen tak neprojde

Dnes jsou kontroly kvality potravin i hygienických podmínek podstatně přísnější než před rokem 1989, a tak jsou podobné případy spíše ojedinělé. Spotřebitel má navíc na výběr. Pokud se mu některý produkt nezamlouvá, má možnost sáhnout po jiném nebo si koupit potraviny na nejrůznějších soukromých farmách, které za socialismu prakticky neexistovaly, jelikož se většinou staly obětí kolektivizace. Pokud tedy vzpomínáte na to, jak byl jogurt za socialismu lahodně smetanový, mějte na paměti, že to mělo také svou daň.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.