Podle návodu si postavil 180 m2 dřevostavbu s dispozicí 5+kk. Vyšla jej na 3 000 000 Kč

Václave, jaký byl hlavní impuls k tomu, že jste se rozhodl postavit dům svépomocí a nenechal to na nějaké stavební firmě?

Šlo mi primárně o to ušetřit. Nebylo to tak, že bychom na stavbu přes firmu nedosáhli, šlo spíš o mou dobrovolnou volbu, protože mi přišlo rozumnější ty peníze využít jinak. Zároveň mě lákalo zkusit si to udělat podle sebe a dokázat si, že takovou věc zvládnu. Práce se dřevem mě navíc bavila už dřív.

Před stavbou jste ale žili v Praze. Proč jste se vůbec rozhodli vyměnit město za rodinný dům na venkově?

V Praze jsme byli kvůli práci a narodil se nám tam první syn. Žili jsme v bytě, ale docela jsme tam tím trpěli. Věděl jsem, že pokud se naskytne možnost a finančně to zvládneme, rodinný dům bude jediná volba. Manželka to vnímala podobně. Po třech letech jsme prostě hledali, kam zmizet.

Prý jste dokonce uvažovali o odchodu do zahraničí. Co nakonec rozhodlo pro to, že zůstanete v Česku?

Zahraničí byly asi trochu mladistvé sny. Manželka do toho dobrodružství nechtěla úplně jít. Hledali jsme spíše lokalitu, kde bude hezká příroda a rozumný dojezd k babičkám. Zrovna v té době jsme dostali nabídku využít pozemek našich rodičů, což to celé vyřešilo. Zpětně nelituji, Česká republika je na bydlení dobré místo.

Vraťme se k té dřevostavbě. Bavíme se zhruba o roce 2013, kdy to u nás ještě nebylo příliš běžné. Nebál jste se toho? Lidé tehdy řešili krátkou životnost, hluk nebo vrzání.

Strach ze špatné životnosti mi přišel jako "fake news" už tehdy. Co se týče prostupu hluku, věděl jsem o tom a bral jsem to jako určitou daň za zvolenou technologii. Bál jsem se trochu vrzání podlah, ale když jsem navštívil cizí dřevostavbu, kde podlaha vrzala, uvědomil jsem si, že to je jen špatně odvedenou prací. Zjistil jsem si technologický postup a při stavbě jsem každý vrut a podložku v podlahovém roštu namáčel do silikonu. Díky tomu nám podlaha nevrže a věřím, že ani nebude. Hodně mi v rozhodování pomohl i švagr, který se dřevostavbám věnoval a kterému jsem předtím s domem pomáhal. Nemusel jsem na to být sám.

Jak u vás probíhalo navrhování domu? Měl jste hned na začátku jasnou vizi?

Měl, ale dopadlo to úplně jinak. Sám jsem si v počítačovém programu nakreslil takový domeček ve stylu divokého západu s verandou a nízkou střechou. Přinesl jsem to na první schůzku, architekti se na to podívali, pousmáli se, aby mě neurazili, odsunuli to stranou a začali jsme od nuly.

Neodradilo vás to?

Ne, byl jsem za jejich vedení nakonec rád. Během navrhování mi došla spousta souvislostí, které by mě samotného nenapadly. My jsme měli spíše funkční požadavky. Věděli jsme, že chceme víc dětí, takže potřebujeme dost pokojů, terasu, spíž a že naopak nechceme kuchyňský ostrůvek. Chtěl jsem také držet na uzdě rozpočet. Samotný vzhled a prvky, jako je třeba patnáct metrů dlouhý prosvětlený obývák s vysokým stropem, navrhli oni.

Věděli, že budete stavět sám. Jak se to odrazilo v přípravě projektu a samotné realizaci?

Vypracovali kompletní prováděcí dokumentaci i dokumentaci pro stavební povolení. K tomu mi dali svůj vlastní manuál pro klienty, kteří staví svépomocí. Architekt mi byl k dispozici na telefonu a párkrát dokonce přijel přímo na stavbu. Zbytek byl o lidech. Švagr mi chodil radit a fyzicky pomáhat. A u složitějších etap jsem si třeba na jeden nebo dva dny najal odborníka. Ten mi předal know-how, a zbytek práce už jsem si za další dva měsíce dodělal sám s rodinou nebo brigádníky.

Musel jste na začátku dělat velké kompromisy v technologiích? Měl jste promyšlené vytápění nebo sítě?

Na začátku jsem moc představu neměl. Zjišťoval jsem různé možnosti a spoustu věcí mi doporučili architekti. Ve výsledku topím krbovými kamny, v odlehlejších pokojích mám přímotopy a do toho běžela rekuperace přitápěná elektrokotlem, byť to se ukázalo jako málo účinné řešení.

Jak vůbec probíhaly první kroky na prázdném pozemku? Kde jste vzal bagr a jak jste to vyměřili?

Spoustu věcí jsem zpočátku nevěděl. První bylo nechat geodetem vyměřit místo, kde dům bude stát, a zatlouct kolíky. Pak jsem po známostech a přes inzeráty sehnal bagristu z okolí. Řekl jsem mu, že potřebuji udělat rovinu do určité hloubky, což jsem si hlídal nivelákem. Za den práce udělal rovinu a hlínu nahrnul na hromadu před dům, což se nám ve svahu hodilo jako rovinka.

Všiml jsem si, že dům nestojí na klasické základové desce, ale na pilotech. Čí to byl nápad?

To mi poradili architekti. Prostor pod domem je díky tomu volný a dá se jím prolézt. Jeden důvod byl ten, že se to dá velmi dobře zaizolovat, udělal jsem si tloušťku roštu podle potřeby. Druhý benefit je, že si mohu kdykoliv udělat do domu další prostup pro odpad nebo elektřinu. Navíc, protože je dům ve svahu, mohl jsem si na jedné straně vybagrovat více místa a udělat si pod domem rovnou menší garáž na zahradní techniku.

Díky moc za rozhovor a jak stavba probíhala a co vše bylo potřeba řešit, probereme příště.

Rádo se stalo.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.