„Modřín je u teras a fasád často krokem vedle.“ Odborník doporučuje jinou českou dřevinu

Většina lidí má zafixováno, že pokud chce terasu s dlouhou životností, osvědčenou volbou je modřín. Je tomu skutečně tak?

Modřín je historicky populární volba. Ze své praxe i ze zkušeností mých známých, kteří modřínové terasy už nějakou dobu mají, ale vím, že modřínová terasa po nějakých osmi až deseti letech už často nevypadá moc dobře. Má totiž specifické vlastnosti. Časem začne šupinatět a odlupují se z něj vlákna. To není ideální pro chůzi, zvláště pokud máte terasu u bazénu a chodíte po ní bosou nohou. Kdo někdy zažil modřínové třísky v chodidle, ví, o čem mluvím.

Je k modřínu nějaká alternativa?

Doporučuji borovici. Je to naše tuzemská a podle mě podceňovaná dřevina. Když se podíváte na srovnání fyzikálních vlastností, například na hustotu, mají k sobě borovice a modřín docela blízko. Dokonce i v přirozené životnosti samotného dřeva jsou ty rozdíly dost zanedbatelné. Borovice má ale jednu zásadní výhodu, díky které může po vhodném ošetření modřín předčit. Je totiž výborně impregnovatelná.

V čem se chová při impregnaci jinak než ostatní dřeviny?

Kmen borovice se skládá ze dvou částí. Uvnitř je takzvané jádrové dřevo, které je už samo o sobě kvalitní a trvanlivé, v podstatě srovnatelné s modřínem. Po obvodu kmene je pak zhruba tři až čtyři centimetry silná vrstva takzvaného bělového dřeva. A právě toto bělové dřevo dokáže velmi dobře přijímat impregnační látku. Pokud takový kmen vložíme do autoklávu, tu bělovou část lze důkladně proimpregnovat. Borovice do sebe dokáže natáhnout 200 až 300 kilogramů impregnačního roztoku na kubík. Tímto ošetřením můžeme posunout životnost borovice daleko za úroveň neošetřeného modřínu.

A co ten problém s třískami, který jste zmiňoval u modřínu? Řeší impregnace i tohle?

U borovice se odlupování vláken a třístivost plošně nevyskytuje. Povrch zůstává hladký. Výjimkou mohou být jen drobná místa kolem křídlových suků, kde se sem tam může nějaké vlákno zvednout, ale v ploše to problém není. Víme, že borovicové terasy, které se dělaly před patnácti lety, stále dobře fungují a jsou bezpečné pro chůzi naboso.

Spousta lidí ale volí modřín kvůli jeho vzhledu. Líbí se jim, jak dřevo přirozeně stárne a získává patinu. Nebude ta impregnovaná borovice vypadat uměle?

Vlivem UV záření chytne impregnovaná borovice podobnou patinu jako modřín. Na začátku má sice po impregnaci zelenkavý nádech z měďnatých solí, ale ten postupně zmizí. Ve finále se dřevo zbarví do medově šedého odstínu. Laik po čase pravděpodobně nepozná, jestli se dívá na borovici, nebo na modřín, ale ocení ten hladký povrch bez třísek.

Máte nějaké reálné srovnání, jak tyto dvě dřeviny vypadají po letech v náročných podmínkách vedle sebe?

Znám pěkné srovnání z Kvildy na Šumavě, což je jedna z nejvýše položených obcí v Česku. Před pěti lety se tam realizovaly dvě velké fasády hned vedle sebe. Jedna je z impregnované borovice a druhá vedlejší budova je obložená modřínem.

Jaký je výsledek po pěti letech na horách?

Ten rozdíl je viditelný na první pohled. Impregnovaná fasáda chytila jednolitou medově šedou patinu. Nenajdete na ní fleky pod římsami nebo pod parapety. Když se ale otočíte o 180 stupňů a podíváte se na tu modřínovou budovu, hraje několika odstíny, od světle šedé přes tmavě šedou, béžovou až po žlutou, přesně podle toho, jak na daná místa působí povětrnostní vlivy.

Čím to je, že modřín flekatí?

Ty tmavé až černé fleky na modřínové fasádě mohou být projevem degradace dřeva. Někdy se jedná o různé plísně, které se na dřevě uchytí vlivem vlhkosti. Impregnace riziko biologického napadení výrazně omezuje. Ačkoliv budovy stojí zhruba sto metrů od sebe ve stejných klimatických podmínkách, impregnované dřevo si drží čistší a jednotnější vzhled, zatímco to neošetřené vykazuje výraznější barevné změny.

Dělají se při samotné stavbě terasy nějaké chyby, které mohou její životnost výrazně zkrátit?

Na první dobrou lidé často podceňují podkladní rošt. Koupí si kvalitní impregnovaná prkna nahoru, ale rošt udělají z klasických stavebních trámů nebo fošen. Ty sice mohou být z pily obarvené, ale jedná se jen o impregnaci máčením ve vaně, navíc často hned po pořezu, kdy je dřevo plné vody. Výsledkem tak může být jen obarvené dřevo, které neobsahuje téměř žádnou účinnou látku.

Jak si může laik ověřit, že má podkladový hranol tu správnou vakuotlakovou ochranu?

Orientačně podle řezu. Pokud rozříznete správně vakuotlakově impregnovaný hranol, můžete vidět impregnační látku po obvodu v hloubce několika milimetrů a také proimpregnované výsušné trhliny, které směřují ke středu. U dřeva ošetřeného pouhým nátěrem nebo máčením na řezu zpravidla neuvidíte tak výrazné proniknutí látky. Samotná barva ale není spolehlivým důkazem kvality impregnace.

Dnes je poměrně populární stavět dřevěná mola u koupacích jezírek. Zkracuje kontakt s vodou životnost impregnovaného dřeva?

Pokud dřevo může proschnout a nezůstává trvale mokré, impregnace plní svou funkci. Pro náročnější podmínky se používá impregnace odpovídající třídě použití 4, tedy například pro kontakt se zeminou. U běžné terasy na roštu může životnost dosahovat 30 let a více. Pokud bude dřevo blíže k vodě nebo k zemině, životnost se samozřejmě může zkracovat. U některých impregnovaných výrobků se poskytuje záruka 15 let, záleží ale na konkrétních podmínkách. Zajímavé je, že pokud by bylo dřevo trvale ponořené pod vodou, může být jeho rozklad kvůli omezenému přístupu kyslíku výrazně pomalejší, ale to už se bavíme o jiných typech staveb.

Děkuji za rozhovor.

Také děkuji.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.