Létání na benzín brzy skončí. Češi vyvíjí letadlo na vodík

Auta na baterky, letadla na vodík

Ačkoliv se v pozemní dopravě rychle prosazuje bateriová elektromobilita, pro komerční letectví tato cesta nepředstavuje reálný směr. Hlavní překážkou je chování akumulátorů ve vysokých výškách, kde panují extrémně nízké teploty. Aby byla zajištěna spolehlivost provozu, musely by být baterie složitě a energeticky náročně vyhřívány, což by drasticky zvyšovalo celkovou hmotnost letadla. Pokud by baterie v silném mrazu selhaly, došlo by k rychlému ztracení výkonu a bezprostřednímu ohrožení bezpečnosti celé posádky. Vodík tyto teplotní limity nemá, funguje spolehlivě i v mrazivém prostředí, a proto se vývoj zaměřil právě na tento prvek.

Už brzy uvidíme na obloze

Technologický princip vodíkového letadla je založen na chemické reakci v palivových článcích, které fungují jako čistá elektrárna přímo na palubě stroje. Do těchto článků se z izolovaných nádrží přivádí vodík a z okolní atmosféry kyslík. Jejich vzájemnou reakcí vzniká elektrická energie a teplo, přičemž jediným odpadním produktem je čistá vodní pára. Vyrobená elektřina následně napájí výkonné elektromotory, které roztáčejí vrtule a uvádějí letadlo do pohybu. Celý systém pracuje při optimální teplotě kolem osmdesáti stupňů Celsia, což vyžaduje velmi precizní řízení toku plynů a teploty.

Česko jako kolébka technologií

Významnou roli v tomto úsilí hraje Česká republika. V technologickém centru v Řeži a ve spolupráci se společností Honeywell Aerospace probíhá náročné testování a integrace celého pohonného systému v rámci evropského projektu Newborn. Čeští experti sice nevymysleli samotný princip palivového článku, ale vyvíjejí jeho klíčové řídicí systémy. Podařilo se jim sestavit a zprovoznit komplexní testovací pracoviště s desítkami senzorů, které detailně monitorují tlak, teplotu, průtok a koncentraci plynů. Úspěšně již ověřili spolupráci jednotlivých komponentů na palivovém článku o výkonu tři sta kilowattů složeném ze čtyř stovek tenkých vrstev, přičemž k simulaci spotřeby energie využívají unikátní odporovou zátěž chlazenou osmnácti ventilátory.

Dolet kolem 2000 km dostačující pro evropské lety

První generace těchto ekologických letadel se bude od těch současných v několika ohledech lišit. Nepůjde hned o obří dálkové stroje pro stovky pasažérů, ale o menší regionální letadla určená pro desítky osob. Dolet se bude zpočátku pohybovat mezi jedním až dvěma tisíci kilometry, což plně dostačuje pro vnitroevropské linky. Nejvýraznější konstrukční změnou budou samotné nádrže. Vodík má sice vysokou energetickou hustotu na kilogram hmotnosti, ale vyžaduje velký objem, takže nádrže budou muset být větší a pravděpodobně umístěné v izolovaném trupu letadla namísto v křídlech.

Nezpochybnitelné výhody oproti benzínu

Hlavní výhodou vodíkového pohonu je nulová produkce škodlivých emisí během letu. Na rozdíl od uvažovaných biopaliv navíc čistý vodík neobsahuje žádné biosložky, které by mohly v budoucnu způsobovat korozi nebo snižovat spolehlivost leteckých motorů. Elektromotory mají také podstatně méně pohyblivých částí, což slibuje snížení provozních nákladů na údržbu a servis. Optimistický výhled technických vedoucích projektu naznačuje, že pokud letní integrační testy v Řeži potvrdí správnou funkčnost všech dvou set individuálních funkcí systému, mohlo by toto evropské vodíkové letadlo poprvé zkušebně vzlétnout zhruba za čtyři roky.

P.S. Chcete vědět, o kolik procent se ještě můžou zvýšit ceny energií? Do čeho má smysl investovat z pohledu úspor do technologií na vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.