Laguna ve Španělsku smí mít advokáta, vymáhat škody a bránit výstavbě. Získala oficiální práva

První laguna, která má svého právníka

V praxi to znamená především to, že daný ekosystém má zákonem pevně zaručené právo na svou existenci, přirozený vývoj a následnou obnovu. Vzhledem k tomu, že laguna nebo řeka pochopitelně nemůže sama přijít do soudní síně, najmout si advokáta a podat žalobu, funguje zde osvědčený institut právního zastoupení. Ekosystém tak dostává své lidské opatrovníky z řad občanů či expertů.

Když jezero žaluje korporaci

Díky tomu může dojít k situacím, které mají na první pohled až neuvěřitelně bizarní roviny. Představte si, že jménem jezera zažalujete nadnárodní zemědělský korporát za to, že do vody vypouští toxická hnojiva. Pokud soud vyhrajete, nenařídí odškodnění zaplatit státu nebo dotčeným lidem, ale nařídí peníze investovat výhradně do léčby samotného poškozeného jezera. Právní vědci rovněž řeší bizarní teoretickou otázku, co by se stalo, kdyby taková zrovnoprávněná řeka vyplavila lidské sídliště. Může pak člověk na oplátku zažalovat řeku o náhradu škody? Tento koncept zkrátka staví tradiční chápání práva úplně na hlavu.

Ve světě poměrně běžná věc

Ve světě tento koncept není úplnou novinkou, přičemž zcela zásadní a hlubokou roli v něm hrají původní obyvatelé. Obrovský průlom nastal na Novém Zélandu, kde řeka Whanganui získala status právnické osoby už před lety. Došlo k tomu díky letitému tlaku místních maorských kmenů, které řeku odjakživa vnímaly jako svého živoucího předka a nedílnou součást vlastní identity. Západní právní systém se zde tak musel ohnout a plně přizpůsobit tisícileté domorodé filozofii, která striktně neodděluje člověka od přírody. Podobně je tomu v Kolumbii u řeky Atrato, jejíž ochranu a nezávislost si velmi tvrdě vymohly místní pralesní komunity čelící nelegální těžbě.

Evropa opět zaostává

V Evropě jsou tendence k přiznávání práv přírodě zatím spíše velmi opatrné a Španělsko je se svým odvážným zákonem naprostým průkopníkem. Objevují se sice různé lokální iniciativy ve Velké Británii, Švédsku nebo Irsku, které chtějí aktivně chránit svá jezera a řeky, ale naráží na silně konzervativní pojetí evropského práva. Na celou věc existují dva ostře protichůdné pohledy. Zastánci tohoto inovativního přístupu tvrdí, že současné environmentální zákony absolutně selhaly a jedině status právnické osoby může přírodu zachránit před úplnou zkázou. Kritici a zástupci velkého byznysu naopak hlasitě varují, že jde o nesmírně nebezpečný precedens. Podle nich to vnáší do právního řádu nepředstavitelný chaos, paralyzuje to ekonomický rozvoj a povede to k absurdním soudním sporům, které budou cíleně blokovat jakoukoliv smysluplnou lidskou činnost.

Češi jdou opět zcela opačným směrem

A zatímco se některé státy vydávají touto velmi progresivní, byť kontroverzní cestou, v České republice se vydáváme směrem, který je v mnoha ohledech vnímán jako přesně opačný. Debata o ochraně přírody tu v poslední době naráží na tvrdou realitu upřednostňování ekonomických zájmů. Výrazně se to projevuje v souvislosti s novelou stavebního zákona, kterou prosazuje současná vláda. Kritici z řad ekologů, urbanistů a občanských spolků dlouhodobě varují, že tato legislativa vychází vstříc pouze velkým developerům. Cílem zákona je sice podle politiků urychlit zdlouhavou výstavbu, ale podle odpůrců to v praxi povede pouze k masivnímu zabetonovávání volné krajiny a k ničení přírody. Dojde totiž k zásadnímu oslabení hlasu těch, kteří ji chtějí aktivně chránit. Vznikají velké obavy z jednoduššího a rychlejšího vyvlastňování pozemků pro infrastrukturní stavby. Mezi ochránci přírody navíc panuje silný pocit, že se státní aparát snahám o ochranu životního prostředí odcizuje. Mnozí aktivisté poukazují na to, že rétorika spojená s novou legislativou působí až jako oficiální výsměch ze strany vlády směrem k ochraně přírody. Zda je na místě se jako člověk vysmívat přírodě je otázkou a může se nám to vymstít.

Hlavně si nacpat kapsy penězi

Jde tak o naprosto značný a fascinující hodnotový kontrast. Na jedné straně Evropy dává společnost slanovodním lagunám a řekám právo bránit se u soudu před litím betonu a průmyslovým znečištěním, zatímco u nás nová legislativa otevírá dveře rychlejšímu betonování na úkor původní krajiny. Je proto velkou otázkou, co na tyto diametrálně odlišné přístupy k životnímu prostředí řeknou příští generace. Ty ve Španělsku nebo na Novém Zélandu možná budou svým předkům děkovat za zachráněné unikátní ekosystémy, zatímco příští generace u nás se budou moct radovat z investičních bytů, z nichž už dnes je několik set tisíc prázdných a nikdo v nich nebydlí.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.