Lisovaný bambus nahrazuje drahé exotické dřevo. Vydrží věčně, nemusí se natírat a je k sehnání i v Česku

Nesrovnatelně lepší než „naše“ dřevo

Tajemství tohoto materiálu, odborně nazývaného strand woven bamboo, spočívá v jeho zrodu. Není to jen dutá tyč, kterou známe z asijských dekorací. Stébla bambusu se nejprve nasekají a rozvlákní na dlouhé svazky, následně se impregnují pryskyřicemi a za vysokého tlaku se slisují do masivních bloků. Pro venkovní použití, jako jsou terasy nebo fasády, se hmota navíc tepelně upravuje při teplotách kolem 200 stupňů. Výsledkem je materiál s hustotou blížící se 1200 kilogramů na metr krychlový, což znamená, že kubík takového bambusu váží přes tunu. Z hlediska tvrdosti dosahuje hodnot, které z něj dělají vysoce odolný povrch. Zatímco běžný dub má podle Brinellovy stupnice tvrdost zhruba 3,5 kilogramu na milimetr čtvereční, lisovaný bambus začíná na hodnotě 9,5. Tím překonává i velmi těžké jihoamerické dřevo ipé.

K sehnání i u nás

V českém prostředí už dnes tento materiál seženete u mnoha specializovaných dodavatelů, byť je potřeba počítat s tím, že samotná výroba probíhá převážně v Asii, odkud se k nám hotový produkt dováží. U nás se z něj následně formátují a montují terasy, provětrávané fasády, zátěžové interiérové podlahy, ale také schodiště, pracovní kuchyňské desky nebo zahradní ploty. Pro všechny tyto aplikace platí, že bambus vizuálně nabízí přírodní a reprezentativní vzhled, který se od masivního dřeva na první pohled neliší. Kromě mechanické odolnosti nabízí i zajímavé protipožární vlastnosti. U fasádních systémů běžně dosahuje certifikací, které by u měkkého dřeva vyžadovaly dodatečné chemické retardéry hoření.

Žádný plast, přesto se nekroutí ani nepraská

Při pohledu na ceník je zřejmé, že lisovaný bambus stojí více než obyčejný sibiřský modřín nebo běžný dřevoplast. Jeho logickým soupeřem jsou ale zástupci prémiové třídy jako garapa, teak nebo zmiňované ipé. V tomto srovnání vychází bambus cenově lépe, přičemž úspora pro českou domácnost se skrývá především v budoucnosti. Materiál se vyznačuje vysokou rozměrovou stabilitou, takže i po celodenním namočení ve vodě změní svůj objem sotva o jedno procento. Nekroutí se, nepraská a neotvírá spáry. O takovou terasu nebo fasádu se majitel domu nemusí příliš starat, čímž odpadá každoroční drahé natírání, opravování a vyměňování zničených prken. Výrobci často poskytují záruky až na 25 let, protože biologická odolnost lisovaného bambusu spadá do nejvyšší třídy. Nekupujete sice nejlevnější materiál na počátku, ale investujete do řešení, které po mnoho let nevyžaduje další výdaje na údržbu.

Bambusová lešení i bambusové vlákno v žárovce

Bambus provází lidstvo po tisíciletí a jeho pevnost je známá, v Asii se dodnes používá místo ocelových trubek pro stavbu výškového lešení. Výraznou stopu zanechal i v moderní historii. Když Thomas Alva Edison v roce 1879 hledal vhodný materiál pro vlákno své žárovky, zkoušel tisíce variant. Teprve karbonizované bambusové vlákno mu poskytlo výsledek, díky kterému žárovka svítila přes dvanáct set hodin. Dnes se k této rostlině obracíme znovu z poněkud jiných důvodů. Bambus je připraven ke sklizni za čtyři až pět let a při těžbě se nekácí celá rostlina. Kořenový systém zůstává v zemi a plynule produkuje nová stébla. Technicky tak dokážeme ušetřit pomalu rostoucí stromy tím, že jejich funkci převezme cíleně zpracovaná tráva.

Pevnost a nevídaná trvanlivost

Zatímco u teras a fasád je cesta již plně funkční, v případě nosných konstrukcí domů naráží bambus v Evropě na legislativu. Z lisovaného bambusu se sice vyrábějí nosníky podobné lepenému dřevu, které snesou vysokou zátěž, ale evropské normy zatím nemají pro tento kompozit zjednodušené certifikační tabulky. Jistou daní za vysokou hustotu materiálu je navíc náročnost zpracování. Řemeslníci se při montáži neobejdou bez velmi ostrých nástrojů a vše se musí pečlivě předvrtávat. Pro koncového uživatele to naopak znamená, že povrch jeho nové podlahy či terasy hned tak nepoškrábou zvířata, padající předměty ani hrubší zacházení. Průmyslové zpracování přírodních surovin zde zkrátka nabízí dlouhodobá a vysoce praktická řešení.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.