Litinová kamna s mastkovým topeništěm hřejí násobně déle než klasická. V Norsku s nimi vytápí celé domy

Dvojnásobné zvýšení efektivity

Mastek (steatit) je minerál, který má vysokou měrnou tepelnou kapacitu okolo 0,98 kJ/kg, což je přibližně dvakrát více než litina. Zároveň má vysokou hustotu, běžně kolem 2 980 kg/m3, takže na malém prostoru pojme velké množství tepelné energie. Díky tomu se chová jako akumulační médium. Teplo nepředává do okolí okamžitě, ale nejprve ho pojme a pak pomalu uvolňuje. Když se tento materiál umístí přímo do topeniště, dostává se do kontaktu s nejvyššími teplotami a dokáže energii ukládat mnohem efektivněji než litinový plášť. U tradičních litinových kamen je situace opačná. Litina má sice dobrou tepelnou vodivost, ale malou akumulaci. Jakmile se ohřeje, okamžitě začne sálat teplo do prostoru. Není neobvyklé, že povrchová teplota pláště dosáhne hodnot kolem 300 až 400 °C. V místnosti se pak krátkodobě objeví nadbytečné teplo, které zvýší teplotu třeba z 22 na 28 °C během půl hodiny. V praxi je pak nutné větrat, aby bylo doma snesitelně, čímž se tepelná energie odvádí ven.

Klasickým litinovým kamnům zdá se odzvonilo

Litinová kamna s mastkovými segmenty v topeništi se chovají jinak. Když do nich vložíte typickou dávku dřeva, tedy 6 až 10 kg, dojde k rychlému ohřevu topeniště na teploty často přes 700 °C. Tato intenzita hoření je nutná, protože mastkový prvek má velkou tepelnou kapacitu a potřebuje dost energie. Část tepla jde jako obvykle přes litinový plášť do místnosti, ale velká část se uloží do mastku. Teprve po dohoření začne kámen teplo uvolňovat. Výsledkem je, že kamna hřejí ne 2 až 3 hodiny jako ta klasická, ale často 12 až 24 hodin, což úplně mění pravidla hry. Abychom si to představili konkrétně, tak pokud má akumulační systém v topeništi hmotnost například 40 kg mastku, dokáže teoreticky pojmout kolem 40 kg x 0,98 kJ = 39,2 kJ na každý stupeň ohřevu. Zahřeje-li se například o 300 °C, uloží zhruba 11 760 kJ, tedy 3,26 kWh čisté tepelné energie, kterou pak postupně vydává. V praxi je hodnota ještě vyšší, protože část mastku bývá ohřátá i více. Výsledkem je plynulé, pomalé sálání, které drží teplotu v místnosti stabilní po celý den.

Mimořádná úspora energie pomocí jednoduché fyziky

Tato stabilita má několik klíčových výhod. První je energetická úspora. Když kamna nepřetápí a není nutné otevírat okna, všechen energetický obsah dřeva zůstává uvnitř domu. V praxi to může znamenat úsporu kolem 20 až 40 % dřeva oproti klasickému provozu. Pokud běžná domácnost vytopí jednu zimu přibližně 4–6 m3 dřeva, úspora může znamenat 1–2 m3, což finančně vychází často na několik tisíc korun za sezónu. Navíc méně dřeva znamená méně práce s přípravou, štípáním a skladováním. Druhou výhodou je komfort. V moderních domech s nízkými tepelnými ztrátami je problém opačný než dříve. Dům nepotřebuje vysoký okamžitý výkon, ale dlouhodobý, mírný zdroj tepla. Litinová kamna s mastkovým topeništěm tento požadavek splňují právě díky akumulaci. Tepelný výkon se rozloží v čase a probíhá plynule. V domě tak nevznikají vysoké teplotní výkyvy. To je důvod, proč si tento typ kamen začíná získávat oblibu v novostavbách i u nás.

Když kamna na dřevo kompletně nahradí původní topení v domě

Ale tou asi nejzajímavější výhodou je možnost používat tato kamna jako primární zdroj vytápění, což není zdaleka běžné u klasických litinových kamen. Ve Skandinávii, zejména v Norsku, fungují akumulační kamna jako běžné hlavní topidlo i v oblastech, kde zimní teploty klesají hluboko pod nulu. Je to jednoduché, když kamna po jednom večerním zatopení hřejí do příštího dne, dá se na tento rytmus spolehnout. Není třeba neustále přikládat, přihřívat nebo řešit nárazové výkyvy výkonu. To je v praktickém provozu zásadní rozdíl. Na trhu existují i tzv. celomastková kamna. Ta mají plášť z masivních mastkových bloků. Jejich akumulační schopnost je mimořádná, ale cena bývá velmi vysoká. Pro mnoho domácností může být investice ve výši několika set tisíc korun mimo dosah. Litinová kamna s mastkovým topeništěm však představují kompromisní řešení. Akumulace je výrazná, ale cena zůstává často na třetině nebo dokonce čtvrtině ceny celomastkových systémů. Díky tomu jsou dostupná i pro běžné uživatele, kteří nechtějí nebo nemohou do topidla investovat statisíce.

Kamna, která není důvod omezovat ani zakazovat

Z hlediska techniky spalování mají tato kamna ještě jednu zásadní výhodu. Když se v topeništi vytvoří vyšší tepelná setrvačnost, hoření probíhá stabilněji a při vyšších teplotách. To znamená čistší spalování, méně zplodin a menší zanášení komína. Moderní konstrukce navíc umožňuje sekundární i terciární přívod vzduchu, což zvyšuje účinnost a snižuje množství nespálených částic. V jednoduchých číslech zatímco klasická litinová kamna dosahují účinnosti kolem 70 %, kamna s akumulací se často pohybují kolem 80 až 85 %. Rozdíl 10 až 15 procentních bodů znamená v praxi další úsporu dřeva i peněz. A tím se dostáváme k otázce ceny provozu. Pokud vezmeme průměrnou cenu palivového dřeva kolem 1 400 Kč za jeden prostorový metr sypaný, pak při roční spotřebě tří až čtyř metrů lze úsporou 30 % získat přibližně 1 200 až 1 800 Kč za sezónu. Není to jednorázová úspora, ale opakuje se každý rok. Za deset let provozu si tak uživatel ušetří i desítky tisíc korun. K tomu připočtěte méně práce se skládáním dřeva, nižší četnost nákupů a lepší komfort v domácnosti.

Splnění přísných norem kupodivu jde i bez elektroniky

Technická jednoduchost celého systému je možná jeho nejpůsobivější vlastností. Žádná elektronika, žádná čerpadla, žádné řídicí jednotky. Jen kombinace dvou tradičních materiálů, litiny a mastku, která využívá fyzikální princip akumulace tepla. Tento princip je stejně starý jako samotná tepelná technika, ale v této kompaktní podobě nabízí optimální poměr účinnosti, ceny a jednoduchosti. S rostoucím počtem moderních domů se očekává, že zájem o tuto technologii poroste. Dům s nízkou energetickou náročností nepotřebuje výkon 12 kW, ale něco kolem 4 až 6 kW, ovšem dlouhodobě a bez přetopení. A právě to je výkonová oblast, kde akumulační kamna fungují nejlépe.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.