HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Za montáž trojskel zaplatil 200 tisíc. Už během první zimy musel investovat dalších 240

reklama

Václav už měl dost neustálých úniků tepla a vysokých účtů za vytápění. Rozhodl se proto investovat do svého staršího domu a dopřát rodině pohodlnější bydlení. První měsíce všechno fungovalo na jedničku a zdálo se, že peníze nemohl utratit lépe. Jenže s příchodem zimních mrazů se začaly objevovat potíže, které nikdo nečekal. To, co mělo rodině dlouhé roky šetřit peníze, si nakonec vyžádalo další nákladné řešení.


Václav investoval 200 tisíc korun do nových plastových oken s trojskly. Po několika měsících se však v domě začala objevovat vlhkost a černá plíseň
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Václav Myška (se souhlasem)
Chcete náš obsah v Google přednostně?
reklama

Zdánlivě obyčejný krok

Václav vlastní dvoupodlažní rodinný dům z osmdesátých let o podlahové ploše přibližně 140 metrů čtverečních. Původní dřevěná okna už netěsnila, v zimě kolem nich nepříjemně táhlo a dům zbytečně ztrácel teplo. Fasáda navíc nebyla dodatečně zateplená, takže některá místa obvodových stěn zůstávala v zimě výrazně chladnější. Loni v létě se proto rozhodl pro výměnu oken. Objednal deset plastových oken s izolačními trojskly, od kterých si sliboval především nižší náklady na vytápění. Celá zakázka včetně demontáže, montáže a zednického zapravení ho vyšla téměř na 200 tisíc korun. Práce proběhly bez komplikací a změna byla okamžitě znát. V místnostech bylo příjemněji a výrazně ubylo hluku z projíždějících aut. Václav věřil, že investoval správně a peníze se mu postupně vrátí v podobě nižších účtů za plyn.

Ticho před bouří

Během října a listopadu se zdálo, že šlo o výborné rozhodnutí. Dům si lépe udržoval teplo, zmizel nepříjemný průvan a plynový kotel nemusel pracovat tak intenzivně jako dříve. Nová okna navíc velmi dobře těsnila a neměla žádné přívodní větrací štěrbiny. Václav tomu zpočátku nepřikládal žádný význam. Čtyřčlenná rodina dál běžně vařila, sprchovala se a sušila prádlo uvnitř domu. Větrala však stejně jako před rekonstrukcí, většinou jen krátce ráno a večer. Nikdo si přitom neuvědomoval, že výměnou oken se výrazně změnily podmínky uvnitř domu. Vlhkost se tak mohla začít hromadit už během podzimu, aniž by si rodina čehokoliv všimla. Důsledky se naplno projevily až s příchodem zimy.

Nežádoucí úkaz

S příchodem lednových mrazů se objevily první viditelné problémy. Na spodních okrajích některých oken se každé ráno srážela voda, která postupně stékala až na parapety. Václav ji musel pravidelně utírat. Brzy si také všiml drobných tmavých teček v rozích ložnice. U jedné z obvodových stěn totiž stála velká šatní skříň, za kterou téměř neproudil vzduch. Stěna zde byla výrazně chladnější než v ostatních částech místnosti. Během několika týdnů se skvrny rozrostly ve větší mapy černé plísně. Další menší ložiska rodina objevila kolem okenního ostění v koupelně a později také v dětském pokoji. Místnosti začaly být cítit zatuchlinou. Václav nechápal, proč se podobný problém objevil právě po nákladné výměně oken, když předtím s plísní žádné výraznější potíže neměl.

Fyzika v praxi

Nejprve podezíral nekvalitní montáž, a proto kontaktoval realizační firmu. Technik při kontrole naměřil v některých místnostech relativní vlhkost přes 70 procent. Upozornil také na tepelné mosty, tedy místa, kudy teplo z domu uniká rychleji a kde se vnitřní povrch stěn více ochlazuje. V tomto případě šlo zejména o rohy obvodových stěn a okolí oken. Situaci dále zhoršoval nábytek umístěný těsně u chladných stěn, který bránil proudění teplého vzduchu.

Původní netěsná okna umožňovala určitou průběžnou výměnu vzduchu, která po osazení nových rámů výrazně poklesla. Rodina však své návyky nezměnila, takže se vlhkost vznikající při běžném provozu domácnosti nedostatečně odváděla ven. Na chladných stěnách přitom může být vlhkost těsně u povrchu výrazně vyšší než uprostřed místnosti. Voda se na nich nemusí ani viditelně srážet, aby vznikly vhodné podmínky pro růst plísní. Pokud takový stav přetrvává několik týdnů, mohou se drobné skvrny postupně rozšířit na větší plochy. Samotná trojskla přitom vadná nebyla. Problém spočíval v kombinaci nedostatečného větrání, vysoké vlhkosti a chladných míst staršího domu.

Nečekaná dohra

Prvním doporučením bylo změnit způsob větrání. Václav měl několikrát denně krátce a intenzivně vyvětrat, zejména po vaření, sprchování a sušení prádla. Rodina si také pořídila vlhkoměry. Václav však chtěl trvalejší řešení, které by nevyžadovalo neustálé hlídání. Nakonec se proto rozhodl pro centrální systém řízeného větrání s rekuperací tepla. Dodatečná instalace do dvoupodlažního domu nebyla jednoduchá. Část rozvodů technici ukryli do sádrokartonových podhledů na chodbách, další potrubí vedli upraveným prostorem u technické místnosti. Systém začal odvádět vlhký vzduch z koupelen, toalety a kuchyně a přivádět čerstvý vzduch do obytných místností. Díky zpětnému získávání tepla přitom omezoval tepelné ztráty. Na aktuální ceny rekuperačních jednotek se podívejte zde

Úleva za vysokou cenu

Během několika týdnů se vlhkost v domě ustálila přibližně na 45 až 50 procentech. Rodina zároveň nechala odborně odstranit plísně a ošetřit napadené povrchy. Po jejich vyschnutí a opravě se problém už nevrátil. Úleva však přišla za vysokou cenu. Za rekuperaci, stavební úpravy a odstranění následků vlhkosti musel Václav zaplatit dalších 240 tisíc korun. Spolu s původní výměnou oken ho tak modernizace domu vyšla na 440 tisíc korun, tedy více než dvojnásobek původně plánované částky.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
22.11.2026

Photocredit: Václav Myška (se souhlasem)

0