Kutil rozmontoval běžnou termostatickou hlavici. Ukázal, proč někdy topí moc a někdy zase málo

Hlavice, které má každý a skoro nikdo neví, jak fungují

Základní omyl, který se mezi lidmi drží, je představa, že termostatická hlavice řídí topení. Ve skutečnosti neřídí nic. Hlavice pouze reaguje na teplotu okolního vzduchu a mechanicky tlačí na ventil v radiátoru. Regulace tepla nevzniká v hlavici, ale v samotném ventilu, který rozhoduje o tom, kolik topné vody radiátorem proteče. Hlavice je spíš snímač a převodník. Ventil je skutečný regulační prvek.

Po rozebrání hlavice je okamžitě patrné, že nejde o žádnou primitivní plastovou hračku. Uvnitř se nachází uzavřené médium, nejčastěji kapalina, která mění objem podle teploty. Tento objemový rozdíl se přenáší přes membránu a pružinu na kovový trn. Ten se při zahřátí vysouvá a při ochlazení zasouvá. Rozsah pohybu je extrémně malý. Bavíme se o milimetrech, někdy dokonce o jejich zlomcích. Právě tahle jemnost je důvodem, proč systém funguje přesně, ale zároveň je náchylný k poruchám.

Léto jako hlavní příčina problémů

Jakmile se v místnosti zvýší teplota, médium se roztáhne, trn zatlačí na ventil a průtok topné vody se omezí nebo úplně zastaví. Jakmile teplota klesne, proces se obrátí a ventil se znovu otevře. Celé řízení probíhá plynule, bez skoků, bez elektroniky, bez napájení. Fyzika v nejčistší podobě. A zároveň přesně tady vznikají problémy, které lidé považují za „rozbité topení“. Lukáš si všiml jedné zásadní věci. Většina závad nemá původ v hlavici, ale ve ventilu. Ventil je mechanická součást, která pracuje v horké vodě, často s nečistotami, usazeninami a tlakem. Pokud se s ním delší dobu nehýbe, typicky během letních měsíců, může se stát, že jeho vnitřní uzavírací část zůstane v jedné poloze. Když pak na podzim nasadíte hlavici a otočíte jí, hlavice pracuje správně, trn se pohybuje, ale ventil nereaguje. Radiátor zůstává studený nebo naopak topí naplno bez ohledu na nastavení.

Výměna hlavice, která nic neřeší

Zde právě lidé často začnou hledat chybu tam, kde není. Vymění hlavici, koupí dražší model, někdy dokonce digitální, ale problém zůstává. Ventil je stále zatuhlý. Lukáš upozorňuje, že lehké uvolnění pinu ventilu může pomoci, ale zároveň jde o velmi riskantní zásah. Stačí trochu víc síly, nešikovný nástroj nebo špatný úhel a ventil se poškodí. V lepším případě přestane těsnit. V horším začne při tlaku topné soustavy unikat voda.

Další zásadní poznatek se týká montáže hlavice. Většina lidí ji nasazuje v poloze, v jaké ji sundala. Často tedy v zavřené nebo mrazové poloze. To je chyba. V zavřené poloze je vnitřní mechanismus hlavice vysunutý na maximum. Při nasazování pak dochází k neustálému přetlačování mezi hlavicí a ventilem. Mechanismus se namáhá, pružina pracuje proti odporu a dochází k zbytečnému opotřebení. Správný postup je jednoduchý, ale málo známý: hlavice se má nasazovat vždy při plně otevřeném nastavení. Teprve po správném usazení se nastavuje požadovaná teplota.

Jdeme se podívat na vnitřnosti

Rozebírání ventilu samotného ukázalo další důležitou věc. Uvnitř se nachází těsnění, které nelze běžně vyměnit. Není to klasická gumička jako u starých kohoutků. Je nalisovaná a tvoří přesnou součást uzavíracího mechanismu. Jakmile se poškodí nebo ztvrdne, ventil přestává fungovat správně. To je důvod, proč některé radiátory nikdy nejdou úplně zavřít, nebo naopak netopí ani při plném otevření. Řešením není improvizace, ale výměna vložky ventilu nebo celého ventilu, a to ideálně po snížení tlaku v soustavě. Některé ventily umožňují mechanicky omezit maximální průtok. To není funkce pro běžného uživatele. Jde o součást hydraulického vyvážení celé otopné soustavy. Jakmile do tohoto nastavení někdo zasáhne bez znalosti systému, rozbije rovnováhu. Jeden radiátor začne topit příliš, jiný vůbec. Kutil správně upozorňuje, že regulace teploty v místnosti se má vždy řešit hlavicí, nikoli ventilem.

Častý problém s nevhodně zvolenou hlavicí k ventilu

Pozornost si zaslouží i kompatibilita jednotlivých dílů. Na první pohled vypadají hlavice různých výrobců stejně. Závit sedí, hlavice jde nasadit. To ale neznamená, že systém bude fungovat správně. Rozdíly mohou být v délce zdvihu, síle pružiny nebo charakteristice regulace. Výsledkem je nepřesná regulace, kolísání teploty nebo neustálé přetápění.

Doporučení používat hlavici a ventil od stejného výrobce není marketingový trik, ale technická nutnost. Termostatická hlavice není inteligentní zařízení, které „přemýšlí“. Je to mechanický prvek, který funguje jen tehdy, když všechny jeho části spolupracují bez odporu a v přesných tolerancích. Jakmile se do systému dostane nečistota, mechanické poškození nebo špatná montáž, regulace selže. Ne proto, že by byla hlavice nekvalitní, ale proto, že celý princip stojí na jemné rovnováze. Pro běžného uživatele z toho plyne několik zásadních poznání. Když radiátor topí nelogicky, problém nemusí být v nastavení. Když výměna hlavice nepomůže, chyba je pravděpodobně ve ventilu. A když se do systému zasahuje silou, obvykle se situace jen zhorší. Kutil tím, že hlavici i ventil rozebral a ukázal jejich skutečnou funkci, neodhalil žádné tajemství. Odhalil ale důvod, proč se kolem topení točí tolik mýtů, domněnek a špatných rad.