Krbokomín je levnější než klasický krb a spotřebuje méně dřeva. Z Německa už konečně přišel i k nám

Návrat ke genialitě jednoduchosti

Nápad je v podstatě jednoduchý, jedná se o prefabrikovaný celek, kde je krbová vložka integrovaná přímo do komínového tělesa. Ač jsme na to čekali dlouho, v posledních letech už se začíná pomalu prosazovat i u nás. Architekti i stavební firmy ho zmiňují čím dál častěji, a to nejen kvůli estetice, ale i kvůli číslům, která dávají smysl. V době, kdy každý druhý investor řeší rostoucí ceny energií, se z krbokomínu stává fenomén. Základní princip je přitom vcelku jednoduchý. Krb i komín se vyrábí jako jeden celek a dodává se v modulární podobě. Přiveze se na stavbu a usadí během pár hodin. Není potřeba zvlášť stavět komín, zvlášť instalovat vložku a pak je komplikovaně spojovat. Všechno je z výroby přesně vyměřeno, technicky sladěno a v mnoha případech i esteticky navrženo tak, aby systém působil čistě, minimalisticky a funkčně.

Úspora peněz a energie na prvním místě

Úspora začíná už při pořízení. Klasický komín dnes stojí klidně přes 50 tisíc korun, opravdu kvalitní krbová vložka s obestavbou může přijít třeba na 150 tisíc. Když se to sečte, není výjimkou dostat se přes 200 tisíc korun. Prefabrikovaný krbokomín vychází obecně zhruba o třicet i více procent levněji. Záleží na typu, výkonu a materiálu. Zajímavé na tom ale je, že je to ještě předtím, než vůbec započítáme instalaci. Ta je totiž nesrovnatelně jednodušší. Zatímco běžná stavba komína s napojením krbu zabere řemeslníkům dva až tři dny, u krbokomínu je systém hotový během několika hodin. Montážní tým ho usadí, připojí a zkontroluje tah. Žádné dodatečné úpravy, žádné čekání na vyschnutí omítky.

Většina tepla zůstane v domě

Z pohledu fyziky je krbokomín geniálně jednoduchý systém. Když totiž spojíme krb a komín do jedné konstrukce, dostaneme těžké těleso, které se prohřívá rovnoměrně a dlouho drží teplo. Komínové těleso bývá většinou uloženo v středové části domu a v praxi tak ohřívá nejen místnost, kde se topí, ale i přilehlé prostory. Zatímco u klasického komínu odchází většina tepla do oblak, tady zůstává v interiéru. Teplo z krbu sálá skrze konstrukci komína dál do zdí, které se pomalu ohřívají a udržují stabilní teplotu. Výsledkem je rovnoměrnější vytápění, tedy žádné přetopené obýváky a studené chodby. Navíc, jak se ukazuje, má systém poměrně vysokou účinnost. Palivo se využívá téměř beze zbytku. Většina moderních krbokomínů dosahuje účinnosti přes 85 %, tedy o poznání víc než běžné otevřené krby nebo starší vložky.

Dřevo se vrací zpět do domovů, kam vždy patřilo

V posledních letech se v Česku dostala cena elektřiny i plynu na úrovně, které donutily domácnosti hledat alternativy. A dřevo, staré dobré palivo, se znovu stává zajímavou volbou. Když se podíváme na čísla, srovnání mluví jasně. Průměrný rodinný dům o ploše kolem 140 m2 potřebuje na vytápění zhruba patnáct megawatthodin tepla ročně. Pokud by se vytápěl plynem, a cena za megawatthodinu se pohybuje okolo 1 755 korun, majitel ročně zaplatí přibližně 26 300 korun. U elektřiny, která dnes vychází kolem 7 610 korun za megawatthodinu, by to znamenalo závratných 114 000 korun ročně. A dřevo? Ceny samozřejmě kolísají podle regionu, ale i při konzervativním odhadu pěti set korun za megawatthodinu, což odpovídá přibližně 2 000 korunám za metr suchého tvrdého dřeva, vychází celkové roční náklady jen na sedm a půl tisíce korun. Jinými slovy vytápění dřevem může být třikrát levnější než plyn a víc než desetkrát levnější než elektřina.

Němci už to pochopili, my na to přijdeme časem

Pokud si člověk spočítá, že ročně ušetří oproti plynu asi devatenáct tisíc korun, návratnost investice do krbokomínu, který stojí kolem 150 tisíc, je pod deset let. Oproti elektřině je úspora přes sto tisíc korun ročně, návratnost tedy spadne pod dva roky. V praxi to znamená, že systém začne šetřit prakticky okamžitě. Němci už dávno pochopili, že když je systém efektivní a energeticky soběstačný, stává se logickou součástí moderního domu. U nás jsme v této oblasti opatrnější. Přesto je trend jasný. Stále více stavebníků hledá cesty, jak snížit závislost na plynu a elektřině, a zároveň neztratit komfort. A možná právě tohle je důvod, proč se podobná řešení jako je krbokomín začínají pomalu objevovat i u nás. Nejen v technických kruzích, ale i mezi lidmi, kteří prostě chtějí dům, který funguje chytře. Podstatné totiž je, že když se teplo vyrábí uvnitř, zůstává uvnitř.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.