Lalokonosec rýhovaný začal řádit v českých zahradách. Žere kořeny a tím likviduje úrodu

Největší aktivita v průběhu léta

Dospělí jedinci vykazují nejvyšší aktivitu v jarních a letních měsících, zhruba od května do června. Přes den je na rostlinách obvykle nespatříte, jelikož se pečlivě skrývají v půdě, pod květináči nebo pod vrstvou mulče či opadaného listí. Svou skrýš opouštějí až po setmění, kdy vylézají na listy, jimiž se živí. V průběhu července začínají samičky klást vajíčka do bezprostředního okolí hostitelských rostlin. Z vajíček se následně líhnou larvy, které v období od konce léta až do jara následujícího roku konzumují kořeny. Vzhledem k tomu, že je lalokonosec nelétavý brouk, do nové lokality se dostává zejména lidským přičiněním, například s kořenovým balem či substrátem nově zakoupených sazenic.

Období sucha přečká bez obtíží

Mezi pěstiteli panuje názor, že suché počasí aktivitu lalokonosců zvyšuje. Odborné výzkumy však poukazují na jiný mechanismus. Vajíčka a čerstvě vylíhnuté larvy jsou na nedostatek vlhkosti citlivé. Při relativní vlhkosti nižší než šedesát pět procent se zřetelně omezuje líhnutí a u nejmladších larev klesá šance na přežití. Suchá a ztvrdlá půda navíc drobným larvám znesnadňuje průchod k potravě. To však neznamená, že by samotné sucho problém vyřešilo. Starší larvy usídlené hlouběji v zemi delší období sucha bez potíží přečkají. Kombinace nedostatku vláhy a poškozeného kořenového systému je pro rostlinu naopak mimořádně nebezpečná, protože zasažená zeleň ztratí schopnost vodu z hlubších vrstev přijímat.

Napadá širokou škálu plodin

Škůdce si nevybírá a škála jeho hostitelů je široká. Běžně napadá rododendrony, tisy, růže, jahodníky i další okrasné dřeviny. Zranitelné jsou zejména rostliny pěstované v květináčích a nádobách. Omezený objem substrátu znamená, že silně zasažené kořeny rostlina nemá kam rozšiřovat a nestíhá je nahradit novými. Dospělý brouk poškozuje nadzemní části. Zanechává za sebou charakteristické okousané okraje listů. „Na okrajích těch listů jsou vykousané kruhové otvory, což je pro lalokonosce typické,“ potvrzuje pro Český rozhlas Václav Rajšl, instruktor Českého zahrádkářského svazu.

Larvy jsou největším rizikem

Závažnější riziko však představují larvy, které jsou bělavé, beznohé, rohlíčkovitě zahnuté a vyznačují se hnědou hlavičkou. K této problematice se vyjádřili specialisté František Lorenc, Adam Véle a Petr Novotný ve své práci pro Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: „Škodlivě působí zvláště rhizofágní larvy. Žijí v půdě a okusují nejen jemné kořínky, ale i silné kořeny (až na dřevní část).“ To potvrzuje i rostlinolékařský portál ÚKZÚZ: „Velkým problémem jsou však jejich larvy, ožírající nejen jemné kořínky, ale i silné kořeny, a to až na dřevní část.“ Důsledek takového okusu je pro rostliny ničivý, jak dodává: „Napadené rostliny krní, vadnou a odumírají.“

Jak poznáme jeho přítomnost a co v takový moment dělat?

Odhalení škůdce vyžaduje pozornost. Prvním znamením jsou výše zmíněné obloukovité výkusy na listech. Zrádnost spočívá v tom, že okousané listy mohou v pozdějších měsících přestat přibývat. Pokud poškození listů zaznamenáte, projděte zahradu po setmění s baterkou a pokuste se dospělé jedince odhalit. Důležitějším varováním je bezdůvodné vadnutí rostliny, která má objektivně dostatek vláhy. V takovém případě odhrňte vrchní zeminu nebo vyjměte podezřelou rostlinu z květináče a zkontrolujte přítomnost osm až deset milimetrů dlouhých larev u kořenového balu. Pokud lalokonosce v zahradě objevíte, mechanický sběr dospělých brouků nestačí, neboť larvy v půdě nerušeně pokračují ve své činnosti. Účinným řešením je nasazení entomopatogenních hlístic. Ing. Marcela Machalová ve svém dokumentu pro ÚKZÚZ uvádí lalokonosce rýhovaného jako škůdce, proti jehož larvám je schválena biologická ochrana právě touto metodou. Při aplikaci formou zálivky je nezbytné dodržovat dostatečnou vlhkost půdy. Zeminu, ve které jste larvy nalezli, již k další výsadbě nepoužívejte.

Základní prevence před lalokonoscem

Základní prevencí je důkladná vizuální kontrola každé nové rostliny a zakoupeného substrátu předtím, než si je dovezete domů a umístíte na zahradu. Pravidelně kontrolujte listoví na přítomnost typických výkusů. Pomoci může také budování drobných mechanických překážek pro brouky. V neposlední řadě je žádoucí podporovat přirozené predátory larev, mezi které patří užiteční noční lovci jako střevlíci a stonožky. Právě pestrý ekosystém dokáže populaci škůdců účinně regulovat.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.