Lidé si vyrábí čistící prostředky z internetu, aby ušetřili. Pak dýchají bojový plyn z 1. světové války

Vyčistí vše a stojí desetinu oproti prostředku z prodejny

Výroba vlastních čisticích prostředků se stala masovým trendem. Sociální sítě a blogy jsou plné receptů, které slibují zázraky. Smíchejte ocet s něčím, přidejte sodu, kapku esenciálního oleje a máte univerzální čistič, který odstraní vodní kámen, mastnotu i bakterie. Jinde se doporučuje kombinace kyseliny citronové, peroxidu vodíku nebo chlorových bělidel, protože „každé řeší něco jiného“. Argument je obvykle, že je to levnější, přírodnější a hlavně účinnější než průmyslové výrobky, které jsou prý jen marketingovým trikem.

🔴 Mimořádná zpráva:

Na první pohled to dává smysl

Ocet skutečně rozpouští vodní kámen. Soda pomáhá s mastnotou. Peroxid vodíku má dezinfekční účinky. Chlorové bělidlo ničí bakterie a plísně. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se tyto látky začnou kombinovat bez pochopení toho, co se při jejich smíchání děje. Internetové návody často ignorují základní chemické reakce a místo funkčního čističe tak vzniká směs, která může poškodit povrchy, zničit spotřebiče a v krajním případě ohrozit zdraví lidí v domácnosti. Jedním z nejnebezpečnějších příkladů je domácí čisticí prostředek vyrobený smícháním octa a chlorového bělidla, u nás typicky známého pod obchodními názvy určenými na dezinfekci koupelen a toalet. Na internetu je tato kombinace popisována jako „super silný čistič na spáry a plíseň“. Ve skutečnosti ale dochází k chemické reakci, při které se uvolňuje chlór, toxický plyn s velmi specifickými účinky na lidský organismus.

Vydejme se dobrovolně do zákopů 1. světové války

Chlór není jen nepříjemný zápach, který štípe v nose. Jde o bojový plyn, který byl poprvé masově použit během první světové války. Tehdy se uvolňoval z tlakových lahví v zákopech a jeho účelem nebylo okamžité zabíjení, ale poškození plic. Po vdechnutí reaguje s vlhkostí ve sliznicích a vytváří agresivní látky, které leptají tkáň. Člověk začne kašlat, má pocit sevřeného hrudníku, pálí ho oči a v těžších případech se může rozvinout chemický zápal plic. Ten je zákeřný tím, že se nemusí projevit okamžitě. Stav se může zhoršit až s odstupem několika hodin. V domácím prostředí sice obvykle nejde o koncentrace srovnatelné s válečnými útoky, ale uzavřená koupelna bez větrání dokáže vytvořit podmínky, které jsou pro lidské plíce velmi nepříjemné až nebezpečné. Zvlášť ohrožené jsou děti, astmatici a starší lidé. A přesto se tyto návody dál šíří, často s dodatkem, že „trochu to smrdí, ale výsledek stojí za to“.

Jedy vyrobené podle internetu

Podobně problematické jsou i další populární kombinace. Smíchání peroxidu vodíku s octem vytváří peroxyoctovou kyselinu, silně dráždivou látku používanou v průmyslu k dezinfekci, nikoli k domácímu úklidu bez ochranných pomůcek. Kombinace chlorových prostředků s čpavkem, obsaženým například v některých čističích na sklo, vede ke vzniku chloraminů, další skupiny toxických plynů. Všechny tyto reakce mají jedno společné a to že nejsou vidět, ale dýcháme je. Vedle zdravotních rizik je tu i poškození samotné domácnosti. Agresivní domácí směsi mohou narušit glazury obkladů, zmatnit nerez, poškodit silikonové spáry nebo nenávratně zničit povrch baterií a spotřebičů. To, co na videu vypadá jako oslnivě čistá koupelna, se po pár měsících může změnit v oprýskané povrchy a drahé opravy.

Stojí to za to?

Ušetřit pár korun a riskovat zdraví nebo škody v řádech tisíců? Ověřené průmyslové čisticí prostředky nejsou dokonalé a ani ony nejsou bez chemie. Rozdíl je ale v tom, že jejich složení prošlo testováním, reakce jsou známé a návod k použití je navržen tak, aby minimalizoval riziko. To je cena, kterou platíme za bezpečnost. A je to cena, která se ve většině případů vyplatí. Domácí výroba čističů sama o sobě nemusí být problém. Použít samostatně ocet na vodní kámen nebo jedlou sodu na mastnotu je v pořádku, pokud člověk ví, co dělá. Problém nastává ve chvíli, kdy se z kuchyně stane improvizovaná chemická laboratoř řízená algoritmem sociálních sítí. Trend, který měl být návratem k jednoduchosti, se tak paradoxně mění v hazard.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.