Manželé měli dům u Olomouce v hodnotě 10 milionů. Kvůli americké hypotéce o něj rychle přišli

Hezká česká idylka

Na první pohled ideální život. Vladimír a Petra žili se třemi dětmi v rodinném domě na okraji krajského města. Dům měl zahradu, terasu a dostatek prostoru. Nemovitost před lety zdědili a menší hypotéku na rekonstrukci splatili už před časem. Patřili tak ke šťastné skupince těch, kteří mají vlastní bydlení, ale nemuseli se kvůli tomu zadlužit do konce života. Vladimír pracoval jako mistr výroby ve strojírenské firmě a domů nosil přibližně 52 tisíc korun čistého měsíčně. Petra byla účetní na poloviční úvazek a vydělávala kolem 23 tisíc korun čistého. Dohromady měli zhruba 75 tisíc korun měsíčně.

Pořád to není úplně ono

Provoz domu, energie, voda, internet a mobilní tarify je stály přibližně 11 tisíc korun. Jídlo pro pětičlennou rodinu vycházelo kolem 17 tisíc korun, doprava a provoz jednoho auta přibližně 5 až 6 tisíc korun. Výdaje spojené se školou, kroužky a oblečením tří dětí se pohybovaly kolem 5 tisíc korun. Další běžné náklady domácnosti představovaly asi 3 až 4 tisíce korun. Celkové měsíční výdaje tak činily přibližně 42 tisíc korun. Každý měsíc jim zůstávala rezerva kolem 25 až 30 tisíc korun. K tomu měli úspory asi 600 tisíc korun. Život byl stabilní a relativně pohodlný. Vladimír však nebyl úplně spokojený.

Máme přece dům

Nebavilo ho být zaměstnancem a chtěl podnikat, pracovat na sebe a využít kontakty, které si během let vybudoval. Doma o tom mluvili dlouho. Věděli, že je to risk. Ale také si říkali, že kdo se bojí, nemá podnikat. Za podpory manželky se rozhodl založit malou kovovýrobu. Na rozjezd potřeboval čtyři miliony korun. Takové peníze neměli. Úspory si nechali jako rezervu a vzali si americkou hypotéku ve výši 4 miliony korun se splatností na dvacet let a úrokem 5,5 procenta (pozn.red. – Americké hypotéky patří mezi běžné bankovní produkty a jsou často využívány k financování podnikání nebo jiných investic.). Měsíční splátka vycházela přibližně na 28 tisíc korun. Dům šel do zástavy.

Začátky bývají nejtěžší

Rozjezd byl pomalejší, ale s tím manželé počítali. Zákazníci platili faktury se zpožděním a příjmy kolísaly. První rok si vyplácel v průměru kolem 35 tisíc korun měsíčně. Petra dál vydělávala 23 tisíc korun. Domácnost tak měla zhruba 58 tisíc korun měsíčně. Běžné výdaje zůstávaly kolem 42 tisíc korun. K tomu přibyla splátka hypotéky 28 tisíc korun. Celkové měsíční zatížení tak činilo přibližně 70 tisíc korun. Každý měsíc chybělo zhruba 12 tisíc korun, které museli dorovnávat z úspor. Za rok tak z rezervy zmizelo přibližně 140 tisíc korun. Oba však věřili, že jde jen o přechodné období.

Neboj, bude líp

Ve druhém roce se situace krátce zlepšila a některé měsíce si Vladimír vyplácel i 60 tisíc korun. Poté však jeden z hlavních odběratelů omezil výrobu a příjmy znovu klesly přibližně na 35 tisíc korun měsíčně. Ve stejné době Petra onemocněla a její příjem klesl z 23 tisíc na přibližně 14 tisíc korun nemocenské. Domácnost měla najednou zhruba 49 tisíc korun měsíčně. Běžné výdaje zůstávaly kolem 42 tisíc korun. Splátka hypotéky činila 28 tisíc korun. Celkové měsíční zatížení tak dosahovalo přibližně 70 tisíc korun, zatímco příjem byl jen 49 tisíc. Každý měsíc chybělo zhruba 21 tisíc korun. Úspory se během několika měsíců téměř vyčerpaly. Jednotlivě by ty problémy zvládli. Ale sešly se najednou.

Tohle jsme si nedomluvili

Po skončení fixace úrokové sazby nabídla banka novou sazbu kolem sedmi procent. Při zbývající výši úvěru a splatnosti dvacet let vzrostla splátka přibližně na 32 tisíc korun měsíčně. Celkové měsíční zatížení domácnosti tak stouplo přibližně na 74 tisíc korun. Příjem zůstával kolem 49 tisíc. Rozdíl přes 25 tisíc korun měsíčně už nebylo z čeho pokrývat. Začaly se opožďovat splátky. Nejprve o několik dní, poté o celý měsíc. Banka posílala upomínky a nabízela řešení, úroky a sankce však narůstaly. Po několika měsících banka úvěr zesplatnila, tedy požadovala splacení celé zbývající částky.

Milion sem, milion tam

Rodina neměla jinou možnost než souhlasit s prodejem domu. Kvůli časovému tlaku a nutnosti rychlého řešení se nemovitost prodala přibližně za 8,8 milionu korun, tedy pod původní tržní hodnotou. Z výtěžku se uhradila zbývající jistina úvěru, úroky, sankce a náklady spojené s vymáháním. Rodině zůstaly přibližně čtyři miliony korun. Ty však nestačily na srovnatelné bydlení. Vladimír s Petrou koupili menší byt na okraji města. Část peněz padla na nové bydlení, část na vyrovnání závazků z podnikání.

Cena je příliš vysoká

Podnikání skončilo. Vladimír se vrátil do zaměstnání, tentokrát za nižší mzdu. Dům se zahradou byl pryč. Největší ztrátu však nevnímal jen ve financích. Měl silné výčitky, že kvůli jeho ambici přišla rodina o domov, který roky budovali. Když o tom mluví dnes, neříká, že by do toho šli bezhlavě. Věděli, že je to risk. Počítali s horším scénářem. Jen ne s tím, že se několik nepříznivých věcí potká ve stejný čas.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.