Marine Le Pen bydlela ve stájích. Po smrti svých koček si našla dům, kde „není žádný muž“

Spory o urnu a skleněné oko ve stájích

Ačkoliv její jméno dlouho evokovalo luxusní rodinné sídlo Montretout v Saint-Cloud, realita jejího každodenního života měla k zámeckému přepychu velmi daleko. Samotný původ sídla je dosti nekonvenční. Rodina jej získala díky tomu, že bezdětný dědic cementárenského impéria odkázal svůj majetek přímo Jean-Marie Le Penovi. Rozlehlý dům s jedenácti místnostmi se stal dějištěm mnoha rodinných konfliktů, které vyvrcholily při rozvodu jejích rodičů těžko uvěřitelnou bizarní výměnou. Matka při odchodu odnesla otcovo náhradní skleněné oko a on si na oplátku ponechal jako rukojmí urnu s popelem její matky. Později došlo k noční předávce těchto relikvií.

V tomto vypjatém prostředí Marine nežila v hlavním paláci. Se svými dětmi obývala zhruba stometrový podkrovní byt vybudovaný v bývalých stájích na konci zahrady. Prostory původně určené pro personál byly podle vzpomínek její matky spíše tmavé, zanedbané a na zemi ležel zašlý béžový koberec. Přesto právě zde, v nenápadné hospodářské budově, přijímala vlivné podnikatele, právníky i politické spojence. Už tehdy si začala budovat své vlastní mocenské centrum, fyzicky i mentálně oddělené od otcova vlivu a jeho hlavního sídla.

Kočky, které hrály v jejím životě dominantní roli

Definitivní zlom a odchod z Montretout přinesla tragická událost, která jasně ukazuje, v jak drsném prostředí musela fungovat. Marine měla vždy velmi silný vztah ke kočkám, chovala bengálské plemeno a zvířata ji na krok následovala. V létě roku 2014, zatímco byla na dovolené, její milovanou kočku Arthémis roztrhali dva otcovi psi. Údajně takto dříve zahynul i její kocour Balou. Tento brutální zásah do soukromí a ztráta milovaného zvířete vinou otcových psů fungovaly jako poslední kapka. Vztahy v rodině byly natolik napjaté, že sídlo i stín svého otce nedlouho poté definitivně opustila.

Útočiště našla v rezidenční čtvrti La Celle-Saint-Cloud, kde si vytvořila prostor, jenž ostře kontrastoval s dřívějším chaosem. Do svého domu pozvala Ingrid, kamarádku z raného dětství, která zrovna procházela složitým životním obdobím. Z dočasné výpomoci se vyvinulo harmonické dlouholeté soužití. Ženy si prakticky rozdělily chod celé domácnosti, přičemž jedna se starala o nákupy a zahradu, zatímco druhá měla na starosti vaření.

Dům, ve kterém není žádný muž

Sama Marine v televizním rozhovoru s úsměvem prohlásila, že v jejím domě není žádný muž, a to dokonce ani mezi kočkami, protože všechny jsou samice. Nešlo o nějaký zahořklý manifest proti mužům, ale spíše o pragmatické rozhodnutí ženy, která po letech strávených v dominantním stínu svého otce a po turbulentních partnerských vztazích našla opravdový klid v sesterském soužití. Vysvětlovala to jednoduše tím, že s kamarádkou se zkrátka nehádají a dům je dostatečně prostorný pro obě.

Její cesta od tmavých stájí rodinného sídla, přes toxické konflikty, až po vytvoření klidné ženské domácnosti, leccos vysvětluje. Extrémní prostředí plné napětí, podivných rodinných sporů a neustálého boje o vlastní důstojnost nepochybně přispělo k formování její politické neústupnosti. Až ve vlastním domě, obklopena věrnými přítelkyněmi a kočkami, našla stabilitu, kterou jí slavná rodina nikdy nedokázala nabídnout.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.