Karel vyzrál na zákaz pálení větví. Soused mu poradil metodu Benjeshecke

Karle, podzimní úklid na zahradě u vás letos neprobíhal úplně hladce. Kde nastal problém?

Mám kousek za Brnem starší sad, hlavně jabloně a pár slivoní. Každý rok po sezoně na zahradě prořezávám stromy a uklízím nalámané a přebytečné větve. Vždycky z toho zbyde pořádná hromada větví. Dřív jsem to všechno snosil na jedno místo dozadu za stodolu, počkal na nějaký sychravější víkend, kdy moc nefouká, a jednoduše jsem to spálil. Za jedno odpoledne bylo po problému a zůstala jen hromádka popela, kterou jsem ještě dál využil. Letos jsem ale nad tou kupou klestí stál a drbal se na hlavě, protože už to takhle řešit nejde.

Máte na mysli ty změny v legislativě ohledně pálení zahradního odpadu?

Přesně tak. Přiznám se, že mě to zpočátku docela štvalo. Člověk je zvyklý to dělat roky stejně a najednou vám řeknou, že rostlinný materiál jen tak pálit nesmíte, pokud je to brané jako odpad určený k likvidaci. Jasně, můžu si udělat táborák, opéct si s rodinou špekáčky, k tomu se suché a čisté dřevo použít dá. Ale ruku na srdce, na ohníček spotřebujete pár polen. Já tam měl syrové, spletité větve z dvaceti stromů. Pálit to jen tak pod záminkou grilování se mi moc nezdá.

Co jste tedy zvažoval jako náhradní řešení?

Moc možností se nenabízelo. První nápad byl, že si půjčím vozík za auto a odvezu to do sběrného dvora. Jenže u nás na vsi ho nemáme, musel bych jet do vedlejšího města. S tím objemem, co jsem měl, bych to točil navíckrát. Znamenalo by to zabitý celý víkend a spoustu benzínu. Pak mě napadlo půjčit si štěpkovač. Zjistil jsem si ceny v půjčovně a taky to nebylo zrovna levné. Navíc to dělá rámus, je to fyzicky celkem dřina to do toho stroje cpát a nakonec bych měl obrovskou kupu štěpky, kterou bych na zahradě vlastně ani neměl kde smysluplně využít. Když jsem zrovna přešlapoval kolem té hromady a trochu u toho nadával, opřel se o plot soused.

Co vám řekl?

Ať se s tím nikam netahám a pozval mě k sobě na zahradu. On má ten pozemek trochu protáhlejší než já, a vzadu u lesíka má takový svůj klidný kout, kam z cesty vůbec nevidíte. Ukázal mi na takovou zvláštní přírodní stěnu z větví, která mu oddělovala kompost a zadní část zahrady od trávníku. Vypadalo to docela pěkně, hodně přírodně. Vysvětlil mi, že jde o takzvanou Benjeshecke, česky Benjesův plot. Prý to kdysi odkoukal na nějaké cestě v Německu. Celý ten vtip spočívá v tom, že místo abyste se toho klestí za každou cenu zbavovali, prostě z něj uděláte stavební materiál přímo na místě.

Jak ten Benjesův plot přesně funguje?

Je to vlastně úplně primitivní. Jde jen o vrstvení větví a klestí mezi dřevěné kůly, které předtím zatlučete do země. Nepotřebujete k tomu žádný beton, nepoužívají se hřebíky, nepletete žádné složité košíkářské vzory. Jen ty větve srovnáte do jedné linie.

Vyzkoušel jste to tedy?

Začal jsem hned ten víkend. Vzal jsem si těžkou palici, sekeru a rýč. Z té mojí hromady větví jsem si nejdřív vybral ty nejsilnější a nejrovnější kusy, hlavně z nějakých starých švestek, které měly pevné dřevo. Dole jsem je sekerou trochu zašpičatil a natloukl je do země. Udělal jsem si dvě paralelní řady kůlů, zhruba půl metru od sebe. Vznikl mi takový koridor.

Musel jste ty větve do výplně nějak složitě upravovat nebo zkracovat?

Vůbec. A to je na tom to nejlepší. Žádné měření, žádné stříhání na přesnou míru. Prostě jsem bral ty ořezané větve z jabloní a tak, jak byly, jsem je vhazoval mezi ty zatlučené kůly. Snažil jsem se je jen pokládat vodorovně a trochu je do sebe zaklesnout. Jak toho materiálu přibývalo a vlastní vahou si to sedalo, celá ta hradba se začala krásně zpevňovat. Za jedno odpoledne jsem měl hromadu větví uklizenou a stál mi tam nový plot.

Jaké byly první dojmy, když jste to měl hotové?

Byl jsem celkem překvapený, jak dobře to vypadá. Původně jsem myslel, že to bude působit neuspořádaně, ale ono to do té zahrady přirozeně zapadlo. Udělal jsem to na hranici mezi užitkovou částí a místem, kde máme posezení. Hned ten první večer bylo znát, že ta stěna funguje jako parádní větrolam. Na podobnou clonu bych u klasického živého plotu čekal několik let. Tady jsem měl clonu hotovou za čtyři hodiny práce. A ještě zadarmo.

Váš soused už má ten plot delší dobu. Víte tedy, co tu stěnu čeká v budoucnu?

Ano, a to mě na tom baví nejvíc. Soused mi vysvětloval, že ten plot vlastně nikdy není úplně „hotový“. Už teď jsem si všiml, že se do té mojí hromady stahují různí živočichové. Vznikne z toho takový bezpečný úkryt. Do spodních pater se prý rádi stahují ježci, což vítám, protože se živí mimo jiné i některými slimáky. V těch horních tenkých větvičkách zase nacházejí útočiště drobní ptáci.

Nedojde po čase k tomu, že ty větve prostě shnijí?

Ony se ty spodní vrstvy začnou časem přirozeně rozkládat. Tím se vlastně vrací živiny zpátky do půdy a drží se tam vlhkost. Znamená to ale, že si celá ta hromada postupně sedá dolů. Ale to pro mě není nevýhoda, to je naopak řešení mého budoucího problému. Příští podzim, až zase ostříhám stromy, vezmu ty nové větve a prostě je jen přihodím nahoru. Nemusím už zatloukat kůly, jen doplňuju materiál.

Změní se ten plot i vizuálně? Přece jen jsou to teď suché větve.

Právě díky ptákům a větru se tam mohou časem zanést semínka různých rostlin. Sousedův plot, který tam stojí přes pět let, už je místy prorostlý šípky a břečťanem. Některé rostliny se v něm uchytily samy a postupně celou tu konstrukci proplétají. Časem tak může působit čím dál zeleněji a vegetace může celou strukturu také částečně zpevnit. Není ale pravidlem, že se z každého Benjesova plotu automaticky stane souvislá neprostupná zelená stěna. Hodně záleží na tom, co roste v okolí a jaké jsou na místě podmínky.

V čem vidíte největší výhody takového řešení?

Pro mě hlavně v tom, že se větví nemusím nijak složitě zbavovat. Nemusím je vozit do sběrného dvora, pálit ani drtit ve štěpkovači. Využiju je rovnou tam, kde vznikly, a prakticky mě to nic nestojí. Zároveň získám clonu a větrolam a postupně i místo, kde najdou úkryt ptáci, ježci nebo hmyz. A líbí se mi i to, že je to řešení do dalších let. Když budu mít po dalším prořezu nové větve, jednoduše je přidám nahoru a plot zase doplním.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.