Klíštěcí larvy sají krev stejně, jako dospělý jedinec. Jsou miniaturní a lidé o nich mnohdy ani neví

Jak malá larva klíštěte vlastně je?

Nenasátá larva měří v průměru pouhých 0,5 milimetru. Jak uvádí český Státní zdravotní ústav (SZÚ), jde o velikost odpovídající nepatrné černé tečce. Od nymf a dospělých klíšťat se liší tím, že má pouze šest nohou namísto osmi. Při této velikosti je však pouhým okem nemožné končetiny spočítat. K tomu byste potřebovali silnou lupu, případně jde použít fotoaparát mobilního telefonu s velkým zoomem (viz fotografie v tomto článku, které byly takto pořízeny). Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve svých materiálech potvrzuje, že každé z těchto vývojových stadií potřebuje sát krev. Zatímco nymfy a dospělci běžně vyhledávají větší savce, larvy přirozeně preferují drobné hlodavce a ptáky. Pokud ale mají příležitost a vy se pohybujete ve vysoké trávě nebo křovinách, snadno se přichytí i na lidského hostitele.

Odborné důkazy o napadání lidí

Představa, že larva na člověka nejde, není správná. Důkaz přinesla studie českých parazitologů Zdeňka Hubálka, Jiřího Halouzky a Ziny Juřicové z roku 2004. Výzkumníci zkoumali klíšťata odebraná přímo z lidí v České republice a zjistili, že larvy tvořily sedm procent zachycených jedinců. Nejde tak o laboratorní teorii, ale o doložený fakt přímo z našeho prostředí. Podobné závěry uvádějí i další evropské výzkumy. Práce dánských lékařů z roku 1989 dokonce klinicky popisuje případ člověka, kterého napadlo větší množství larev současně. S napadáním lidí počítá i Státní zdravotní ústav, který ve svých doporučeních varuje, že infekci mohou přenášet všechna nedospělá stadia.

Rizika přenosu infekcí

Hlavní otázkou zůstává, zda malá larva dokáže člověka nakazit. U boreliózy je riziko relativně nízké. Larva se většinou líhne bez bakterií rodu Borrelia a získá je až při prvním sání na infikovaném zvířeti. To odpovídá zjištěním zmíněné české studie, kde z testovaných larev sajících na lidech nebyla ani jedna pozitivní na boreliózu. Novější vědecké výzkumy však nacházejí DNA borelií i u některých larev, což naznačuje, že přenos ze samice na vajíčko může za určitých podmínek proběhnout. Odlišná situace je u viru klíšťové encefalitidy. Zde byl přenos z infikované samice do vajíček a následně do larev přímo prokázán. České studie viry encefalitidy v larvách skutečně odhalily. Riziko tedy nelze vyloučit jen na základě velikosti klíštěte.

Jak je na těle najdeme a jak se jich zbavit?

Vzhledem k minimálním rozměrům je nalezení larev náročné. Běžná kontrola po procházce nestačí. Národní zdravotnický informační portál (NZIP) doporučuje pečlivou prohlídku celého těla, včetně podpaží, třísel, podkolenních jamek a u dětí i vlasové části hlavy. Larva může po kůži putovat několik hodin, než se přisaje, a nesmyje ji ani běžné osprchování. U larev navíc může hrát roli kontakt s místy, kde se pohybují jejich typičtí hostitelé, takže zvýšenou pozornost věnujte prohlídce po pohybu v zarostlých zahradách. Hledejte tmavá zrníčka, která z kůže nejdou setřít. Při objevení larvy postupujte stejně jako u velkého klíštěte. Místo vydezinfikujte a opatrně parazita odstraňte měkkou pinzetou nebo speciální kartou na drobná klíšťata. Následně kůži znovu ošetřete. Místo je vhodné několik týdnů sledovat. Pokud se objeví zarudlá skvrna, horečka, únava nebo bolesti svalů a kloubů, je namístě vyhledat lékaře. Americká agentura CDC obecně upozorňuje, že příznaky různých klíšťových infekcí se mohou překrývat, a proto není rozumné zdravotní potíže po návratu z přírody ignorovat.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.