Pozemek měl mít nízký radon. „Před stavbou jsme naměřili neuvěřitelných 632 kBq/m3.“

Neviditelná vada

O to větší šok přišel ve chvíli, kdy na pozemek dorazil odborník s odběrovými sondami, aby stanovil radonový index před zahájením stavby. Petr bral měření spíš jako formalitu a nutné razítko, které jen potvrdí údaje z geologické mapy. Jenže v protokolu se objevila hodnota 632 kBq/m3 v půdním vzduchu, vyhodnocená jako třetí kvartil měření. V první chvíli kontroloval hlavičku dokumentu, jestli technik neposlal cizí posudek nebo neudělal chybu v zápisu jednotek. Vzápětí se dostavily pochybnosti, zda se na takovém místě vůbec smí bezpečně postavit rodinný dům.

Co to vlastně znamená?

Aby bylo jasné, proč protokol vyvolal takové obavy, stačí nahlédnout do vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně. Hranice pro vysoký radonový index pozemku začíná u vysoce propustné půdy na 30 kBq/m3, u středně propustné na 70 kBq/m3 a u málo propustných zemin na 100 kBq/m3. Výsledných 632 kBq/m3 tedy hranici vysokého indexu překračuje několikanásobně, bez ohledu na charakter zeminy.

Radon je přírodní radioaktivní plyn vznikající rozpadem uranu v podloží, který se přirozeně dere k povrchu. Pokud proniká do interiéru, rozpadá se na radioaktivní částice a jeho dlouhodobé vdechování zvyšuje riziko rakoviny plic. Plyn sám o sobě nepůsobí přetlakem, ale dovnitř ho nasávají běžné tlakové rozdíly mezi domem a podložím způsobené komínovým efektem vytápění nebo větráním.

Dobré rady z internetu

Znejistělý stavebník hledal zkušenosti všude, kde se dalo, ve svém okolí i na internetu. Doufal, že narazí na lidi s podobným číslem, kteří ho uklidní osvědčeným postupem. Místo toho se dočkal radikálních návrhů, které by celý jeho záměr převrátily naruby. Část diskutujících mu rovnou radila zapomenout na klasickou základovou desku na terénu a navrhovala postavit raději lehkou dřevostavbu na betonových pilotách či patkách. Mezi podlahou a terénem by tak vznikl otevřený prostor, kde by vítr plyn bezpečně odvětral do okolí. K tomu mu doporučovali pořídit řízené větrání s rekuperací, což pro rozpočet znamenalo další neplánovanou položku.

Jak z toho ven?

V hlavě se mu střídalo několik scénářů a žádný nebyl bezproblémový. Mohl poslechnout rádce z fóra, zahodit hotový projekt z pórobetonu a zaplatit nový návrh na dřevostavbu nad terénem. Druhá možnost znamenala hodit ručník do ringu, zkusit parcelu prodat a hledat jiné místo, což by po vyřízených formalitách přineslo jen časovou a finanční ztrátu. Třetí cesta spoléhala na rekuperaci, která sice účinně ředí vzduch v interiéru, ale sama o sobě neodstraní zdroj problému pod základy a předpisy ji ani neberou jako samostatnou ochranu. Zbývala varianta zachovat původní zděný dům, ale přizpůsobit spodní stavbu požadavkům technické normy ČSN 73 0601. To znamenalo doplnit stavbu o odvětrání podloží v kombinaci s kvalitní izolací.

Nějak se to udělá...

Odborná doporučení i norma ČSN 73 0601 mají pro tyto případy přesná pravidla. Při takto vysoké koncentraci je nutné účinnost samotné protiradonové izolace odborně posoudit. V závislosti na radonovém potenciálu pozemku může být nezbytné doplnit ji o odvětrání podloží. Zvláštní pozornost je nutné věnovat především spojům izolace a prostupům instalací, kudy by plyn mohl pronikat do interiéru. Řešením bývá kombinovaný systém, který začíná už pod betonem.

Do vrstvy kameniva pod základovou deskou se podle odborného návrhu uloží perforované potrubí, které umožňuje odsávat půdní vzduch zpod domu a odvádět jej bezpečně do venkovního prostředí. Zda postačí přirozený tah odvětrávacího potrubí, nebo bude nutné instalovat ventilátor pro nucené odsávání, musí posoudit projektant na základě konkrétních podmínek stavby. Na připravený podklad se následně provede souvislá protiradonová izolace s doloženým součinitelem difuze radonu, jejíž spoje se plynotěsně propojí a prostupy instalací důsledně utěsní.

To se prohnete

Takový zásah do konstrukce základů pochopitelně znamenal neplánovaný výdaj. U domu o půdorysu kolem 120 m2 se náklady na dodatečná protiradonová opatření mohou pohybovat v řádu desítek tisíc korun. Konečná částka závisí na konkrétním návrhu, použitých materiálech a podmínkách na pozemku. Zčásti jde o peníze, které by stavebník stejně utratil za běžnou hydroizolaci proti zemní vlhkosti, jejíž funkci může vhodně zvolená protiradonová izolace zároveň plnit. Zásadní výhoda spočívala v tom, že se reálný stav podloží odhalil včas. Kdyby se měření odbylo a problém se řešil až v hotovém domě při překročení referenční úrovně 300 Bq/m3 ve vnitřním ovzduší, dodatečná protiradonová opatření by mohla být technicky složitější a nákladnější.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.