„Lidem, kteří začnou s architektem, obvykle nevyjde rozpočet,“ upozorňuje zkušený stavař

Když se člověk rozhodne pro stavbu vlastního individuálního domu, logicky ho jako první věc napadne vzít papír, tužku a vyrazit za nějakým architektem. Vy ale tvrdíte, že to je chyba. Proč?

Protože to tak opravdu je. Zní to sice hrozně pěkně a romanticky, sedět s architektem na pozemku a malovat si, kde bude jaký výhled, jakou to bude mít střechu a jak to bude zalité sluncem. Jenže je tu jeden drobný háček. Architekt vám ten dům nepostaví. A co je ještě důležitější, většinou vám ho ani reálně nenacení. Buď to neumí, nebo se tím prostě nechce zabývat. Výsledkem je, že vám nakreslí krásný koncept, udělá desetkrát víc vizualizací, než reálně potřebujete, ale vy si ten projekt pak můžete leda tak strčit do šuplíku.

Tomu nerozumím. Architekt přece musí vědět, kolik stojí to, co navrhuje.

Nemusí a dost často to neví. On prodává projekt a vizi. Zažili jsme už spousty případů, kdy k nám přijde klient s hotovým projektem. Říká nám, že má tady nádherný dům od architekta a podle něj by to mělo vyjít tak na šest, maximálně osm milionů. My nad tím sedneme, pošleme to statikovi, naceníme to se všemi těmi detaily, které tam autor vymyslel, a vyjde to na čtrnáct. A ten člověk se pak diví a cítí se podvedený. Celá ta věc se pak řeší velmi těžko, protože ten zákazník měl od začátku špatně nastavená očekávání. Do téhle fáze vůbec nemusel dojít.

Jak tedy vypadá správný postup? V jakém bodě by se měl člověk začít bavit s odborníky?

Úplně obráceně, než je zvykem. V momentě, kdy víte, že vaše představy neodpovídají žádnému typovému domu, jdete za stavitelem nebo potenciálními staviteli. Tam si sednete a na rovinu se bavíte o penězích a reálných možnostech. Tam vám rovnou řeknou, jak to jde postavit, z jakých materiálů, kolik to bude zhruba stát na metr čtvereční a jak dlouho to bude trvat. Nastavíte si jasné mantinely a proveditelnost. A až v tenhle moment vstupuje do hry architekt. Nemusíte mít obavu, ten správný stavitel vám architekta vždycky sežene nebo má ve svém týmu lidi, kteří to dílo nakreslí tak, abyste byli spokojení.

Nebojíte se, že tímto přístupem architektům trochu svazujete ruce a berete jim jejich tvůrčí svobodu?

Ne, architekturu máme rádi, ten dům musí mít tvář, to je jasné. My říkáme architekte, zhmotni ten dům, dej mu nápad, respektujeme tvůj autorský design i zasazení do pozemku. Ale nezlob a nedělej nesmysly. Nevymýšlej nám okna, co nemají špalety a levitují ve vzduchu bez rámu. Nevymýšlej zbytečně složité rozpony a traverzy, které zákazníkovi nepřinesou nic jiného než velmi drahou a komplikovanou statiku. My už toho zákazníka od začátku vedeme a chráníme ho před vyhazováním peněz oknem. A ono to tomu zákazníkovi ve finále vůbec nevadí, protože díky tomu ten dům reálně postaví a nezruinuje ho to.

Zákazník se tedy ocitá v roli zadavatele, který jen určuje potřeby, a vy jako stavaři řídíte zbytek procesu?

Je to tak. Zákazník má mít rozmyšlené, kolik má dětí, jestli chce pracovnu a že se chce dívat z obýváku do zahrady. Nemusí vědět, jestli má mít dům sedlovou nebo pultovou střechu. Od toho jsme tam my. Máme jasně rozdané karty. Klient určuje, jak chce žít. Stavitel garantuje, že se to postaví, že to nespadne a že se vejdeme do rozpočtu. A architekt je ten, kdo tu užitečnou věc oblékne do krásného kabátu. Stavitel je vždycky před architektem a architekt je vždycky až za stavitelem. Tohle je jediný způsob, jak celý proces odřídit do zdárného konce.

Díky moc za vysvětlení a za Váš čas.

Rádo se stalo.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.